Měsíční částka starobního důchodu závisí na výši rozhodných příjmů a získané době pojištění. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2022 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2021, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, přičemž se z nich vypočítá průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě.
Do doby pojištění se započítají odpracované roky, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění, a náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu nebo evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu). Při využívání alternativních úvazků je tedy rozhodující, zdali se z takového zaměstnání platí sociální pojištění.
Příklad 1: Zkrácený úvazek
Zaměstnankyně Alena pracuje pouze na zkrácený úvazek v rozsahu 6 hodin denně. Paní Alena má hrubou mzdu 29 500 Kč. Paní Alena se mylně obává, že takto odpracované roky se jí budou do doby pojištění krátit. Není tomu tak. S ohledem na získanou dobu pojištění za období práce na zkrácený úvazek na tom bude stejně, jako kdyby pracovala na plný úvazek.
Zkrácený úvazek neznamená krácení doby pojištění ovlivňující měsíční částku starobního důchodu. Vzhledem k práci na zkrácený úvazek má však paní Alena nižší hrubou mzdu, než kdyby pracovala na plný úvazek. Vyšší hrubá mzda znamená vyšší důchod, takže z tohoto titulu na tom bude s ohledem na výpočet důchodu hůře.
Tip: Jaký vliv má zkrácený úvazek na důchod?
Příklad 2: Práce na dva zkrácené úvazky
Paní Simona pracuje od roku 2020 současně pro dva zaměstnavatele na zkrácený poloviční úvazek. U zaměstnavatele AB má hrubou mzdu 20 000 Kč a u zaměstnavatele XY má hrubou mzdu 18 000 Kč. Pro důchodové účely na tom bude paní Simona stejně, jako kdyby pracovala na plný úvazek pro jednoho zaměstnavatele a hrubou měsíční mzdu měla v daném období 38 000 Kč.
Při práci pro dva zaměstnavatele na zkrácený úvazek se jí samozřejmě pro důchodové účely počítá každý takto odpracovaný měsíc jako jeden měsíc. Pro důchodové účely se žádný měsíc nemůže počítat jako dva měsíce. Současně se paní Simoně budou sčítat dosažené hrubé mzdy. Ze zkráceného úvazku se vždy odvádí sociální pojištění, proto se dosažené hrubé mzdy sčítají.
Příklad 3: Home office
Zaměstnanec Karel pracuje téměř 80 % svého pracovního času z domova. Na výpočet sociálního pojištění z hrubé mzdy nemá žádný vliv, zdali je pracovní činnost vykonávána na pracovišti, nebo z domova. Panu Karlovi se bude tedy taková pracovní činnost pro důchodové účely počítat stejně jako kolegům, kteří vykonávají práce v sídle zaměstnavatele.
Tip: Důchodová kalkulačka – vypočítejte si výši důchodu
Příklad 4: Práce na dohody o provedení práce
Pan Luděk pracuje současně pro tři zaměstnavatele na dohodu o provedení práce. Hrubou odměnu má u každého zaměstnavatele 10 000 Kč. Ani z jedné dohody o provedení práce se neplatí sociální pojištění, neboť hrubá odměna není nad limit. Sociální pojištění se z dohod o provedení práce platí, pokud je hrubá měsíční odměna 10 001 Kč a více.
Vzhledem k tomu, že pan Luděk neodvádí z dohod sociální pojištění, tak se mu žádná odměna nezapočítává pro důchodové účely a nezvyšuje si dobu pojištění. Pro pana Luďka by bylo rozhodně přínosné si za dané období platit dobrovolné důchodové pojištění, protože v budoucnu může mít problém s přiznáním starobního důchodu. Základní zákonnou podmínkou pro přiznání starobního důchodu je totiž získání minimální doby pojištění, která dle aktuálně platné legislativy činí 35 let.
Čtěte také:
Kolik vás může stát špatné naplánování předčasného důchodu?
V jakých 14 zemích je průměrná mzda vyšší než 100 tisíc korun?
Červnová valorizace zvýšila průměrný důchod na 17 262 Kč, kdo na něj dosáhne?