10 příjmů, ze kterých nemusíte odvádět sociální pojištění

Zaměstnanci odvádějí na sociální pojištění 6,5 % z hrubé mzdy a dalších 24,8 % na sociální pojištění za ně ještě platí zaměstnavatel. OSVČ odvádí na sociální pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu, při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být dodržen minimální vyměřovací základ. Z jakých příjmů se však sociální pojištění neplatí?

• Hrubá odměna z DPP 10 000 Kč a méně
• Hrubá odměna z DPČ 3999 Kč a méně
• Odstupné
• Vedlejší činnost s hrubým ziskem do limitu
• Příjmy nad maximální vyměřovací základ
• Příjmy z nájmu
• Kapitálové a ostatní daňové příjmy
• Příspěvek zaměstnavatele na podporované finanční produkty
• Státní důchody
• Nemocenské dávky

Hrubá odměna z DPP 10 000 Kč a méně

Oblíbenou formou přivýdělku je práce na dohodu o provedení práce. Pokud je hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně, potom se z hrubé odměny neplatí sociální pojištění. Limit pro neplacení se při práci na DPP pro více zaměstnavatelů současně posuzuje u každého zvlášť.

Hrubá odměna z DPČ 3999 Kč a méně

Při práci na dohodu o pracovní činnosti se sociální pojištění neplatí, jestliže je hrubá měsíční odměna 3999 Kč a méně. Opět se limit sleduje u každého zaměstnavatele zvlášť.

Odstupné

V případě, že zaměstnanec obdrží výpověď pro zákonné důvody, na kterých nenese vinu, nejčastěji pro nadbytečnost, potom mu náleží zákonné odstupné, jehož výše se liší v závislosti na délce trvání pracovního poměru. Ze zákonného odstupného se však sociální pojištění neplatí.

Vedlejší činnost s hrubým ziskem do limitu

Z dosaženého zisku z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění neplatí, pokud je hrubý zisk do limitu. Pro celý kalendářní rok 2023 je limitem částka 96 777 Kč. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje.

Příjmy nad maximální vyměřovací základ

Z částky nad strop se sociální pojištění neplatí. Pro rok 2023 je maximálním vyměřovacím základem částka 1 935 552 Kč a platí pro zaměstnance i OSVČ. Jakmile zaměstnanec v průběhu roku dosáhne maximálního vyměřovacího základu, sociální pojištění neplatí ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel.

Příjmy z nájmu

Z příjmů z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů se neplatí sociální pojištění, a to bez ohledu na výši těchto příjmů. Není přitom rozhodující, zda tyto příjmy má zaměstnanec, OSVČ, příjemce státního důchodu, nebo student.

Kapitálové a ostatní daňové příjmy

Z pasivních kapitálových příjmů podle § 8 zákona o daních z příjmů a z ostatních daňových příjmů podle § 10 zákona o daních z příjmů se sociální pojištění neplatí.

Příspěvek zaměstnavatele na podporované finanční produkty

Některé finanční produkty jsou legislativou podporovány. Např. penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění jsou finanční produkty, na které může mimo jiné zaměstnanci za daňově zvýhodněných podmínek přispívat zaměstnavatel.

Do souhrnného ročního příspěvku zaměstnavatele ve výši 50 000 Kč na tyto smlouvy se z tohoto příspěvku zaměstnavatele neplatí žádné přímé daně. Příspěvek zaměstnavatele na podporované finanční produkty tedy nepodléhá odvodům na sociální pojištění.

Státní důchody

Z žádného státního (starobního, invalidního, ani pozůstalostního) důchodu se neplatí sociální pojištění, a to bez ohledu na výši státního důchodu. Příjemci státního důchodu, kteří pracují na klasickou pracovní smlouvu, však z dosažené hrubé mzdy standardně sociální pojištění odvádějí.

Odvodům na sociální pojištění nepodléhá pouze obdržený státní důchod, hrubá mzda však již ano. Sociální pojištění se platí i z hrubé mzdy ze zkráceného úvazku.

Nemocenské dávky

Mateřská (peněžitý příspěvek v mateřství), otcovská, ošetřovné a nemocenská jsou nemocenské dávky, které náleží při splnění zákonných podmínek. Na žádnou nemocenskou dávku nevzniká nárok automaticky. Žádná z nemocenských dávek však nepodléhá odvodům na sociální pojištění.

Tip: Kalkulačka nemocenské pro rok 2023