Jaký je rozdíl mezi promlčením a zánikem práva? A jak se to projevuje v zaměstnání?

Z důvodu právní jistoty je možnost uplatňování práv obvykle omezena nějakou lhůtou. Aby se třeba nezačaly zničehonic řešit věci staré mnoho let. Bohatě stačí, že problémy a spory, které začaly být řešeny včas, soudy posuzují se zpožděním několika, ba i mnoha let. Jak by to vypadalo, kdyby nejen rozsudek padl třeba 10 let po podání žaloby, ale ještě by bylo možno podat žalobu 15 let poté, co k tomu vznikl důvod?

Čím delší doba uplyne od nesplnění závazku, vzniku škody nebo jiného důvodu k podání žaloby, tím obtížněji se pak v případném sporu dokazuje skutečný stav věci. Hodnota důkazů, důkazních prostředků se v průběhu času snižuje.

Pokud se oprávněný čili ten, komu svědčí právo, svého práva včas nedomáhá, dojde k jeho promlčení nebo propadnutí čili zániku (tzv. prekluzi).

Dozvíte se:

• Co znamená promlčení?
• Co znamená prekluze čili propadnutí práva?
• Kdy práva zaměstnance nebo zaměstnavatele zanikají
• Závěr

Co znamená promlčení?

Promlčení znamená, že není-li nějaké právo v určité zákonem stanovené lhůtě včas vykonáno nebo předepsaným způsobem uplatněno (zásadně u soudu), nelze se ho po uplynutí této lhůty s úspěchem domoci. Stačí, namítne-li druhý účastník právního vztahu, resp. soudního řízení čili protistrana, že je právo uplatněno pozdě a promlčeno.

V případě promlčení právo promlčením nezaniká, ale významně se oslabuje. Lze se ho domoci, i promlčený nárok tak může soud přiznat a uložit jeho splnění druhé straně, pokud druhá strana promlčení nenamítne. Jakmile však námitku promlčení vznese, už tak soud nemůže učinit, leda by ve zcela výjimečných případech soud námitku promlčení odmítl s tím, že je v rozporu s dobrými mravy. To se výjimečně stává ve sporu významně slabší a významně silnější strany. Třeba ve sporu nějakého úřadu s občanem, kdy úřad svou činností nebo nečinností vlastně nepřímo bránil, znemožnil občanovi svůj nárok uplatnit.

K promlčení se přihlíží jen tehdy, jestliže se ten, kdo má určitý nárok uspokojit promlčení, dovolá čili uplatní námitku promlčení. Pokud žalovaná strana, dlužník, povinný, spor podcení, nevěnuje mu pozornost a námitku nevznese, může mu soud uložit i splnění promlčené povinnosti.

Čtěte také: Jak se určuje, kolik peněz zaplatí klient advokátovi

Co znamená prekluze čili propadnutí práva?

Naproti tomu k zániku (propadnutí, prekluzi) práva musí soud přihlédnout vždy a za všech okolností, z tzv. úřední povinnosti. Kdy a v jaké lhůtě právo zaniká, stanoví zákon. Pokud se pak někdo domáhá svého práva pozdě, po jeho propadnutí, soud ho nepřizná a žalobu zamítne, i když druhá-žalovaná strana zánik práva nenamítá.

Kdy práva zaměstnance nebo zaměstnavatele zanikají

Podle zákoníku práce se naprostá většina práv promlčuje. Pravidla promlčení upravuje zákoník práce ve spojení s občanským zákoníkem.

K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě vykonáno, dochází jen v těchto případech:

• Pokud zaměstnanec nepodal do 2 měsíců od skončení pracovního poměru na dobu určitou návrh na určení (žalobu k soudu), že nebyly splněny podmínky pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou, takže vlastně pracovní poměr neskončil a nadále trvá.
• Výpověď pro porušení režimu práce neschopného zaměstnance během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti zvlášť hrubým způsobem může dát zaměstnavatel zaměstnanci pouze do 1 měsíce ode dne, kdy se o tomto důvodu k výpovědi dověděl.

Čtěte také: Kontrola na nemocenské zaměstnavatelem: můžete být potrestání za překračování vycházek, a to i výpovědí?

• Pro porušení pracovní kázně nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl. (A pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny.)
• Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl.
• Žalobu na určení, že pracovní poměr byl rozvázán neplatně, může zaměstnanec nebo zaměstnavatel podat k soudu jen do 2 měsíců od doby, kdy měl pracovní vztah skončit (pokud by byl rozvázán platně). Určení neplatnosti soudem je přitom podmínkou pro získání odškodnění za neplatné propuštění ze zaměstnání.

Čtěte také: Neplatná výpověď, konec v práci: máte nárok na odškodnění?

• Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem potvrzení o zaměstnání nebo pracovního posudku, může se domáhat do 3 měsíců ode dne, kdy se o jejich obsahu dověděl, u soudu, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně jej upravit.

Čtěte také: Co si může dovolit zaměstnavatel uvádět o svém bývalém zaměstnanci v pracovním posudku? Jak se bránit?

• Dal-li zaměstnanec výpověď ve lhůtě 2 měsíců ode dne uskutečnění tzv. přechodu práv a povinností (čili od transformace zaměstnavatele např. při prodeji firmy), nebo byl-li pracovní poměr zaměstnance v téže lhůtě rozvázán dohodou, může se zaměstnanec u soudu domáhat určení, že k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek. A pak mu vzniká nárok na odstupné.

Čtěte také: Výpovědní doba při transformaci/prodeji zaměstnavatele

Závěr

Vše uvedené je třeba stihnout v předepsané lhůtě, jinak právo či nárok vyplývající ze zákoníku práce a dané situace zaniká. Prominout zmeškání lhůty lze podle pravidel občanského zákoníku jen zcela výjimečně, např. v případě vyšší moci, jako je živelná pohroma apod.