Nikdo si nechce rozhádat klienty nebo obchodní partnery. Nicméně v situacích, jako je ta aktuální, kdy inflace neustále stoupá, na základě čehož podražují vstupy, je zdražení často jedinou možností, jak se vyhnout úpadku vlastní firmy. Změnit cenu je pak možné prostřednictvím hned několika nástrojů. Jakých?
1. Inflační doložka
Inflační doložka je tím nejzákladnějším nástrojem. Počítá s tím, že se v pravidelných, většinou ročních intervalech navýší smluvně dojednaná cena o míru inflace, například za uplynulý kalendářní rok. Uplatňuje se v rámci paušálních částek, hodinových sazeb atd. Často se pak aplikuje nejen v oblasti obchodu, ale využívají ji např. i pronajímatelé, kteří ji uplatňují při zvyšování nájemného.
Bez ohledu na druh smlouvy vše logicky funguje tak, že se částka k předem sjednanému datu navýší o míru inflace tak, jak ji za uplynulý kalendářní rok naměřila nějaká důvěryhodná instituce. V České republice je to například Český statistický úřad. Existuje ale celá řada indexů, které se dají měřit. Je tak třeba si smluvně podchytit, jakým způsobem toto bude řešeno a k čemu se to bude vztahovat.
Dobré je si i v rámci smlouvy dohodnout způsob, jak si navzájem tuto změnu smluvní strany oznámí. I přesto je nejvhodnější, aby se inflační doložka mohla aplikovat automaticky. To si ve smlouvě jednoduše vyřešíte ustanovením typu „Strany se dohodly, že se cena automaticky navyšuje…“.
Pokud takto učiníte, souhlas druhé strany k navýšení ceny za službu již nebude nutný. Přesto ale doporučujeme odběratele na navýšení cen upozorňovat a potvrzovat si, že navýšení eviduje, abyste předešli případným nedorozuměním.
Čtěte také: Inflační doložka v nájemní smlouvě
Jak často uplatňovat inflační doložku?
Právo změnit smlouvu, případně uplatnit inflační doložku, je možné ve smlouvě zakotvit i častěji než jednou za rok. Je ale namístě zvážit, zda je to s ohledem na spojenou administrativu a zaměření činnosti stran vhodné. U inflační doložky je dále nutné zkontrolovat, jestli vybraný ukazatel inflace zveřejňuje výsledky měření v požadovaném období, aby se nestalo, že podnikatel bude chtít navýšit cenu dle ukazatele inflace, který se vyhlašuje až o několik měsíců později.
2. Měnová doložka
Měnová doložka funguje na podobném principu jako ta inflační, ale s tím rozdílem, že se odvíjí od hodnoty měny. Cena služby ve smlouvě se tak naváže na nějakou stabilnější měnu, od které se bude smlouva odvíjet.
Čtěte také: Ceny rostou: co zdražuje nejvíce?
3. Navýšení ceny o doložené náklady
Pokud má podnikatel produkt, který je závislý na cenách dalších produktů nebo komodit, typicky například u softwaru jsou to cloudové služby, ale i elektřina, lze v rámci smlouvy řešit i navýšení cen od těchto dodavatelů a jejich vliv na koncovou cenu, kterou zákazníkovi garantuje.
Příklad
V rámci smlouvy firma nebo podnikatel ujedná, že se cena skládá z konkrétních položek, ale i nákladů, které je povinen doložit třetím stranám. A pokud se tyto náklady zvýší, zvýšení může doložit zákazníkovi, se kterým se dohodne, že o navýšení nákladů vzroste i koncová cena toho produktu tak, aby na tom nebyl tratný.
I takový dodatek je však nutné zahrnout do smlouvy. V dodatku nebo doložce by navíc mělo být jasně definováno, co je považováno za služby třetích stran a jaká je minimální míra navýšení, aby se koncová cena nemusela měnit kvůli každému pohybu v ceně nákladů. Tuto možnost navýšení ceny je pak vhodné uplatňovat až ve chvíli, kdy náklady vzrostou o více jak 10 %.
Čtěte také: Provozovat podnikání lze i bez patřičné kvalifikace, kdy se stanoví garant k živnosti?
Zdroj: Pavel Čech, advokátní koncipient SEDLAKOVA LEGAL.