Zloději obvykle moc dobře vědí, za kolik „mohou“ ukrást, aby v případě odhalení nešli před trestní soud a nehrozilo jim odnětí svobody. Na rozdíl od mnohých spořádaných občanů, kteří nekradou, a tak se o podobné věci nezajímají, leda když se snad stanou sami obětí krádeže. Pak chtějí vědět, jak bude či může být zloděj potrestán.
Dozvíte se:
- Od škody 10 000 Kč jde o trestný čin
- Při loupeži, rabování nebo kapsářství hrozí vězení i za ukradení věci nižší hodnoty
- Při krádeži za méně než 10 000 jde jen o přestupek
- Přísnější postih recidivy trestného činu krádeže
- Za vyšší hodnotu odcizených věcí hrozí delší trest odnětí svobody
- Rozdíl mezi přestupkem a trestným činem
- Způsobená výše škody rozhoduje o přísnosti postihu
Od škody 10 000 Kč jde o trestný čin
Aby krádež byla trestným činem, musí být ukradeno třeba zboží za nejméně 10 000 Kč.
Trestní zákoník definuje, že kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní (čili ji ukradne), a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou, spáchá trestný čin krádeže a bude (může být) potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. Škodou nikoliv nepatrnou se přitom rozumí škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč.
Čtěte také: Vztahuje se pojištění domácnosti na krádeže?
Při loupeži, rabování nebo kapsářství hrozí vězení i za ukradení věci nižší hodnoty
Stejný trest, tedy zejména až 2 roky vězení, hrozí tomu, kdo trestný čin krádeže spáchá vloupáním,
- bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
- čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo
- čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob.
Bez ohledu na výši škody jde tedy o trestný čin krádeže v případě kapsářství nebo třeba rabování na území, kde došlo k živelní pohromě. Pak hrozí trest odnětí svobody až na 2 roky, i když bylo ukradeno za méně než 10 000 Kč.
Čtěte také: Jak přísné tresty za krádež byly v době nouzového stavu?
Při krádeži za méně než 10 000 jde jen o přestupek
Pokud ke krádeži nedojde za uvedených okolností (nejde o kapsářství, rabování, násilnou krádež čili loupež) a škoda je nižší než 10 000 Kč, jde o přestupek proti majetku, a ne trestný čin.
Přestupci lze uložit pokutu do 50 000 Kč a při recidivě 70 000 Kč. Trest odnětí svobody za spáchání přestupku nehrozí, a to ani recidivistům, kteří páchají přestupek krádeže opakovaně. Proto si různé gangy specializující se na krádeže zejména v obchodech dávají dobrý pozor, aby jejich lidé kradli zboží pod cenu 10 000 Kč. Ani opakované spáchání přestupku je do vězení nedostane.
Přísnější postih recidivy trestného činu krádeže
Ovšem za recidivu trestní, tedy opakované spáchání trestného činu krádeže a odsouzení za něj, delší trest odnětí svobody hrozí. Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, tedy něco ukradne, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, říká trestní zákoník.
Čtěte také: Má být opakovaný přestupek trestným činem?
Za vyšší hodnotu odcizených věcí hrozí delší trest odnětí svobody
Trest odnětí svobody na 1 rok až 5 let, jakož i peněžitý trest hrozí, pokud pachatel způsobil větší škodu, tedy odcizil věc nebo věci v hodnotě 100 000 Kč a vyšší.
Odnětím svobody na 2 až 8 let může být pachatel potrestán, pokud krádež spáchá jako člen organizované skupiny (zlodějského gangu), za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo způsobí-li takovým činem značnou škodu, tedy odcizí věci nebo věc v hodnotě 1 milionu korun.
A konečně 5 až 10 let trestu odnětí svobody hrozí, pokud pachatel způsobí krádeží škodu velkého rozsahu, tedy 10 milionů korun, nebo spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu financování terorismu nebo vyhrožování teroristickým trestným činem.
Čtěte také: Co dělat při ztrátě nebo krádeži RZ?
Rozdíl mezi přestupkem a trestným činem
Výše škody, cena odcizené věci, tedy rozhoduje o výši trestu za krádež. Čím vyšší škoda, tím hrozí přísnější trest, delší trest odnětí svobody. Pokud je však hodnota odcizené věci nižší než 10 000 Kč, jde o přestupek, který neprojednávají soudy, ale přestupkové komise jako zvláštní orgány obcí.
Dříve však zákon nebyl tak benevolentní k „drobným“ krádežím, pod hranicí trestného činu. (Slovo drobným dáváme do uvozovek, protože škoda třeba 9000 Kč pro provozovatele maloobchodu nejsou žádné drobné.) Před 1. 10. 2020 hranici mezi přestupkem a trestným činem představovalo 5000 Kč. V minulosti to bývaly i jen 2000 Kč.
Způsobená výše škody rozhoduje o přísnosti postihu
Výše trestní sazby se odvíjí od způsobené výše škody nejenom při krádeži, ale i u jiných trestných činů, třeba u zpronevěry. Trestní zákoník u jednotlivých trestných činů neuvádí peněžní hodnotu, ale speciální termíny určující výši škody.
Pro účely trestního zákona se rozumí
- škodou nikoli nepatrnou škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč,
- škodou nikoli malou škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč,
- větší škodou škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč,
- značnou škodou škoda dosahující částky nejméně 1 000 000 Kč a
- škodou velkého rozsahu škoda dosahující částky nejméně 10 000 000 Kč.