Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění a průměrné měsíční mzdě za odpracované roky v současné hodnotě (osobním vyměřovacím základu). Průměrná mzda pro důchodové účely v letošním roce se počítá z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění v letech 1986 až 2022.
Dřívější příjmy se přitom přepočítávají příslušnými koeficienty zohledňujícími inflaci na současnou úroveň. Vzhledem k tomu, že výše důchodu vypočteného v roce 2023 závisí na rozhodných příjmech za 37 let, jeden příjmový rok ovlivňuje výši důchodu méně, než se na první pohled zdá.
- Praktický příklad nadstandardně příjmového roku a vlivu na výši důchodu
- Které vysoké příjmy nehrají roli?
Praktický příklad
Pan Luděk měl v letech 1986 až 2021 roční vyměřovací základy po přepočtu na současnou hodnotu vždy ve výši 360 000 Kč (odpovídá měsíční mzdě 30 000 Kč). V roce 2022 měl však pan Luděk roční hrubou mzdu 1 900 000 Kč (pětinásobně vyšší).
Sociální pojištění se však počítá pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu. Příjem nad strop již výši státního důchodu neovlivňuje. Maximální vyměřovací základ za rok 2022 byl 1 867 728 Kč. Vyměřovací základ za rok 2022 bude mít pan Luděk na úrovni maximálního vyměřovacího základu.
Osobní vyměřovací základ za všechny hodnocené roky má pan Luděk ve výši 33 374 Kč. Součet ročních vyměřovacích základů je totiž 14 827 728 Kč (360 000 Kč × 36 let + 1 867 728 Kč). Osobní vyměřovací základ se následně vypočítal následovně: 14 827 728 Kč / (13 514 dní v rozhodném období × 30,4167 (průměrný počet dní v měsíci)).
Při získání doby pojištění v rozsahu 37 let je panu Luďkovi v červenci letošního roku přiznán řádný starobní důchod ve výši 16 823 Kč.
V případě, že by pan Luděk i v roce 2022 měl roční vyměřovací základ 360 000 Kč v současné hodnotě, potom by jeho osobní vyměřovací základ činil 29 980 Kč. Součet ročních vyměřovacích základů je totiž 13 320 000 Kč (360 000 Kč × 37 let). Osobní vyměřovací základ se vypočítal následovně: 13 320 000 Kč / (13 514 dní × 30,4167).
Při získání doby pojištění v rozsahu 37 let by byl v takovém případě panu Luďkovi přiznán v červenci letošního roku řádný starobní důchod ve výši 16 322 Kč.
Přestože měl pan Luděk v roce 2022 svoji hrubou mzdu vyšší o 1 440 000 Kč (1 800 000 Kč − 360 000 Kč) než v předcházejících letech, zvýšila mu tato částka starobní důchod jen o 501 Kč měsíčně. Důvodem je existence maximálního vyměřovacího základu a hodnocení rozhodných příjmů za 37 let, kdy jeden rok ovlivní výši důchodu méně, než se může zdát.
Tip: Co byste měli vědět o základní výměře důchodu?
Které vysoké příjmy nehrají roli?
Měsíční částka starobního důchodu závisí na příjmech, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. V praxi to znamená, že příjmy ze závislé nebo samostatné výdělečné činnosti nad roční maximální vyměřovací základ výši státního důchodu již neovlivňují. Maximální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění je zaveden od roku 2008 a v přiložené tabulce máme uvedeno, jak se během let jeho hodnota zvyšovala.
Tip: V jakém kraji mají senioři nejnižší důchody? Máme konkrétní přehled
Rok |
Maximální vyměřovací základ |
Rok |
Maximální vyměřovací základ |
2021 |
1 701 168 Kč |
2014 |
1 245 216 Kč |
2020 |
1 672 080 Kč |
2013 |
1 242 432 Kč |
2019 |
1 569 552 Kč |
2012 |
1 206 576 Kč |
2018 |
1 438 992 Kč |
2011 |
1 781 280 Kč |
2017 |
1 355 136 Kč |
2010 |
1 781 280 Kč |
2016 |
1 296 288 Kč |
2009 |
1 130 640 Kč |
2015 |
1 277 328 Kč |
2008 |
1 034 880 Kč |
Žádný vliv na měsíční částku starobního důchodu nemají pasivní příjmy dle § 8, § 9 a § 10 zákona o daních z příjmů, ze kterých se sociální pojištění vůbec neplatilo. Občané s nadstandardními pasivními příjmy tak v praxi mohou mít značně podprůměrný starobní důchod.
Čtěte také:
Mám průměrnou mzdu, jaký budu mít důchod?
Šest příkladů, kdy není starobní důchod ani 13 tisíc Kč