Bude zrušena podpora u stavebního spoření? Vyplatí se nadále spořit?

Stavební spoření je u Čechů poměrně oblíbeným produktem, aktuálně jej mají založeno přibližně 3,2 milionu lidí (smluv). Stát na stavební spoření loni přispěl 4,2 miliardy korun a zrušením podpory stavebního spoření by stát ročně pár miliard ušetřil.

Vláda bude o budoucnosti stavebního spoření společně s ekonomy a zástupci bank vést debatu. Jaká je budoucnost stavebního spoření?

• Proč zrušit státní podporu stavebního spoření?
• Proč zachovat státní podporu stavebního spoření?
• Které strany jsou pro zrušení státní podpory u stavebního spoření?

 

 

Co je stavební spoření? Jak jsou peníze pojištěny?

Stavební spoření je finanční produkt, který kombinuje dvě části – spořicí a úvěrovou.

Nejdříve si klient spoří, aby následně po dosažení určité doby či cílové částky (kterou si můžete navýšit) mohl vzít (většinou výhodnější) úvěr ze stavebního spoření.

Nicméně doporučujeme se poohlédnout i po dalších nabídkách na hypotečním trhu.

Výhoda stavebního spoření je státní podpora ve výši 10 % z vkladů, maximálně 2000 Kč ročně.

Pro získání celé částky je tedy nutné naspořit 20 000 Kč ročně (průměrně 1667 Kč měsíčně). Lze spořit pravidelně, nebo peníze poslat najednou.

Další výhodou je garance výnosu a pojištění vkladu až do výše 100 000 eur.

Stavební spoření je tedy produkt velmi konzervativní, ale jeho zhodnocení je nízké.

K 30. červnu 2022 bylo evidováno celkem 485 tis. úvěrů (ze stavebního spoření i tzv. překlenovacích), což představuje oproti stavu k 31. prosinci 2021 pokles o 6 tis. úvěrů (−1,3 %). Celkový objem úvěrů k 30. červnu 2022 dosáhl hodnoty 334,1 mld. Kč, což je o 14,8 mld. Kč více než na konci roku 2021 (+4,6%).

Tip: Kdo vlastní stavební spořitelny působící na českém trhu?

Proč zrušit státní podporu stavebního spoření?

Stavební spoření bez podpory státu by pro řadu lidí přestalo mít smysl, protože bez státní podpory často úroky pokryjí pouze poplatky za vedení stavebního spoření a inflaci. Banky a stavební spořitelny v posledních letech nabízely úrokové sazby, které inflaci a poplatky ani nepokryly. Stavební spořitelny na poplatcích minulý rok vybraly přes 2 miliardy korun. 

Hlavním důvodem, proč vláda otevřela debatu o zrušení státní podpory stavebního spoření, je to, že by došlo k ušetření několika miliard korun ročně ze státního rozpočtu. V roce 2021 přispěl stát na stavební spoření 4,2 miliardy korun.

Efekt stavebního spoření je diskutovatelný, protože peníze ze stavebního spoření nemusí být použity ke stavbě či koupi nemovitosti.

Nicméně stavební spořitelny udávají, že aktuálně úvěry ze stavebního spoření slouží k investování do zateplení, fotovoltaiky či rekonstrukce domů, které snižují energetickou náročnost.

Dále stavební spořitelny udávají, že lidé často čerpají úvěr ke koupi družstevního bytu, u nichž bývá financování nelehké. Ovšem neexistuje žádná studie, která by ukázala, jaká část úvěrů je nakonec použita na zajištění bytové potřeby.

Proč tedy podporovat finanční produkt, který má velmi nízké zhodnocení, a ještě není používán na jeho účel?

Proč nerušit státní podporu stavebního spoření?

Protože je mezi lidmi oblíbené, jedná se o stabilní finanční produkt, který má v Česku dlouhou tradici. Je zde garantovaný zisk a vklady jsou pojištěny do výše 100 000 eur (to jsou ovšem i vklady například na spořicím účtu).

Není jasno, jak by konec státní podpory stavebního spoření vypadal. Zrušení by se týkalo všech, nebo pouze nově uzavřených smluv? Stát nemůže retroaktivně změnit pravidla, takže by se zrušení státní podpory projevilo až za několik let.

Navíc by zrušení stavebního spoření mohlo podpořit inflační tlaky.

Vláda ovšem musí počítat i s tím, že sáhnutím konzervativním a ekonomicky (ne)gramotným Čechům na oblíbený spořící produkt by moc pozitivních bodů nepřineslo.

A to v době předsednictví EU, blížících se komunálních a prezidentských voleb, a hlavně před náročnou zimou opravdu nikdo nechce.

Z hlediska voličské základny i příjmu do státního rozpočtu je pro vládu výhodnější zdanění bank, energetických, rafinérských a čerpacích společností.

Jaké jsou možnosti státu?

Stát i klienti stavebních spořitelen by měli tlačit banky a spořitelny na zlepšení podmínek stavebního spoření, ve hře je například tlak na zrušení poplatků za vedení stavebního spoření a dalších poplatků spojených se sjednáním stavebního spoření.

Obzvlášť, když tyto společnosti dlouhodobě vykazují v Česku poměrně vysoké zisky.

Jednou z cest je zavedení válečné daně či daně ze zisku spadeného z nebes, protože spořitelny a banky dlouhodobě vykazují velmi slušné zisky a stát by mohl takto získat desítky miliard.

Vládní zástupci již v minulosti přemýšleli o zdanění bank sektorovou daní, na druhou stranu se jedná o nesystémové řešení (někteří ekonomové se neštítí použít pojem „krádež“) a stabilní bankovní systém je pilířem každého demokratického státu.

Debata státních zástupců s ekonomy bank bude zajisté směřovat i k reálnému využití stavebního spoření na bytovou potřebu. Zde ovšem vyvstává problém byrokratické kontroly a dokazování koupě, pronájmu, opravě či rekonstrukci bydlení.

Stát by se mohl dále zaměřit na jiné finanční produkty, třeba investiční životní pojištění, které je oblíbeným produktem finančních poradců díky poměrně vysoké provizi, a ještě přináší daňovou úlevu.

Tip: Kdo vlastní banky působící na českém trhu?

Které strany jsou pro zrušení státní podpory u stavebního spoření?

Pro zrušení či výraznou změnu státní podpory u stavebního spoření se vyslovili někteří zástupci vládních stran – ODS, KDU-ČSL, STAN, TOP 09 či Piráti. Uspořené peníze by mohly jít přímo na bydlení, rekonstrukce či snížení energetické náročnosti bydlení.

Proti se postavili někteří zástupci KDU-ČSL, SPD a ANO.

Případné změny by měly platit až od začátku příštího roku. Vy můžete osud státní podpory stavebního spoření sledovat na Facebooku Finance.cz, míček je na straně vládních stran.