Co si pohlídat jako OSVČ při přechodu z hlavní činnosti na vedlejší?

Hlavní rozdíl mezi hlavní a vedlejší výdělečnou činností je především v odvodech na sociální a zdravotní pojištění, kdy během prvního roku neplatíte zálohy jako u hlavní činnosti. Pojištění se první rok doplácí až po podání přehledů na zdravotní pojišťovnu a okresní správu sociálního zabezpečení. Pojištění je více rozebrané v dalších částech článku.

Nevyhnete se ovšem podání daňového přiznání, to budete muset podat stejně, jako kdybyste vykonávali podnikání jako hlavní činnost. Jestliže pracujete na vedlejší činnost kvůli tomu, že vykonáváte závislou práci pro zaměstnavatele, budete si muset od něj vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech.

• Kdy se stane hlavní činnost vedlejší?
• Jak vyřídit přechod z hlavní činnosti na vedlejší?
• Zdravotní pojištění a vedlejší činnost
• Sociální pojištění a vedlejší činnost

Kdy se stane hlavní činnost vedlejší?

Vaše výdělečná činnost se stane vedlejší například tehdy, když si během podnikání uzavřete se zaměstnavatelem pracovní poměr, ze kterého se vám bude odvádět zdravotní a sociální pojištění. Může jít tedy jak o hlavní pracovní poměr, tak práci menšího rozsahu vykonávanou nad limitem (např.: u dohody o provedení práce od 10 001 Kč a dohody o pracovní činnosti od 3500 Kč).

Samostatná výdělečná činnost se stane vedlejší i tehdy, když je vám do 26 let a rozhodnete se ještě studovat. V takovém případě za vás začne platit zdravotní pojištění stát. To ale neznamená, že byste na vedlejší činnost již neodváděli zdravotní pojištění, ale zaplatíte ho v prvním roce podnikání až po podání přehledů na zdravotní pojišťovnu.

Dále se také dle zákona o důchodovém pojištění považuje výdělečná činnost za vedlejší tehdy, když:

• Podnikající osoba pobírá invalidní či starobní důchod
• Podnikající osoba pobírá rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství
• Podnikající osoba pobírá nemocenskou z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců
• Podnikající osoba pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby, v 1. až 4. stupni závislosti

Jak vyřídit přechod z hlavní činnosti na vedlejší?

Pokud se rozhodnete pro přechod z hlavní činnosti na vedlejší činnost, musíte to nejpozději do 8 pracovních dnů oznámit živnostenskému úřadu. Ten by měl o změně informovat další instituce jako okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. Vždy je nutné si takové oznámení ověřit u každé instituce zvlášť, abyste neplatili zbytečně sankce za neoznámení. Pokud máte rádi věci pod svou kontrolou, můžete se na živnostenském úřadu domluvit, že změnu nahlásíte orgánům přímo vy.

Tip:  Konec podnikání: jak pozastavit nebo zrušit živnost?

Jak je to s platbou zdravotního a sociálního pojištění při vedlejší činnosti?

Odvody na zákonné pojištění jsou u vedlejší činnosti zmírněné, jelikož u nich neplatí ani pravidlo minimálního vyměřovacího základu jako u hlavní činnosti, kdy živnostník musí odvádět i při nízkém příjmu alespoň minimální zálohy na pojistné.

Zdravotní pojištění a vedlejší činnost

V prvním roce podnikání nemusíte platit žádné zálohy na zdravotní pojištění. To ale neznamená, že jej nezaplatíte vůbec. Pouze jej platíte po podání přehledu o příjmech a výdajích na zdravotní pojišťovnu, kde se vám jednorázová platba vyměří dle vašeho skutečného výdělku.

O tom, jak budete zdravotní pojištění platit nadále, rozhoduje to, zda vykonáváte vedlejší činnost při zaměstnání, nebo spadáte do kategorie, kdy za vás pojištění platí stát.

Pokud jste zaměstnaní, nebude se na vás vztahovat povinnost platit měsíční zálohy. Platbu za zdravotní pojištění odvedete po podání přehledů na zdravotní pojišťovnu, která vám vypočte začátek, jenž budete muset uhradit najednou za celý kalendářní rok dle svých skutečných příjmů.

Jinak to bude tehdy, když za vás platí zdravotní pojištění stát. Takový živnostník neplatí zálohy na zdravotní pojištění jen v prvním roce podnikání. Na další období mu již zdravotní pojišťovna vyměřuje výši měsíčních záloh na zdravotní pojištění dle výše skutečného příjmu po podání přehledu o příjmech a výdajích.

Sociální pojištění a vedlejší činnost

Sociální pojištění v některých případech nemusíte platit vůbec. A to tehdy, když nepřekročíte za jedno zdaňovací období příjem vyšší než 93 387 Kč v roce 2022. Pokud váš příjem překročí tento limit, bude vám částka na pojistném vyúčtovaná po podání přehledu na OSSZ.  S tím poté souvisí povinnost platit měsíční zálohy na sociální pojištění, které jsou pro rok 2022 v minimální hodnotě 1137 Kč.

Čtěte také: 

Jak se odhlásit z režimu paušální daně nebo se do něj přihlásit

Letní brigády u 2 zaměstnavatelů: kdy (ne)podepsat „růžový formulář“?