Jak se odvádí zdravotní pojištění při souběhu více příjmů?

Všichni občané s trvalým pobytem v ČR musí být pojištěni u některé ze zdravotních pojišťoven a platit zdravotní pojištění. Pouze za občany, kteří nemají žádný rozhodný příjem a jsou státními pojištěnci (např. penzisté, studenti), platí zdravotní pojištění stát. Jak se platí zdravotní pojištění při více příjmech?

• Příklad 1) Dvě zaměstnání
• Příklad 2) Podnikání při zaměstnání
• Příklad 3) Zaměstnání a pasivní příjmy
• Příklad 4) Hlavní zaměstnání a brigády
• Příklad 5) Hlavní podnikání a práce na dohody
• Příklad 6) Práce pouze na DPP a DPČ
• Příklad 7) Penzista s různými příjmy
• Příklad 8) Studentka pouze s příjmy z nájmu

Příklad 1) Dvě zaměstnání

Paní Hedvika pracuje současně pro dva zaměstnavatele na zkrácený úvazek. U prvního zaměstnavatele má hrubou mzdu 25 000 Kč a u druhého 18 000 Kč. Z obou hrubých mezd je paní Hedvice sraženo zdravotní pojištění ve výši 4,5 % a dalších 9 % z hrubé mzdy platí oba zaměstnavatelé. Pro výpočet zdravotního pojištění není stanoven žádný strop. Zaměstnanci pracující současně na více pracovních smluv odvádí tedy zdravotní pojištění bez omezení ze všech svých zaměstnání.

Příklad 2) Podnikání při zaměstnání

Zaměstnanec Libor si přivydělává vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Z hrubé mzdy ve výši 40 000 Kč je panu Liborovi klasicky sráženo na zdravotním pojištění 4,5 %. Při výpočtu ročního zdravotního pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti však nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, tak jako je tomu při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.

Roční zdravotní pojištění se vypočítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu, tedy poloviny daňového základu. Sazba zdravotního pojištění pro OSVČ je 13,5 % z vyměřovacího základu. Při hrubém ročním zisku 114 400 Kč zaplatí tedy na zdravotním pojištění 7722 Kč (114 400 Kč × 50 % × 13,5 %).

Příklad 3) Zaměstnání a pasivní příjmy

Zaměstnankyně Pavla má kromě příjmů ze zaměstnání ještě pasivní příjmy z nájmu a z kapitálového majetku. Zdravotní pojištění se odvádí pouze z rozhodných příjmů ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti. Z pasivních příjmů se zdravotní pojištění neplatí. Paní Pavla tedy odvádí na zdravotním pojištění 4,5 % z hrubé mzdy (zaměstnavatel dalších 9 %) a z pasivních příjmů již zdravotní pojištění neplatí.

Příklad 4) Hlavní zaměstnání a brigády

Pan Cyril pracuje pro zaměstnavatele XY na klasickou pracovní smlouvu, a zdravotní pojištění je mu tedy standardně sráženo z hrubé mzdy mzdovou účetní. Současně si však pan Cyril přivydělává na různé brigády na pracovní dohody. Z dohody o provedení práce se zdravotní pojištění neplatí, pokud je hrubá odměna 10 000 Kč a méně. Z dohody o pracovní činnosti se zdravotní pojištění neplatí, jestliže je hrubá odměna 3499 Kč a méně.

Při hrubé odměně do limitu neplatí zdravotní pojištění zaměstnanec ani zaměstnavatel. V praxi to znamená, že z hrubých odměn z brigád je panu Cyrilovi zdravotní pojištění sraženo pouze v těch měsících a u těch zaměstnavatelů, kde je odměna nad limit.

Příklad 5) Hlavní podnikání a práce na dohody

Podnikatelka Romana si v letních měsících přivydělává prací na dohody. Měsíční zálohy na zdravotním pojištění platí od odevzdání přehledu za rok 2021 ve výši 3790 Kč. Přestože tedy platí měsíční zálohy ve vyšší částce, než je minimální měsíční záloha pro OSVČ vykonávající hlavní činnost (v roce 2022 ve výši 2627 Kč), je paní Romaně sráženo zdravotní pojištění i z brigád, pokud je hrubá odměna nad limity uvedené v předchozím příkladě.

Příklad 6) Práce pouze na DPP a DPČ

Paní Alice pracuje pouze na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, a to pro více zaměstnavatelů současně. Hrubé odměny má vždy do limitu pro neplacení zdravotního pojištění. Vzhledem k tomu, že paní Alice nesplňuje žádnou z legislativních podmínek, aby za ni zdravotní pojištění platil stát, je v registru své zdravotní pojišťovny vedena jako osoba bez zdanitelných příjmů s povinností platit si sama zdravotní pojištění.

V roce 2022 platí všechny OBZP měsíčně na zdravotním pojištění 2187 Kč.

Příklad 7) Penzista s různými příjmy

Penzista Zdeněk pracuje na hlavní úvazek a současně má různé pasivní příjmy. Panu Zdeňkovi je z hrubé mzdy ve výši 35 000 Kč sráženo zdravotní pojištění stejně jako ostatním zaměstnancům. Z důvodu pobírání důchodu nedochází k žádné úspoře při výpočtu zdravotního pojištění ze zaměstnání. Z pasivních příjmů neplatí pan Zdeněk zdravotní pojištění, neboť ty odvodům nepodléhají.

Příklad 8) Studentka pouze s příjmy z nájmu

Slečna Karolína studuje na VŠ, přičemž má pravidelné pasivní příjmy z nájmu ze zděděných tří bytů po otci. Slečna Karolína je pro účely placení zdravotního pojištění státním pojištěncem a zdravotní pojištění za ni platí stát. Z nájmu se zdravotní pojištění neplatí. Státním pojištěncem pro účely placení zdravotního pojištění mohou být i lidé vlastnící více drahých nemovitostí, jejichž majetková situace je velmi dobrá.

Čtěte také:

Nemocenské pojištění pro OSVČ v roce 2022

Na co se připravit u daňové kontroly z finančního úřadu?