Vysoké zisky bank a energetických společností, nastal čas na válečnou daň?

Po pandemii koronaviru dopadla na Evropu válka na Ukrajině, kde se snaží ruský agresor zabrat nové území a ve jménu hybridní války šponuje ceny plynu závislých a nerozvážných evropských států.

Do toho českou ekonomiku trápí vysoká inflace, která je zčásti způsobena růstem cen energií a pohonných hmot a také zčásti fiskální politikou, kdy minulá i nynější vláda do ekonomiky pumpovaly a stále pumpují velké množství finančních prostředků, které dále roztáčí inflační spirálu.

S inflací bojuje hlavně ČNB růstem úrokových sazeb, které ovšem lehce přiškrcují investice domácností i firem. Růst ekonomiky zpomaluje a řada občanů i firem se bojí nastávající zimy.

Nicméně jsou i společnosti, kterým nastalá situace hraje do karet. Například energetické společnosti a banky hlásí vysoké zisky.

Na to reaguje vláda, která uvažuje nad zavedením sektorové daně, daně z neočekávaných zisků či válečné daně.

Ať se zdanění pojmenuje jakkoliv, bude mít za cíl zdanit zisky právě těch firem, které profitují na válečné situaci v Evropě, aniž by zvýšily kvalitu svých produktů.

Co se dočtete v článku?

• Jaké byly zisky bank v 1. pololetí roku 2022?
• Jaké byly zisky energetických společností v 1. pololetí roku 2022?
• Jakou daň chce uvalit vláda na banky?

Banky hlásí vysoké zisky, jak se zvýšily zisky českých bank v roce 2022?

Většina bank již oznámila výsledky za 1. a 2. kvartál roku 2022.

Zisk českých bank od roku 2018

Banka	Čistý zisk v roce 2018	Čistý zisk v roce 2019	Čistý zisk v roce 2020	Čistý zisk v roce 2021	Čistý zisk v 1. pol. 2022	Meziroční růst zisku v %
Česká spořitelna	15,40 mld. Kč	17,70 mld. Kč	10,01 mld. Kč	14,20 mld. Kč	11,00 mld. Kč	67 %
ČSOB	15,78 mld. Kč	19,69 mld. Kč	8,48 mld. Kč	16,16 mld. Kč	10,10 mld. Kč	50 %
Komerční banka	14,85 mld. Kč	14,90 mld. Kč	6,93 mld. Kč	12,35 mld. Kč	8,43 mld. Kč	60 %
UniCredit Bank	8,96 mld. Kč	10,12 mld. Kč	5,32 mld. Kč	6,98 mld. Kč	4,20 mld. Kč	45 %
MONETA Money Bank	4,20 mld. Kč	4,00 mld. Kč	2,60 mld. Kč	3,98 mld. Kč	2,90 mld. Kč	101 %
Raiffeisenbank	3,36 mld. Kč	4,19 mld. Kč	2,14 mld. Kč	4,69 mld. Kč	3,01 mld. Kč	78 %
J&T Banka	2,08 mld. Kč	3,16 mld. Kč	1,66 mld. Kč	2,80 mld. Kč	1,17 mld. Kč**
Air Bank	1,40 mld. Kč	1,50 mld. Kč	1,40 mld. Kč	2,25 mld. Kč	1,29 mld. Kč
Fio banka	1,26 mld. Kč	2,23 mld. Kč	1,20 mld. Kč	2,34 mld. Kč	0,81 mld. Kč**
mBank*	0,28 mld. Kč	0,54 mld. Kč	-	-	-
Expobank	0,201 mld. Kč	0,12 mld. Kč	−0,22 mld. Kč	−0,064 mld. Kč	−0,09 mld. Kč**
Sberbank	0,377 mld. Kč	0,54 mld. Kč	0,02 mld. Kč	0,29 mld. Kč	v likvidaci	v likvidaci
Trinity bank	-	0,05 mld. Kč	0,06 mld. Kč	0,16 mld. Kč	0,31 mld. Kč***	338 %
Banka Creditas	-	0,26 mld. Kč	0,11 mld. Kč	0,02 mld. Kč	0,18 mld. Kč
Celkový zisk vybraných bank	68,31 mld. Kč	79,26 mld. Kč	41,08 mld. Kč	66,16 mld. Kč	43,31 mld. Kč

* mBank nezveřejňuje za ČR čistý zisk a působí zde jako organizační složka polské mateřské společnosti
** údaj za 1. kvartál 2022
*** zisk před zdaněním

Jak je patrné z tabulky, banky v letošní polovině roku mají vyšší zisk než za celý „covidový“ rok 2020 a rok 2022 bude z pohledu zisku pro banky pravděpodobně rekordní.

Již v minulosti (v roce 2018 a 2019) byly banky kritizovány za vysoké zisky a vyplácení dividend svým mateřským společnostem v zahraničí, o sektorové dani hlasitě mluvila hlavně vládnoucí ČSSD či opoziční Piráti, nicméně vládnoucí hnutí ANO se postavilo proti zdanění bankovních zisků.

Nejvíce bankám hraje do karet zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB), ale i vysoké ceny nemovitostí a poptávka po bydlení (byť slábnoucí).

Většině bank se zvýšil zisk oproti pololetí roku 2021 o více než polovinu. Uvidíme, jak se bude situace dále vyvíjet, protože nový guvernér ČNB je proti dalšímu růstu úrokových sazeb.

---

Čtěte také:

• Kdo vlastní banky v Česku?
• Srovnání spořicích účtů v srpnu 2022

---

ČEZ hlásí rekordní zisky, sáhne na ně stát?

Energetická skupina ČEZ měla za 1. pololetí 2022 čistý zisk ve výši 33,6 miliardy Kč, meziročně o 32 miliard Kč více.

Skupina ČEZ predikuje celoroční čistý zisk pro rok 2022 mezi 60 a 65 miliardami Kč.

Se ziskem je pak spojena i dividenda, ČEZ očekává, že akcionářům vyplatí za rok 2020 rekordní dividendu, což komentoval předseda představenstva a ředitel ČEZ Daniel Beneš následovně:

„V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky by mezi akcionáře bylo rozděleno 48 až 52 miliard Kč. Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 34 až 36 miliard Kč.“

Stát hodlá vyplacenou dividendu vrátit občanům ve formě kompenzací za energie.

Rovněž další hráče na trhu energií (E.ON, MND či PRE) čeká po stránce ziskové velmi úspěšný rok a hovoří se o rekordních ziscích.

Česká koruna (a s ní ČNB) zažívá jedno z nejtěžších období od vzniku ČR, na jedné straně vysoká inflace a na další nutné posilování.

Zdroj: Depositphotos

Bude zavedena válečná, sektorová daň či daň z neočekávaného zisku?

Ještě není jisté, zda bude zavedena nějaká forma mimořádné daně (válečná, sektorová či daň z neočekávaného zisku), tudíž není známa ani samotná výše daně.

Ani není jasné, jakých společností se bude týkat, nahlas se hovoří o bankách, energetických společnostech či o rafinériích.

Sektorová daň by postihla celý sektor (bankovní či dříve se mluvilo o zdanění gigantů Google či Facebook), ale od této formy daně vládní strany ustupují, protože je většinou výsadou levicových vlád. K sektorové dani na energetické firmy přistoupilo například Rakousko a zvažují ji rovněž ve Španělsku, Itálii či Portugalsku.

Naopak se hovoří o dani z neočekávaného zisku, které se v anglosaských zemích říká „windfall tax“, tedy zdanění zisku, který jako by spadl z nebe a za kterým prakticky není žádná inovace. Tyto firmy profitují na situaci rostoucích cen energií, rostoucích úrokových sazbách a inflaci.

Princip této daně a zpráva, kterou chce stát vyslat, jsou prosté, buď tento „zisk spadlý z nebe“ vraťte svým zákazníkům (například formou snížení cen či poplatků), nebo vám tento zisk zdaní stát.

Dále se hovoří o jakési formě válečné daně. Tyto daně by měly být jednorázové a měly by sloužit k překlenutí energetické krize způsobené ruskou agresí.

Z jakékoliv formy mimořádné daně by se měly platit kompenzace za drahé energie, jak uvedl pro ČT ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ekonomové se nemohou shodnout na tom, jestli danit vysoké zisky firem. Na jedné straně to kritizují, protože výběr daní by měl být předvídatelný, růst daní se může propsat do cen a může odradit od investování v ČR.

Na druhé straně ekonomové i politici upozorňují na narušení sociálního smíru a pnutí ve společnosti kvůli drahým energiím, nedostatku surovin v důsledku války na Ukrajině a doznívajícím dopadům pandemie koronaviru. Válečné daně jsou v historii poměrně obvyklé a zaváděla ji „pravicová modla“ Margaret Thatcherová, přestože jsou považovány za levicový nástroj krytí rozpočtu.

Vláda by se ovšem měla vyvarovat zavedení daně, která by následně sloužila k pokrývání mandatorních výdajů. Hlavním problémem státního rozpočtu je ovšem ten, že výběr daní zkrátka nepokryje výdaje na chod státu (výplatu důchodů, chod školství, zdravotnictví atp.) a nynější vládu čeká velká výzva při krocení rozmáchlého státního rozpočtu.

„V případě, že se k zavedení mimořádné daně rozhodneme, budou to mimořádné příjmy, které by ale měly sloužit mimořádným výdajům,“ komentoval ministr financí, že by tyto příjmy nesloužily k tomu, aby „zalepily díru v rozpočtu“, ale platily by se z toho například kompenzace za ceny energií.

Zdanění zisků je velmi lákavé, protože by to do státního rozpočtu přineslo desítky miliard korun. Rubem je ovšem možné přenesení zdanění do cen, ale i „naštvání“ či „neradost“ bank a investorů, tedy pilířů každé úspěšné ekonomiky.

Rozhodnuto o mimořádné dani má být dle ministra financí do 12. září 2022, kdy bychom měli vědět konkrétní obrysy diskutované mimořádné daně.

Informace o tom, jak se situace o mimořádné dani vyvine, sledujte na našich stránkách Finance.cz na Facebooku.

Zdroj: Výroční a tiskové zprávy a povinně zveřejňované informace bank a ČEZu