Jaké má OSVČ povinnosti při přijetí zaměstnance?

Jestli jste si někdy pokládali otázku, zda je nutné pro uzavření zaměstnaneckého vztahu přejít ze živnosti na s. r. o., odpověď je jednoduchá. I živnostník může zaměstnávat a platí pro něj téměř stejné povinnosti při uzavírání smluv, jako pro právnické osoby (s. r. o., a. s…).

• Můžete jako OSVČ zaměstnat rodinného příslušníka?
• Co musí OSVČ zařídit, pokud chce přijmout do svého podnikání zaměstnance?
• Založení pojištění odpovědnosti
• Nahlášení zaměstnavatele na finančák
• Registrace zaměstnavatele i zaměstnance na okresní správě sociálního zabezpečení
• Registrace zaměstnavatele i zaměstnance na zdravotní pojišťovně
• Přednost se dává švarcsystému

Můžete jako OSVČ zaměstnat rodinného příslušníka?

Přeci jenom jsou živnostníci při uzavírání zaměstnaneckých smluv trochu v nevýhodě oproti právnickým osobám. Nemohou totiž zaměstnat svého manžela/ku a partnera/ku, který žije s podnikatelem ve společné domácnosti.

Zákoník práce ani neumožňuje v takovém vztahu manžela/ku či partnera/ku zaměstnat mimo pracovní poměr na dohodu o provedení práce a dohodu o provedení pracovní činnosti. Zákaz pracovního poměru a zaměstnání na dohodu byl přijat z toho důvodu, aby mezi manžely a partnery nevznikaly vztahy nadřízenosti a podřízenosti.

Co musí OSVČ zařídit, pokud chce přijmout do svého podnikání zaměstnance?

Jestliže OSVČ chtějí své podnikání rozšířit o nové zaměstnance, musí se připravit na velký příliv administrativních záležitostí, které jsou povinné už od jednoho pracovníka. Nezáleží ani na tom, zda půjde o zaměstnance na hlavní úvazek či o dohodáře.

Založení pojištění odpovědnosti

Zřízení pojištění odpovědnosti je pro zaměstnávání nezbytností. Jedinou pojišťovnou, u které si může OSVČ pojištění sjednat je Kooperativa, která poskytuje ze zákona pojištění pro všechny zaměstnavatele.

Z takového druhu pojištění se zaměstnancům kryjí škody na zdraví a úrazu způsobené při výkonu práce u zaměstnavatele.

Nahlášení zaměstnavatele na finančák

Ať už mají OSVČ tuto instituci jakkoliv neradi, ani při nabírání zaměstnanců se jí nevyhnou. Jako zaměstnavatelé se musejí registrovat na finančním úřadě k platbě daně z příjmů ze závislé činnosti (dle podepsání prohlášení poplatníka), a to nejpozději do 8 dnů, kdy jim k této registraci vznikla povinnost. OSVČ se jako zaměstnavatelé přihlašují k dani prostřednictvím přihlášky k registraci pro fyzické osoby.

Registrace zaměstnavatele i zaměstnance na okresní správě sociálního zabezpečení

OSVČ, které budou zaměstnávat osoby s povinností účasti na nemocenském pojištění, musí provést registraci na příslušnou OSSZ pomocí přihlášky do registru zaměstnavatelů.  Tato přihláška se živnostníků týká také tehdy, když přijmou zaměstnance na dohodu o provedení práce s měsíčním výdělkem přesahující stanovený limit 10 000 Kč nebo pracovníka, který je zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti a jeho výdělek je nad 3 500 Kč za měsíc.

Povinností OSVČ je také nahlásit OSSZ nástup zaměstnance do zaměstnání prostřednictvím oznámení o nástupu do zaměstnání, a to nejpozději do 8 dnů od data nástupu zaměstnance.

Registrace zaměstnavatele i zaměstnance na zdravotní pojišťovně

Zaměstnavatel musí provést registraci také u zdravotní pojišťovny, u které je evidován jeho zaměstnanec. Každá zdravotní pojišťovna má svůj vlastní specifický formulář. 

Nejdříve OSVČ provede registraci sebe jako zaměstnavatele a následně přihlásí i svého zaměstnance. Obě registrace musí provést nejpozději do 8 dnů od začátku pracovního vztahu.

OSVČ i firmy raději „zaměstnají“ živnostníky

Pod velkou tíhou administrativních povinností a nákladů na zaměstnance, se zaměstnavatelé pouští do nekalého, ale populárního švarcsystému. V praxi tento systém funguje tak, že OSVČ nebo právnická osoba vyhledají na pracovní pozici osobu, která vlastní živnostenský list, tedy naváží spolupráci s dalším obchodním partnerem.

Často takový vztah vykazuje známky závislé činnosti a rysy podřízenosti a nadřízenosti, jako by obchodní partner pracující na živnostenský list byl zaměstnancem dalšího živnostníka nebo firmy. Hlavním důvodem je úspora peněz, které zaměstnavatelé ušetří na povinných odvodech a méně administrativní zátěže.

Při rozhodování, zda daná činnost spadá do švarcsystému, má konečné slovo inspektor, který vztah individuálně posoudí. V případě potvrzení švarcsystému, hrozí pokuty oběma stranám. 

Osoba, která závislou činnost vykonávala, může dostat pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Odběrateli, který je fyzickou osobou, může inspekce vyměřit pokutu v maximální výši 10 000 000 Kč.

Znaky švarcsystému:

• Pravidelná pracovní doba
• Stejná výše odměn
• Pomůcky od zaměstnavatele
• Vystupování jménem firmy

Čtěte také:

Nepravdy o zdravotním pojištění pro OSVČ

Jaké údaje budete uvádět v přehledu o příjmech a výdajích pro OSSZ za rok 2021