Jakými způsoby mohou OSVČ evidovat svoji podnikatelskou činnost?

Z jakých možností mohou OSVČ vybírat?

• Paušální výdaje
• Daňová evidence
• Paušální daň
• Účetnictví

Paušální výdaje: pro ty, kterým se nevyplatí evidovat výdaje vynaložené na podnikání

Pokud se OSVČ rozhodnou pro uplatňování paušálních výdajů, nemusejí nijak evidovat výdaje za zboží a služby, které uplatnili v souvislosti s jejich podnikáním.

Paušální výdaje se vyplatí hlavně těm OSVČ, které nemají vysoké náklady na podnikání a vedením daňové evidence by museli odvést více na daních z příjmů.

Dle předmětu podnikání spadá OSVČ do konkrétní kategorie paušálních výdajů a dle její výše uplatňuje výdaje.

Při vyplňování daňového přiznání pak už jen stačí sečíst všechny příjmy z vystavených faktur za poskytnuté zboží nebo služby a odečíst z celkové částky procentní sazbu výdajů. Ze vzniklé částky se pak bude počítat daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 %.

Procentní sazby paušálních výdajů:

Pro lepší rozhodnutí o tom, zda se vyplatí uplatňovat paušální výdaje či daňovou evidenci, doporučujeme náš článek s konkrétními příklady z praxe.

Daňová evidence: pro ty, kterým evidence výdajů na podnikání ušetří peníze na daních

Daňové evidenci se někdy přezdívá „jednoduché účetnictví“, tento termín se pro ni totiž oficiálně používal v minulosti.

Rozdíl mezi paušálními výdaji a daňovou evidencí spočívá v tom, že u daňové evidence se kromě příjmů evidují i výdaje spojené s podnikatelskou činností, je tedy více administrativně náročná.

Povinností OSVČ je tak uchovávat veškeré faktury za koupené služby a zboží. Součet všech výdajových faktur se pak odečte od součtu všech příjmů. Ze vzniklé částky pak zaplatí OSVČ daň z příjmů ve výši 15 %.

Paušální daň: pro ty, kteří nemají rádi zbytečně složitou administrativu

Registrace do systému paušální daně zaručí podnikateli administrativní volnost. V režimu paušální daně nemusí totiž podávat daňové přiznání ani přehledy pro zdravotní pojišťovnu a Okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ).

V roce 2022 platí OSVČ v režimu paušální daně každý měsíc zálohu ve výši 5994 Kč.

Do režimu paušální daně se nemohou přihlásit:

• OSVČ, které jsou za zákona nebo dobrovolně registrované k DPH (u paušální daně nevadí, když je OSVČ identifikovanou osobou)
• OSVČ, které mají příjmy ze závislé činnosti (DPP, DPČ) a jejich příjem podléhá zálohové dani
• OSVČ, které mají příjmy z jiných činností než podnikání a jejich výše přesáhne hranici 15 000 Kč za zdaňovací období (kalendářní rok)
• OSVČ, které jsou v insolvenčním řízení

Do režimu paušální daně se mohou OSVČ registrovat nejpozději do 10. dne kalendářního roku (do 10. ledna), ve kterém chtějí paušální daň začít uplatňovat.

Jaká je nevýhoda režimu paušální daně? Pokud podnikatel zjistí, že mu daný systém nevyhovuje, nemůže se z něj v průběhu roku odhlásit. Odhlásit se může až další zdaňovací období.

Režim paušální daně se ukončí pouze tehdy, když podnikatel poruší některou z podmínek anebo ukončí živnost.

POZOR: Podmínky pro paušální daň se od roku 2023 mění

Účetnictví: pro ty, kteří to rozjíždí ve velkém

Vést účetnictví musejí ty OSVČ, kterým přesáhne obrat za zdaňovací období částku 25 milionů korun. Většinou jsou ale podnikatelé s takovým obratem již právnické osoby, tedy vystupují například jako s. r. o. nebo a. s.

K vedení účetnictví se mohou OSVČ registrovat i dobrovolně. S tím souvisí ale mnoho administrativních záležitostí, proto jej vedou OSVČ spíše výjimečně.

Výhodou účetnictví je to, že má podnikatel detailní přehled o své podnikatelské činnosti.

Osoby, které vedou účetnictví, se také musí zapsat do obchodního rejstříku.

V účetnictví se finanční transakce evidují odlišně než v daňové evidenci. A to na základě toho, v jaký okamžik vznikla jejich povinnost (datum vystavení faktury), nikoliv tehdy, když byly přijaty nebo odeslány na účet, jak je tomu v daňové evidenci.

POZOR: Pokud se podnikatel rozhodne pro vedení účetnictví, musí v tomto systému zůstat minimálně 5 let.

Tip: Víte, jak se dělí pohledávky v účetnictví? Čtěte, jak je správně účtovat

Čtěte také: 

Lednové příjmy z prosincových faktur: Do jakého daňového přiznání příjem patří?

Jak dlouho musí OSVČ archivovat daňové doklady?