Důchodová překvapení aneb Co ovlivní výši důchodu?

O starobní důchod je nutné si vždy písemně požádat na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení. Důchodové záležitosti je vhodné řešit v předstihu, aby byly všechny podklady pro výpočet starobního důchodu v pořádku a státní důchod nebyl zbytečně nižší.

• Příklad 1: Nepřiznání důchodu
• Příklad 2: Důchod jen 30 % hrubé mzdy
• Příklad 3: Nehodnocení všech zdaněných příjmů
• Příklad 4: Vysoké krácení u předčasného důchodu
• Příklad 5: Vyšší důchod než mzda

Příklad 1: Nepřiznání důchodu

Pan Jaroslav dosáhne 3. srpna řádného důchodového věku a požádá si o starobní důchod. Ke dni řádného důchodového věku mu však státní důchod nebude přiznán, neboť získal pouze dobu pojištění v rozsahu 33 let. Pro přiznání starobního důchodu je nutné získat minimální dobu pojištění alespoň v rozsahu 35 let. Dosažení řádného důchodového věku k přiznání starobního důchodu nestačí, druhou nezbytnou podmínku je tedy získání minimální doby pojištění. Do doby pojištění se přitom počítají nejenom roky, kdy je z výdělečné činnosti odváděno sociální pojištění, ale rovněž tzv. náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, evidence na Úřadu práce v zákonném rozsahu, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu).

Příklad 2: Důchod jen 30 % hrubé mzdy

Pan Martin měl v produktivním věku vysoké příjmy, jeho osobní vyměřovací základ pro výpočet důchodu je 120 000 Kč. Osobním vyměřovacím základem je průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě. Pan Martin získal dobu pojištění v rozsahu 45 let a v červenci je mu přiznán řádný starobní důchod. Měsíční starobní důchod pana Martina je tedy 35 124 Kč. Hrubý měsíční náhradový poměr je tedy 29 % (35 124 Kč : 120 000 Kč). Měsíční důchod pana Martina tak dosahuje jen 29 % předchozí hrubé mzdy. Vzhledem k vysokým příjmům očekával pan Martin vyšší měsíční důchod.

Čtěte také: Jaké chyby vám sníží důchod? Příklady napoví

Příklad 3: Nehodnocení všech zdaněných příjmů

Paní Denisa měla v produktivním věku nadprůměrné příjmy. Struktura zdanitelných příjmů paní Denisy byla pestrá, měla v jednotlivých letech v daňovém přiznání nejenom příjmy ze závislé činnosti (§ 6 zákona o daních z příjmů), ale i z kapitálového majetku (§ 8 zákona o daních z příjmů), z nájmu (§ 9 zákona o daních z příjmů) a ostatní zdanitelné příjmy (§ 10 zákona o daních z příjmů). Paní Denisa tak každoročně platila nadprůměrnou částku na dani z příjmů, a očekávala tedy i nadprůměrný důchod. Nebude tomu tak. Důvodem je skutečnost, že z pasivních příjmů (§ 8 až § 10 zákona o daních z příjmů) neodváděla paní Denisa sociální pojištění. Výši důchodu ovlivňují pouze aktivní příjmy ze zaměstnání a podnikání, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Z pasivních příjmů se sociální pojištění nikdy neplatí a takové příjmy nemají na výši státního důchodu vliv.

Vypočítejte si výši vašeho důchodu v naší důchodové kalkulačce

Příklad 4: Vysoké krácení u předčasného důchodu

Paní Hana si požádala o předčasný důchod přesně tři roky před dosažením řádného důchodového věku. Přiznaný předčasný důchod však paní Hanu nepříjemně překvapil. Očekávala, že bude snížen pouze o 18 %. Při odchodu do předčasného důchodu o tři roky dříve činí krácení za předčasnost 18 %, ale nikoliv z vypočteného státního důchodu, ale z výpočtového základu. Výpočtový základ je přitom např. u průměrné mzdy vyšší cca o 40 % než vypočtený starobní důchod. Výpočtový základ je zjednodušeně řečeno redukovaný osobní vyměřovací základ. Z výpočtového základu se následně vypočítává procentní výměra důchodu, která činí 1,5 % výpočtového základu za každý získaný rok pojištění. Současně paní Hana získá dobu pojištění o tři roky nižší, než kdyby pracovala až do dosažení řádného důchodového věku. Měsíční předčasný důchod je krácený více, než paní Hana očekávala.

Čtěte také: Kdy je vhodná chvíle odejít do předčasného důchodu? Příklady napoví

Příklad 5: Vyšší důchod než mzda

Paní Veronika pracovala po celý život za nízkou mzdu. Velmi často pracovala pouze na zkrácený úvazek, kdy hrubá měsíční mzda mohla být nižší než měsíční minimální mzda. Osobní vyměřovací základ paní Veroniky činí tedy 14 000 Kč. Současně však paní Veronika získala vysokou dobu pojištění v rozsahu 46 let. V červenci je tak paní Veronice přiznán řádný starobní důchod ve výši 14 060 Kč. Paní Veronika má důchod vyšší než její průměrnou hrubou mzdu, které dosahovala před odchodem do důchodu. Odchodem do starobního důchodu si paní Veronika finančně polepší.