V jaké zemi platí zaměstnavatel nejvyšší pojistné za zaměstnance?

Mzdové náklady zaměstnavatele tvoří nejenom sjednaná hrubá mzda se zaměstnancem, ale i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. V Česku odvádí zaměstnavatelé za zaměstnance 24,8 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění. Povinné pojistné placené zaměstnavatelem tedy tvoří 33,8 %.

• Průměrné mzdové náklady
• V Evropě jsou odvody vyšší
• Odvody v Česku jsou druhé nejvyšší

Průměrné mzdové náklady

V prvním čtvrtletí letošního roku činila průměrná hrubá měsíční mzda 37 929 Kč, mzdové náklady zaměstnavatele však byly 50 750 Kč (37 929 Kč × 1,338), zaokrouhleno nahoru. Povinné pojistné odvádí zaměstnavatelé za zaměstnance, i když pracují na zkrácený úvazek. Rovněž nerozhoduje, má-li zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani, či nikoli. Zdravotní pojištění se navíc platí bez ohledu na výši hrubé mzdy zaměstnance.

Sociální pojištění se však platí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu. Jakmile zaměstnanec dosáhne stropu pro platbu sociálního pojištění, neplatí sociální pojištění ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel. Pro kalendářní rok 2022 činí maximální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění 1 867 728 Kč.

V Evropě jsou odvody vyšší

Celkové daňové zatížení v evropských členských zemích OECD je vyšší než v mimoevropských zemích, hlavním důvodem je právě vysoké povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Vyšší odvody na sociální pojištění v evropských zemích však mají pozitivní vliv na výpočty nemocenských dávek a státních důchodů.

Tip: V jakých 14 zemích je průměrná mzda vyšší než 100 tisíc korun?

Odvody v Česku jsou druhé nejvyšší

Členské země OECD si můžeme dle sazby pojistného placeného zaměstnavateli za zaměstnance rozdělit do čtyř skupin. V Česku jsou přitom odvody zaměstnavatelů za zaměstnance na povinné pojistné druhé nejvyšší z členských zemí OECD.

• V první skupině jsou země, kde je sazba pojistného 30 % a více: Francie (36,3 %), Česko (33,8 %), Estonsko (33,8 %), Itálie (31,6 %), Švédsko (31,4 %) a Slovensko (30,0 %).
• Ve druhé skupině jsou země, kde souhrnná sazba pojistného placeného zaměstnavatelem za zaměstnance je vyšší než 20 % a nižší než 30 %. Jedná se o např. o Španělsko (29,9 %), Rakousko (28,1 %), Belgii (27,1 %), Portugalsko (23,8 %), Lotyšsko (23,6 %), Řecko (22,5 %), Finsko (20,8 %) a Německo (20,0 %).
• Ve třetí skupině najdeme státy, ve kterých jsou sazby pojistného placeného zaměstnavatelem za zaměstnance vyšší než 10 % a nižší než 20 %, tedy Turecko (17,5 %), Maďarsko (17,0 %), Polsko (16,4 %), Slovinsko (16,1 %), Japonsko (15,4 %), Lucembursko (13,8 %), Norsko (13,0 %), Nizozemí (12,1 %), Mexiko (11,7 %), Irsko (11,1 %), Velká Británie (11,0 %) a Korea (10,9 %).
• Ve čtvrté skupině jsou země, kde zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance na povinné pojistné méně než 10 %, což je v Kanadě (9,3 %), v USA (8,1 %), ve Švýcarsku (6,4 %), na Islandu (6,1 %), v Izraeli (5,9 %), v Austrálii (5,3 %), v Litvě (1,8 %). V některých zemích, např. v Chile nebo na Novém Zélandu, zaměstnavatelé za zaměstnance povinné pojistné dokonce vůbec neplatí.

Tip: Jak průměrná a minimální mzda ovlivňuje důchody

Pramen: OECD, OECD Tax Database 2022, Table I.5. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income

Čtěte také:

Co se počítá do náhradní doby pojištění v rámci nároku na důchod?

Jak se zvýší starobní důchod při různých typech příjmů v penzi?