Může zaměstnavatel odstoupit od konkurenční doložky?

Zaměstnavatelé se mohou obávat, že by jejich zaměstnanci mohli využít nabytých informací o interních procesech (know-how) u konkurence. Z toho důvodu uzavírají se zaměstnancem tzv. konkurenční doložku (KD), která má ochránit jejich podnikání v konkurenčním prostředí.

• Kdy může konkurenční doložku vypovědět zaměstnanec?
• Může z konkurenční doložky vycouvat i zaměstnavatel?
• Ústavní soud zamítl stížnost zaměstnance na odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky

Konkurenční doložku sjednává zaměstnavatel se zaměstnancem při nástupu do zaměstnání. Jejím podpisem se zaměstnanec zavazuje k tomu, že po skončení zaměstnání se zdrží výkonu činnosti, která by vůči předchozímu pracovnímu vztahu vykazovala známky konkurence a mohla by poškodit podnikání zaměstnavatele.

Nejdéle může ovšem trvat maximálně po dobu jednoho roku po skončení zaměstnání. V rámci této doby musí zaměstnavatel vyplácet bývalému zaměstnanci sjednanou odměnu, nejméně ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku.

Jestliže zaměstnanec podmínku poruší, musí zaměstnavateli zaplatit pokutu, která byla uvedena v konkurenční doložce. Výše takové pokuty musí být ale přiměřená povaze porušení.

Kdy může konkurenční doložku vypovědět zaměstnanec?

V situaci, kdy zaměstnavatel nevyplatí zaměstnanci jeho měsíční odměnu, může zaměstnanec konkurenční doložku vypovědět nejdříve od 15 dnů od doby, kdy byl poslední možný den splatnosti peněžité odměny. Platnost KD zaniká první den v měsíci, který následuje po jejím obdržení zaměstnavatelem.

TIP: Zaměstnavatel dluží? Kdy a kolik místo něj zaplatí zaměstnancům stát?

Může z konkurenční doložky vycouvat i zaměstnavatel?

Zákon uvádí, že zaměstnavatel může z konkurenční doložky odstoupit pouze za doby trvání pracovního poměru. I když se tato definice zdá možná jasná, podívejme se, jak rozhodovaly soudy u konkrétní stížnosti od zaměstnance, kterému zaměstnavatel vypověděl konkurenční doložku krátce před skončením pracovního poměru.

Jedná se o nález Ústavního soudu z roku 2021 spadající pod sp. značku: II. ÚS 1889/19.

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu na pozici generálního ředitele. V pracovní smlouvě ujednali také konkurenční doložku, v níž se zaměstnanec zavázal tomu, že nebude 6 měsíců vykonávat činnost, která byla předmětem pracovní smlouvy. Naopak zaměstnavatel se uvázal k vyplácení poloviny průměrného měsíčního výdělku zaměstnanci.

Ve smlouvě bylo také uvedeno, že zaměstnavatel může v průběhu pracovního poměru kdykoliv vypovědět konkurenční doložku bez udání důvodu.

Zaměstnanec podal 16. 2. 2016 výpověď s tím, že pracovní poměr skončí ke dni 30. 4. 2016. V průběhu výpovědní doby (22. 4.) zaměstnavatel odstoupil od konkurenční doložky bez udání důvodu.

Z tohoto důvodu podal zaměstnanec stížnost k Okresnímu soudu, jelikož trval na tom, že takové odstoupení je neplatné a náleží mu peněžní odměna za měsíce, kdy se zdrží výkonu konkurenční činnosti.

Okresní soud zaměstnanci vyhověl a požadoval po zaměstnavateli zaplatit ušlou odměnu v rámci konkurenční doložky a náklady na soudní řízení. Jako důvod uvedl okresní soud to, že dle judikatury Nejvyššího soudu je takovéto jednání v podobě odstoupení od konkurenční doložky bez udání důvodu neplatné, a to i tehdy, že tato možnost odstoupení byla uvedená v konkurenční doložce. Své stanovisko doplnil tím, že v souvislosti se Zákoníkem práce § 1a by takovýmto jednáním zaměstnavatel poškozoval zaměstnance a zneužíval svého vyššího postavení.

Okresní soud vydal takové stanovisko, že zaměstnavatel může vypovědět konkurenční doložku v průběhu pracovního vztahu jen s úzkým vymezením důvodu takového jednání. Podobné stanovisko ve prospěch zaměstnance vydal Krajský soud a Nejvyšší soud.

TIP: Rozhovor: Jak vypadá vymáhání dlužných mezd přes úřad práce v praxi

Ústavní soud zamítl stížnost zaměstnance na odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky

Ústavní soud (ÚS) ale takové rozhodnutí soudů nazval protiústavním a tzv. soudcovským dotvářením práva. Zakázat odstoupení od KD v průběhu pracovního poměru bez udání důvodu není dle Ústavního soudu možné. Proto také podanou žalobu zamítl.

ÚS zároveň uvedl, že takové rozhodnutí neznamená automaticky volnou pravomoc zaměstnavatelů u ukončování konkurenčních doložek bez udávání důvodů. Na posuzování platnosti odstoupení od KD je dle něj nutné postupovat komplexně a hledat odpovědi na otázky: kdy k odstoupení došlo, z jakého důvodu, proč k odstoupení nedošlo dříve apod.

Pořád tedy přetrvává ochrana zaměstnanců v pracovních vztazích. Odstoupení od konkurenční doložky zaměstnavatelem proto hned neznamená, že je takové jednání zákonné, a v případě pochybností o tomto jednání se může zaměstnanec obrátit na příslušný soud.

Čtěte také:

Kdy vám zaměstnavatel může snížit mzdu?

Jaký je rozdíl mezi platem a mzdou?