Výpočet důchodu ovlivňuje celý průběh pojištění, tj. nejenom rozhodné příjmy, ale i získaná doba pojištění. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se do rozhodných příjmů započítávají příjmy v letech 1986 až 2023, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Při odchodu do předčasného starobního důchodu je navíc potřeba počítat s krácením za předčasnost, které je v některých případech vyšší, než by někteří žadatelé o starobní důchod očekávali. Důvody pro nižší starobní důchod při vyšších příjmech jsou v praxi v zásadě tři, jak si ukážeme v praktických příkladech.
Příklad 1: Nižší doba pojištění
Paní Adéla má osobní vyměřovací základ (průměrnou hrubou měsíční mzdu za hodnocené roky v současné hodnotě) ve výši 34 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 46 let. Paní Marie má osobní vyměřovací základ 42 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 41 let.
Paní Adéle je v červenci přiznán starobní důchod ve výši 20 379 Kč. Paní Marii je v červenci přiznán starobní důchod ve výši 19 921 Kč.
Paní Adéla má vyšší důchod než paní Marie, přestože má osobní vyměřovací základ nižší o 8000 Kč, důvodem je získání doby pojištění vyšší o 5 let. Doba pojištění hraje při výpočtu starobního důchodu významnou roli a každý rok pojištění významně zvyšuje měsíční částku starobního důchodu.
Tip: Zdanění vysokých příjmů se pro rok 2024 zvýšilo, v minulosti však bylo ještě vyšší
Příklad 2: Nehodnocené příjmy
Pan Martin měl v produktivním věku nejenom příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti, ale i pasivní příjmy z kapitálového majetku a z nájmu. Pro důchodové účely se však hodnotí pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Vysoké pasivní příjmy podle § 8 a § 9 zákona o daních z příjmů tedy panu Martinovi jeho osobní vyměřovací základ nezvýšily, neboť z těchto příjmů se sociální pojištění neplatilo. Osobní vyměřovací základ pana Martina je tedy 39 000 Kč a získaná doba pojištění 45 let.
Pan Jakub měl v produktivním věku nižší příjmy, ale všechny podléhaly sociálnímu pojištění, a jeho osobní vyměřovací základ je tedy 40 000 Kč a dobu pojištění má rovněž 45 let.
Panu Martinovi je v červenci přiznán starobní důchod ve výši 20 909 Kč a panu Jakubovi je v červenci přiznán starobní důchod 21 084 Kč. Osobní vyměřovací základ vyšší o tisícikorunu zvýší tedy panu Jakubovi starobní důchod o 175 Kč oproti panu Martinovi.
Příklad 3: Odchod do předčasného důchodu
Paní Simona má osobní vyměřovací základ 34 000 Kč, získala dobu pojištění v rozsahu 44 let a v červenci odejde do řádného starobního důchodu. Paní Simoně je přiznán řádný starobní důchod ve výši 19 684 Kč.
Paní Romana odejde v červenci do předčasného důchodu o necelé dva roky dříve. I při dřívějším odchodu do předčasného důchodu získala paní Romana dobu pojištění v rozsahu 44 let. Osobní vyměřovací základ má paní Romana 43 000 Kč. Paní Romaně je přiznán předčasný důchod 18 552 Kč.
Přestože paní Romana má osobní vyměřovací základ o 9000 Kč vyšší než paní Simona a získala stejnou dobu pojištění, má měsíční důchod nižší z důvodu krácení za předčasnost.