Manželé vůči sobě mají vyživovací povinnost. Kdy přetrvá a alimenty „ex“ se platí i po rozvodu?

Manželé mají vůči sobě za trvání manželství vzájemnou vyživovací povinnost. Její rozsah má být takový, aby byla oběma zajištěna stejná hmotná a kulturní úroveň, deklaruje občanský zákoník. Nelze, aby si jeden, ten bohatší a schopnější, žil v přepychu, a druhý třel bídu s nouzí. Takže pokud jednomu z manželů jeho příjmy a majetek nezajišťují dostatečnou životní úroveň, může žádat o výživné od druhého manžela. Vymoci alimenty si může i soudní cestou.

Vyživovací povinnost mezi manžely vzniká uzavřením sňatku a manželství a zaniká právní mocí rozhodnutí o rozvodu manželství, pochopitelně též smrtí jednoho z manželů. Vyživovací povinnost však někdy může přetrvat i po rozvodu.

V manželské nebo předmanželské majetkové smlouvě nemusí být dohodnuta jen pravidla hospodaření a rozsahu a správy společného jmění manželů odlišná od základních pravidel předepsaných občanským zákoníkem, ale třeba i porozvodová renta. Snoubenci nebo manželé nemusejí myslet jen na společný život, ale předem i na rozvod. Taková dohoda o výživném proto nemusí být součástí až rozvodové smlouvy, která usnadňuje a urychluje rozvodové řízení, ale může být sjednána i předem již při vzniku manželství.

• Dohoda o alimentech nebo jednorázovém odbytném
• Pokud se manželé nedohodnou, může si vysoudit alimenty ten, kdo není schopen se sám živit
• Vyšší alimenty jako trest za rozvrat manželství

Dohoda o alimentech nebo jednorázovém odbytném

Výživné nemusí mít jen obvyklou formu opakujících se zpravidla měsíčních dávek (částek), ale může být nahrazeno jednorázovým odbytným. To zajisté přichází v úvahu mezi lidmi z tzv. vyšších vrstev společnosti. Ostatně takoví lidé někdy berou manželství spíše jako obchod.

Ovšem něco takového jako manželské odchodné nebo odbytné může být opravdu jen pro bývalého manžela. Takto se nelze vyvázat z vyživovací povinnosti k dětem. Alimenty pro děti musejí být placeny v pravidelných částkách, i když soud může nařídit rodiči i jednorázové složení vyšší částky dopředu jako zálohy, resp. jistoty, pokud by mohlo být placení výživného v budoucnu ohroženo. To v případě, že se povinný rodič věnuje hazardním hrám, nepřiměřeně riskuje při podnikání apod.

Pokud je namísto postupně poskytovaného výživného pro rozvedeného manžela dohodnuto odbytné, zanikne jeho vyplacením právo rozvedeného manžela na výživné. Jinak právo rozvedeného manžela na výživné obecně zaniká, uzavře-li oprávněný rozvedený manžel nové manželství nebo vstoupí-li do registrovaného partnerství. Nelze, aby oprávněný manžel vstoupil do nového manželství třeba s někým chudým, ale stále se nechal živit svým bývalým bohatým partnerem.

Čtěte také: Otec dětí odmítá platit výživné. Co můžete dělat?

Pokud se manželé nedohodnou, může si vysoudit alimenty ten, kdo není schopen se sám živit

Nedojde-li k dohodě rozvedených manželů o výživném, může potřebný bývalý manžel navrhnout, aby o vyživovací povinnosti druhého manžela rozhodl soud. To za podmínky, že není schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním. A též za podmínky, že to lze na povinném manželovi spravedlivě požadovat. Přihlíží se pak k délce trvání manželství, finanční a majetkové situaci, k věku, zdravotnímu stavu nebo k péči o děti.

Požadovat výživné, a to jak pro děti, tak i pro sebe po skončení manželství, tak může např. matka celodenně pečující o dítě, resp. více dětí, anebo třeba starší žena, která se za trvání manželství věnovala výhradně péči o rodinu a domácnost, a ztratila proto případně kvalifikaci a možnost pracovního uplatnění. Musí však vždy jít o objektivní neschopnost se živit sám; neuspěje proto ten, kdo se úmyslně vyhýbá obživě prací apod. Proto třeba zamítl Ústavní soud stížnost manželky proti rozhodnutí obecného soudu o ukončení vyživovací povinnosti jejího bývalého manžela k ní.

Soudy vyhověly muži, který žádal ukončení vyživovací povinnosti k bývalé manželce. Ta se tomu pokusila zabránit u Ústavního soudu. Původně bylo muži nařízeno platit alimenty nejen na děti, ale i manželce, protože se starala o více nezletilých dětí. Děti však povyrostly. Exmanželce dávno skončila rodičovská dovolená, ale do práce se jí nechtělo. Zvykla si být doma. Vymlouvala se na neuspokojivou situaci na trhu práce. Soud však vyšel z toho, že i lidé s dětmi, i více dětmi, mohou pracovat. Větší děti, školáci, již nepotřebují tolik péče jako malé děti.

Tip: Výši alimentů si můžete stanovit sami, konečné slovo má ale vždy soud

Vyšší alimenty jako trest za rozvrat manželství

Někdy rozvod proběhne hladce, někdy však sami manželé donutí soud, aby pitval jejich vztah a zkoumal, kdo rozvod zapříčinil. Před soudem může být hledán viník manželského rozvratu.

Manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, jak říká zákon, může navrhnout, aby soud určil alimenty, které zajistí, aby rozvedení manželé měli i nadále v zásadě stejnou životní úroveň. Jinak se výživné bývalému manželovi přiznává jen v nezbytném rozsahu. Toto vyšší, jakési sankční výživné se však přiznává jen nejdéle po dobu tří let od rozvodu. Výživné pro neschopnost vlastní obživy může být poskytováno déle.

Jinak výživné pro oprávněného potřebného rozvedeného manžela může být a zásadně je nižší než výživné za trvání manželství. Jde toliko o příspěvek na výživu, jenž má postačovat k zajištění existenčních, nikoliv nadstandardních, potřeb. Rozvedenému manželovi, který není schopen se živit sám, má být zajištěna výživa přiměřená. Oprávněný manžel si po rozvodu už nemůže nárokovat zajištění stejné hmotné a kulturní úrovně jako v manželství, až na uvedenou výjimku, pokud je rozvodem závažně poškozen, a přitom rozvod manželství, s nímž nesouhlasí, resp. nesouhlasil, převážně nezapříčinil. Přiznání vyššího sankčního výživného však vylučuje skutečnost, že se oprávněný manžel dopustil vůči povinnému manželovi domácího násilí.

Tip: Náhradní výživné 2. díl: Jak si zažádat o alimenty od státu pro dítě?