Spousta firem se v současnosti potýká se zdražováním vstupů, které potřebují zohlednit v cenách svých služeb. Často ale narážejí na fakt, že tuto situaci nemají v rámci smlouvy s odběratelem řešenou. Jaké mají možnosti a jak postupovat v případě, že toto ve smlouvě chybí?
Dozvíte se:
- Jak ujednat zdražování ve smlouvě?
- Co dělat, když nejsou nástroje pro zvyšování cen ve smlouvě?
- Jak je to s mimořádnými událostmi a vyšší mocí?
- Jak na jednostranné uplatnění změny smluvních podmínek?
Jak ujednat zdražování ve smlouvě?
O způsobech, jakými lze možnost zdražování cen ujednat ve smlouvě, jsme psali v jednom z našich předchozích článků. Přesto si je dnes zopakujeme. Takovými nástroji jsou:
- inflační doložka,
- měnová doložka,
- doložka o navýšení ceny o doložené náklady.
Co dělat, když nejsou nástroje pro zvyšování cen ve smlouvě?
Jedno z nejdůležitějších a zároveň i nejčastějších ujednání, které firmám dovoluje připravit se na budoucnost, je jednostranná změna podmínek. Ty jsou často ve veřejných obchodních podmínkách.
Mezi možnosti, které jsou často přehlížené, patří doložka týkající se změny okolností. To je něco, co může podnikatele opravňovat k tomu, aby si vyjednal změnu smlouvy nebo obchodního vztahu. Jde o součást občanského zákoníku, ve kterém je ustanovení, které říká, že pokud se po uzavření nějaké smlouvy podstatným způsobem změní okolnosti tak, že by plnění zakládalo nějaký hrubý nepoměr v právech a povinnostech účastníků, měla by být možnost se se smluvním partnerem domluvit na nějakém obnovení jednání o té smlouvě.
Pokud by se pak smluvní strany nemohly dohodnout na základě nesouhlasu jedné, teoreticky o změně smlouvy může rozhodnout i soud (na návrh některé ze smluvních stran), a případně i smlouvu ukončit.
Čtěte také: Konkurenční doložka: co vše může zakázat a omezit?
Jak je to s mimořádnými událostmi a vyšší mocí?
S ohledem na aktuální dění je třeba zmínit také tzv. vyšší moc, tedy nepředvídanou, mimořádnou událost, jako je válka, epidemie, stávka nebo teroristický útok. V tomto ohledu je důležité určení, kdy firma smlouvu uzavřela a kdy taková událost nastala.
Ze zákona může mimořádná událost nebo zásah vyšší moci stanovovat vyloučení zodpovědnosti. V rámci smlouvy je pak třeba definovat, čeho se dotkne, například že firma nebo podnikatel nebude odpovídat za vady poskytované služby, které vzniknou vlivem vyšší moci. Dále lze také ujednat, že vyšší moc opravňuje pozastavit poskytování nějaké služby na nějakou dobu, případně i smlouvu ukončit, pakliže událost vyšší moci trvá po nějaké delší období.
Otázkou je, jak je to s uplatňováním vyšší moci v případě kybernetického útoku. Toto není doposud vyjasněné. Proto si ve smlouvě většinou výslovně upravujeme, jaké konkrétní události mohou mít na její plnění vliv, tak aby následně nemuselo docházet ke konfliktům.
Čtěte také: Může zaměstnavatel odstoupit od konkurenční doložky?
Jak na jednostranné uplatnění změny smluvních podmínek?
Pokud máte třeba i jen ve veřejných obchodních podmínkách ujednanou možnou jednostrannou změnu smluvních podmínek, můžete do smlouvy doplnit doložky. Dobré je vědět, že takovým způsobem je možné podmínky změnit i bez souhlasu druhé strany. Doplnit tedy můžete inflační nebo měnovou doložku, popř. doložku o navýšení ceny o náklady.
Druhá strana pak musí buď změnu respektovat, nebo smlouvu vypovědět. Jestliže si výhradu jednostranné změny podmínek strany nedohodly, můžou se na včlenění doložky dohodnout. Taková dohoda ale již musí být oboustranná, například ve formě písemného dodatku podepsaného oběma stranami.
Třetí možností je postup dle § 1764 a násl. občanského zákoníku. Tam nalezneme ustanovení, které zakotvuje právo dotčené osoby požadovat obnovení jednání o smlouvě, pokud se okolnosti jejího plnění od uzavření smlouvy změnily a způsobují hrubý nepoměr znevýhodněním jedné ze stran. V praxi však často dochází k tomu, že použití těchto ustanovení zákona je ve smlouvě vyloučeno, v takovém případě se obnovy jednání domáhat nelze.
Čtěte také: Inflační doložka v nájemní smlouvě