Jak to mají OSVČ v paušálním režimu s nemocenským pojištěním?

Aby mohla OSVČ čerpat nemocenskou anebo třeba peněžitou pomoc v mateřství, musí se dobrovolně přihlásit k nemocenskému pojištění a pravidelně hradit stanovené zálohy. Minimální měsíční záloha v roce 2022 činí 147 Kč a kromě klasického nemocenského a mateřské lze pak ještě v rámci nemocenských dávek pobírat otcovskou poporodní péči anebo dlouhodobé ošetřovné.

• Zálohy na sociální a zdravotní pojištění
• Zálohy na sociální a zdravotní při čerpání nemocenských dávek
• Kdy nemusíte platit nemocenské pojištění?
• Platba paušální daně při pobírání nemocenských dávek
• OSVČ bez nemocenského pojištění a platba záloh

Zálohy na sociální a zdravotní pojištění

OSVČ vykonávající výdělečnou činnost hlavní musí vždy hradit měsíční platby na pojistné alespoň ve výši minimálních záloh. Ty v roce 2022 vypadají takto:

• sociální pojištění – 2841 Kč,
• zdravotní pojištění – 2627 Kč.

Osoba samostatně výdělečně činná podnikající prostřednictvím činnosti vedlejší pak nemusí minimální zálohy platit. Zdravotní pojištění se jí vždy počítá ze skutečně dosaženého zisku, sociální pojištění do výdělku 93 387 Kč nemusí platit vůbec. Případné zálohy jí vždy stanoví zdravotní pojišťovna a okresní správa sociálního zabezpečení na základě přehledů.

Podnikatelé v paušálním režimu pak hradí jednotnou platbu, která zahrnuje sociální, zdravotní i daň z příjmu fyzických osob, kterou odvádí finančnímu úřadu. Paušální daň v roce 2022 činí 5994 Kč měsíčně a tvoří jí:

• zdravotní pojištění – 2627 Kč (minimální záloha),
• sociální pojištění – 3267 Kč, což je minimální záloha navýšená o 15 %, a
• daň z příjmů – 100 Kč.

Čtěte také: Nemocenské pojištění pro OSVČ v roce 2022

Zálohy na sociální a zdravotní při čerpání nemocenských dávek

OSVČ, které čerpají dávky z nemocenského pojištění, které si dobrovolně platily, nemusí hradit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Platí to ale pouze v případě, že na dávku měly nárok po celý kalendářní měsíc. U nemocenského se pak za období nároku považuje i prvních 14 dnů, i když podnikatelé během těchto dvou týdnů nemají nárok na žádné peníze.

Pokud by pak osoba samostatně výdělečně činná např. během pobírání peněžité pomoci v mateřství vykonávala SVČ, dávka bude krácena, a navíc vzniká povinnost zaplatit za daný měsíc zálohu na pojistné.

Čtěte také: Jak to mají OSVČ v paušálním režimu s nemocenským pojištěním?

Kdy nemusíte platit nemocenské pojištění?

Pokud jste se dobrovolně přihlásili k dobrovolnému nemocenskému pojištění, splnili jste podmínky nároku na čerpání některé z dávek, pojistné nemusíte odvádět za měsíce, ve kterých nárok trval po celý měsíc. Toto navíc platí i v případě, že jste se přihlásili do paušálního režimu.

Platba paušální daně při pobírání nemocenských dávek

U paušálního režimu fungují jiná pravidla, než je to v situacích, kdy OSVČ daní „klasickým“ způsobem a odvádí sociální a zdravotní každý měsíc zvlášť zdravotní pojišťovně a OSSZ, popř. nemá povinnost u činnosti vedlejší zálohy hradit.

Plátci paušální daně musí bohužel odvádět daň i během pobírání dávek z nemocenského pojištění, a to i když nárok na dávku přetrvává po celý kalendářní měsíc.

Čtěte také: Nemocenská a OSVČ: Je lepší komerční, či státní pojištění?

OSVČ bez nemocenského pojištění a platba záloh

Mnoho OSVČ si nemocenské pojištění dobrovolně neplatí. V případě pracovní neschopnosti tak nemají nárok na nemocenské. Je však třeba zmínit, že OSVČ musí platit zálohy na pojistné i tehdy, pokud zrovna nevydělává, a stejně tak i paušální daň. Pokud si tedy nemocenské neplatí, v případě nemoci nebo úrazu, kdy při hospitalizaci, léčbě nebo rekonvalescenci nemůže pracovat, zůstane bez peněz.

Povinnost platit zálohy nebo paušální daň se vás však týkat nebude, jestliže živnost pozastavíte. Budete si však muset vyřešit zdravotní pojištění. Jedním z řešení je přihlásit se u své zdravotní pojišťovny do kategorie OBZP. U osob bez zdanitelných příjmů je minimální měsíční záloha na zdravotní ve výši 2187 Kč. Druhou možností je přihlásit se do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Tím se stanete státním pojištěncem, a platbu tedy nebudete muset řešit.

Čtěte také: Konec podnikání: jak pozastavit nebo zrušit živnost?