Jaká je valorizace náhrad při úrazu či nemoci z povolání?

K valorizaci došlo ne po uplynutí obvyklých 12 měsíců, ale už po 5 měsících od předchozí valorizace. Tyto tzv. úrazové renty jsou náhradou škody vzniklé v podobě ztráty na výdělku, která u zaměstnance nastala v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Pracovní úraz nebo nemoc z povolání si obvykle vynutí odchod zaměstnance z dosavadní práce či profese nebo místa a přechod na hůře placenou práci. Někdy ztratí zaměstnanec možnost pracovat zcela. Pro přiznání náhrady však není nezbytné uznání invalidity a přiznání invalidního důchodu. Podstatná je nezaviněná ztráta výdělečné schopnosti a snížení výdělku zaměstnance v důsledku poškozeného zdraví, k němuž došlo při plnění pracovních úkolů.

Peněžitá náhrada za ztrátu na výdělku pak náleží zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Výši renty tedy snižuje případný invalidní důchod. Invalidní důchod se totiž připočítává k aktuálnímu příjmu.

• Vláda je povinna renty valorizovat
• Jak se provádí valorizace
• Valorizuje se původní průměrný výdělek, ne samotná renta
• Náhrad nákladů na výživu dostávají pozůstalí po zaměstnanci, který zemřel

Vláda je povinna renty valorizovat

Zákoník práce ukládá s ohledem na průběžný nárůst životních nákladů vládě povinnost renty valorizovat, a to zpravidla od počátku kalendářního roku. Nicméně nepříznivý inflační vývoj si vynutil i mimořádnou valorizaci již v průběhu letošního roku 2022.

Od roku 2005 se renty zvyšují podobně jako důchody. O kolik se zvýší důchody, o tolik se zvýší renty. Ale není tomu tak, že o procento, o které se zvyšují důchody, se zvýší i renta. Valorizuje se průměrný výdělek zaměstnance, kterého dosahoval před vnikem škody, tedy jeho mzda nebo plat před pracovním úrazem nebo onemocnění nemocí z povolání.

Čtěte také: Těžké poškození bederní páteře bude nově zařazeno do nemocí z povolání

Jak se provádí valorizace

V návaznosti na druhé zvýšení důchodů v roce 2022, a to od 1. června 2022 o 8,2 %, byly stejnou měrou zvýšeny, a to právě prostřednictvím navýšení rozhodného průměrného výdělku o 8,2 %, i renty pro zaměstnance nebo pro pozůstalé rodinné příslušníky. Přitom onen rozhodný výdělek už byl mnohdy několikrát valorizován v minulosti. Valorizace jsou pravidelné a navazují na sebe. Takže valorizace se vždy provádí i u již dříve valorizovaného výdělku. Uvedená valorizace od 1. 6. 2022 je první valorizací jen pro ty zaměstnance, kterým nárok na rentu vznikl v průběhu roku 2022. Všem ostatním už byl výdělek jednou či vícekrát předtím valorizován. Při výpočtu renty je třeba započítat správně všechny předchozí valorizace.

Čtěte také: Kdy dostanete od zaměstnavatele náhrady, když jste v pracovní neschopnosti?

Valorizuje se původní průměrný výdělek, ne samotná renta

Řekněme, že průměrný výdělek poškozeného zaměstnance před jeho pracovním úrazem činil (nebo po předchozích valorizacích činí) 29 000 Kč. Po úrazu v náhradní profesi činí jen 17 000 Kč. Náhrada za ztrátu na výdělku (renta) proto, aby dorovnala původní výdělek, činí 12 000 Kč. Jestliže je předepsána valorizace náhrady za ztrátu na výdělku ve výši 8,2 %, pak se průměrný výdělek 29 000 Kč zvýší na 31 378 Kč, a proto i vyplácená náhrada o 2378 Kč na 14 378 Kč. (Kdyby se předepsaným procentem valorizace navyšovala přímo náhrada, zvýšila by se jen na 12 984 Kč. To by bylo málo a šlo by o špatný postup.)

Náhradu nákladů na výživu dostávají pozůstalí po zaměstnanci, který zemřel

Na stejném principu a ve stejné míře došlo i k valorizaci rent pro pozůstalé po zaměstnanci, který následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel. Na náhradu nákladů na výživu mají tak nárok vdovy či vdovci a sirotci, kteří přišli o živitele. Renta se vyplácí do doby, po kterou by měl zaměstnanec vyživovací povinnost, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku. Nárok sirotka na rentu proto končí např. tím, že student přestane být nezaopatřeným dítětem, protože dostuduje a získá schopnost se živit sám. Nárok vdovy končí 65. výročím narozenin zesnulého manžela.

I renty pro pozůstalé vycházejí z původního (a případně valorizovaného) průměrného výdělku zaměstnance. Náhrada činí 50 % onoho rozhodného výdělku, pokud na ni má nárok jen jedna pozůstalá osoba. Pokud zaměstnanec poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu více osobám, činí náhrada 80 % průměrného výdělku. Příslušnou peněžitou částku renty si musejí pozůstalí rozdělit, takže čím více je pozůstalých, tím je pochopitelně renta pro jednotlivého pozůstalého nižší.

Čtěte také: Nárok na vdovský důchod v 5 příkladech