Žádný, nebo velmi nízký důchod. Jak se vyhnout důchodovým rizikům

Zatímco zvýšit si příjmy, ze kterých se bude v budoucnu počítat starobní důchod, je mnohdy složité, dobu pojištění by si měl pohlídat každý budoucí důchodce. Podívejme se na vybrané důvody, proč je starobní důchod podprůměrný, nebo dokonce na něj vůbec nevzniká nárok.

• Práce načerno
• Nezaměstnanost bez nároku na podporu
• OSVČ a minimální zálohy na pojistném
• Vysoký podíl nehodnocených příjmů
• Nesrovnalosti v průběhu pojištění

Práce načerno

Pro přiznání starobního důchodu je nutné získat alespoň minimální dobu pojištění v rozsahu 35 let. Bez potřebné minimální doby pojištění nelze starobní důchod na účet dostávat. Do doby pojištění se přitom započítávají pouze roky, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění a náhradní doby pojištění.

Při dlouhodobém výkonu práce na černo, ze kterého se sociální pojištění neplatí a je sankcionováno (pokutu dostávají zaměstnavatel i zaměstnanec), nemusí vůbec vzniknout nárok na starobní důchod.

Nezaměstnanost bez nároku na podporu

Evidence na Úřadu práce, kdy již nenáleží podpora v nezaměstnanosti, se započítává pro důchodové účely jako náhradní doba pojištění maximálně v rozsahu tří let, přičemž se tato doba zjišťuje zpětně a do 55 let se hodnotí maximálně v rozsahu jednoho roku.

Lidé, kteří jsou v produktivním věku hodně let v evidenci na Úřadu práce, mohou mít problém s přiznáním starobního důchodu a v lepším případě bude jejich starobní důchod nižší, neboť z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti dojde ke snížení jejich osobního vyměřovacího základu (průměrné hrubé mzdy za odpracované roky).

OSVČ a minimální zálohy na pojistném

Roční sociální pojištění u osob samostatně výdělečně činných se vypočítává z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Pokud je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, sociální pojištění se vypočítává z minimálního vyměřovacího základu. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy placeno sociální pojištění.

Některé OSVČ se mylně domnívají, že rozhodující je jejich roční příjem nebo zisk. Ani jedno, je to vyměřovací základ, který je citelně nižší. Např. při výpočtu sociálního pojištění z minimálního vyměřovacího základu za rok 2023 ve výši 120 972 Kč, což odpovídá měsíční záloze 2944 Kč, je na tom OSVČ stejně jako zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek za hrubou měsíční mzdu 10 083 Kč. Při platbě minimálních záloh jsou na tom OSVČ s ohledem na budoucí výpočet starobního důchodu značně hůře než zaměstnanci pracující za minimální mzdu.

Vysoký podíl nehodnocených příjmů

Měsíční částka starobního důchodu závisí na výši rozhodných příjmů a získané době pojištění. Čím vyšší příjmy a čím vyšší doba pojištění, tím vyšší měsíční částka starobního důchodu. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2023 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2022. Sociální pojištění se však např. neplatí z pasivních příjmů (např. z nájmu, z kapitálových příjmů, z ostatních daňových příjmů), nebo např. z hrubé odměny z pracovních dohod do limitu. U dohody o provedení práce je to 10 000 Kč a méně a u dohody o pracovní činnosti 3999 Kč a méně.

Občané, kteří mají vysoký podíl příjmů, ze kterých neplatí sociální pojištění, musejí počítat s tím, že tyto příjmy nebudou mít žádný vliv na výši jejich měsíčního důchodu v budoucnu. Kdo tedy např. pracuje pouze za minimální mzdu a má další nehodnocené příjmy v pětinásobné částce, tomu se bude důchod počítat pouze z minimální mzdy.

Nesrovnalosti v průběhu pojištění

Starobní důchod se vypočítává z údajů, které má ČSSZ ve své databázi. Pokud nejsou všechny podklady v pořádku, je potřeba je opravit a doložit správné údaje. S ohledem na přesný budoucí výpočet starobního důchodu je tedy potřeba se včas zajímat o průběh pojištění, který má ČSSZ ve své evidenci, a případně všechny mezery v pojištění doložit, v opačném případě je zbytečně vypočten nižší starobní důchod.