Přinášíme vám pokračování rozhovoru s Jiřím Karlíkem, generálním ředitelem společnosti Primagas, o tom, jaké jsou možnosti pro domácnosti a průmysl pro přechod na LPG. Jaký dopad bude mít zrušení dotací na zřizování plynových kotlů? Jak a kde může LPG nahradit zemní plyn?
Kolik kubíků LPG se v ČR v průměru spotřebuje? Jaká byla situace například před 10 lety?
Dle údajů Celní správy se v Česku loni spotřebovalo skoro 156 tisíc tun LPG. Téměř polovinu tohoto množství – bezmála 75 tisíc tun – představuje autoplyn, tedy LPG určené pro pohon automobilů. Necelých 62 tisíc tun připadá na topné LPG, zpravidla čistý propan. Jeho spotřeba loni meziročně nebývale rostla (14 %). Zbytek je LPG používané pro provoz různé techniky: strojů na stavbách, vozidel provozovaných mimo veřejné komunikace. V praxi se většinou jedná o vysokozdvižné vozíky.
Celková spotřeba LPG se v Česku za posledních 10 let zvedla asi o 5,5 %.
Tip: Jaké je zdanění benzínu, nafty, LPG, CNG?
Jaký bude mít dopad zrušení dotací na zřizování plynových kotlů? Upouští se od jejich zřizování? Nebudou lidé více přecházet právě k tepelným čerpadlům?
Chybějící dotační podpora může zájem lidí přesměrovat jinam. Je proto nutné připomenout, že plynové vytápění má zásadní význam při odstávce starých neekologických kotlů na tuhá paliva první a druhé emisní třídy. Zemní plyn i LPG mají na rozdíl od kotlů na tuhá a kapalná paliva, jako je uhlí, dřevo nebo topný olej, daleko čistší emise. Lokální vytápění přitom v Česku dlouhodobě představuje největší problém kvality ovzduší, byť jsou lokální topeniště v provozu jen zhruba pět měsíců v roce.
Tepelné čerpadlo obecně vyniká velmi levným provozem, je ale potřeba počítat s vysokou vstupní investicí. Při chladnějším počasí je však jeho provoz „tažen“ elektřinou, jejíž cena v poslední době také výrazně rostla. Proto jeho využití postrádá smysl zejména ve starších energeticky náročnějších domech, které obvykle propustí spoustu tepla zdmi a okny. Navíc v současnosti výrobci nestíhají tepelná čerpadla dodávat, a zájemce tak často musí počkat půl roku i rok.
Moderní kondenzační plynové kotle jsou velmi úsporné a díky tomu, že umí využívat i kondenzační teplo spalin, pracují s účinností až 108 %. U starších objektů, kde je potřeba větší množství energie, proto dává největší smysl plynové vytápění. To však nadále představuje vyhovující řešení také pro novostavby, kde je od Nového roku často třeba počítat s určitým podílem energie z obnovitelných zdrojů, popřípadě s využitím řízeného větrání. Propan ze zásobníku pak může být řešením tam, kde by bylo třeba nákladně budovat novou přípojku zemního plynu.
Plyn vyniká svou výhřevností, a to především propan, který je ještě výhřevnější než zemní plyn. Zatímco 1 m3 zemního plynu poskytne zhruba 34 MJ energie, stejné množství čistého propanu obsahuje 88 MJ. V neposlední řadě je výhodou plynu i komfortní ovládání a dobrá regulace, ve srovnání s tuhými palivy nabízí bezobslužný provoz a nevyžaduje velké skladovací prostory.
Tip: Kdy se vyplatí přechod vaší domácnosti či auta na LPG?
Jakou roli může hrát LPG při přechodu na ekologické zdroje energie? Může částečně nahradit zemní plyn a z jaké části?
LPG bylo vždy vhodnou alternativou tam, kde není dostupná distribuční soustava zemního plynu. Je to možná překvapivé, ale neplynofikovaných lokalit není v Česku úplně málo. Podle dat Českého statistického úřadu je nejvíc obcí, kam není zaveden plyn, ve Středočeském i Jihočeském kraji. V okresech Příbram, Rakovník, Benešov a Tábor nemá možnost zřídit plynovou přípojku dokonce kolem 80 % obcí. Podobně je na tom také okres Pelhřimov v kraji Vysočina. Nejedná se tedy jen o omezené množství lokalit v nějakých odlehlých příhraničních oblastech nebo na horách.
A jak bylo již zmíněno v předchozích odpovědích, kvůli neúměrným nákladům při eventuálním budování nové plynové přípojky může vzhledem k růstu cen zemního plynu dávat vytápění LPG ze zásobníku smysl i tam, kde jinak zemní plyn dostupný je. Je to individuální a záleží na konkrétní kalkulaci pro danou domácnost.
V současnosti ale význam LPG vytápění roste. Podle našich odhadů je v Česku více než 10 tisíc domácností, které vytápějí propanem ze zásobníku. V souvislosti se sílícím tlakem na výměnu starých kotlů jsme v roce 2021 zaznamenali rekordní zájem o nové instalace zásobníků na zkapalněný plyn. Evidujeme téměř 2,5násobný nárůst poptávek, a to hlavně ve zmíněném Středočeském kraji.
Většinou se jednalo o modernizaci zastaralého zdroje tepla. Polovina všech domácností, které se loni rozhodly pro vytápění propanem, doteď topila uhlím, čtvrtina dřevem. Plynové vytápění je totiž optimálním zdrojem energie pro starší budovy, kam se vzhledem k jejich energetické náročnosti nehodí tepelné čerpadlo. V deseti procentech loňských poptávek však šlo také o novostavby. LPG je totiž schůdným řešením i v rámci výrazně přísnějších energetických požadavků pro novostavby, které jsou platné od letošního roku.
V neposlední řadě má propanové vytápění význam pro rekreační objekty, a to i tam, kde je chata přestavovaná na trvalé bydlení, ale nedisponuje dostatečně silnou elektrickou přípojkou. Na rozdíl od tuhých paliv LPG nezatěžuje okolní ovzduší a zásobovat lze pohodlně i hůře dostupné objekty. Dle spotřeby plynu se využívají buď velké 33kg LPG láhve, u kterých lze u dodavatele zajistit dopravu zdarma, nebo menší plynový zásobník, který i v hůře dostupných lokalitách obslouží malá autocisterna s pohonem všech kol.
Ministerstvo životního prostředí v současnosti ruší podporu plynových kondenzačních kotlů v rámci kotlíkových dotací i Nové zelené úsporám s cílem zbavit se závislosti na ruském plynu. Kotle na plyn ale nejsou určeny pouze pro (ruský) zemní plyn. Stále více se využívají právě pro spalování LPG, resp. čistého propanu, který není závislý na Rusku. Kotel je pouze třeba jednoduše upravit – přetryskovat – pro spalování jiného typu plynu. Toto opatření tedy považujeme za nešťastné, protože nerozlišuje, jaký typ plynu bude domácnost v kotli spalovat, a zcela opomíjí budoucí potenciál bioLPG.
Může LPG nahradit zemní plyn v klíčových rolích průmyslu – chemickém průmyslu, sklářství, cukrovarnictví a další?
V současné době řešíme mnoho poptávek v rámci záložních zdrojů u průmyslových podniků, které mají obavu o stabilitu dodávek zemního plynu. U těch největších odběratelů lze samozřejmě narazit na kapacitní limity zásobníků a logistiky dodavatelů, ale jinak samozřejmě ano.
LPG se typicky uplatňuje u betonárek, obaloven asfaltu, sušiček obilí, skláren i potravinářských provozů, jako jsou například pivovary, cukrovary nebo pražírny kávy.
Především u menších firem a podnikatelů nebo řemeslníků má LPG význam i díky své nezávislosti na distribučních sítích. Kromě větších plynových zásobníků, kam je LPG dodáváno autocisternou, se distribuuje rovněž v klasických plynových láhvích o kapacitě 2, 5, 10 a 33 kg. Používá se například do plynových topidel všech druhů, při pracích na střechách či na silnicích nebo třeba v obalovnách asfaltu. Využívají ho stánky s občerstvením či bistra – loni jsme např. zaznamenali výrazný zájem ze strany podniků, které připravují kebab.
Jsou čeští producenti a dovozci LPG připravení na zvýšený zájem o jejich plyn?
Za Primagas mohu konstatovat, že na zvýšený zájem jsme připraveni. S kapacitami nákupu a rozvozu plynu není problém, úzkým místem ale mohou být „obaly“ – tedy zásobníky a láhve. Zde došlo také k prudkému zvýšení cen oceli a kvůli porušeným distribučním řetězcům také k opožděným dodávkám od subdodavatelů. Snažíme se tedy stahovat z trhu nepoužívané zásobníky a láhve a zároveň nakupovat nové.
Jak se mohou producenti a dovozci LPG podílet na urychlení opuštění ruského plynu?
Nejlépe tak, že dodavatelé LPG okamžitě zastaví nákupy v Rusku, což Primagas již učinil. Alternativních zdrojů je dostatek. V současnosti se množí poptávky od zákazníků, kteří hledají záložní zdroj vůči zemnímu plynu, a uvažují o instalaci propanového zásobníku. Dodavatelé propanu jsou tak nuceni přizpůsobit své obchodní modely, aby mohli poskytnout plynový zásobník domácnostem i firmám, které propan pravidelně neodebírají a zásobník na LPG mají pouze pro případ výpadků dodávek zemního plynu.