Kdy přijdete o důchod kvůli nezaplacenému sociálnímu pojištění?

Měsíční částka starobního důchodu závisí na výši rozhodných příjmů a získané době pojištění. Jedním ze dvou základních vstupních údajů pro výpočet starobního důchodu je osobní vyměřovací základ neboli průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě. Výše osobního vyměřovacího základu přitom závisí pouze na výši příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění.

Do doby pojištění ovlivňující výši státního důchodu se započítávají roky, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění, a náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, evidence na Úřadu práce v zákonném rozsahu). Neplacení sociálního pojištění z příjmů má tedy negativní vliv na budoucí důchodové nároky a měsíční částku starobního důchodu.

• Příklad 1: Přivýdělek na DPP do limitu
• Příklad 2: Pouze pasivní příjmy
• Příklad 3: Podnikání při zaměstnání s hrubým ziskem do limitu
• Příklad 4: Práce pouze na pracovní dohody

Příklad 1: Přivýdělek na DPP do limitu

Zaměstnanec Jakub pracuje pro hlavního zaměstnavatele XY na klasickou pracovní smlouvu s hrubou měsíční mzdou 45 000 Kč. Současně si přivydělává pro druhého zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Z dohody o provedení práce neplatí sociální pojištění, neboť z dohody o provedení práce se sociální pojištění platí pouze v případě, že hrubá měsíční odměna je 10 001 Kč a více.

Pan Jakub však odvádí sociální pojištění z hlavního zaměstnání, proto pro důchodové nároky má vše v pořádku. Celou odpracovanou dobu má zhodnocenou do doby pojištění a hrubá mzda z hlavního zaměstnání je nadprůměrně vysoká, proto bude mít i výhodný výpočet starobního důchodu. Neplacení sociálního pojištění z DPP tedy panu Jakubovi nepřináší důchodové nepříjemnosti.

Příklad 2: Pouze pasivní příjmy

Paní Kateřina má vysoké pasivní příjmy z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů a z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů. Z pasivních příjmů se sociální pojištění neplatí bez ohledu na jejich výši. Paní Kateřina žádné jiné příjmy nemá, nemá tedy dané období hodnocené pro důchodové účely.

Pokud bude paní Kateřina žít dlouhodobě pouze z pasivních příjmů, může mít problém se získáním minimální doby pojištění pro přiznání starobního důchodu. V lepším případě bude mít starobní důchod nízký, neboť mezera v pojištění značně negativně ovlivní samotný výpočet starobního důchodu.

Příklad 3: Podnikání při zaměstnání s hrubým ziskem do limitu

Zaměstnanec Martin si k zaměstnání přivydělává vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Za rok 2023 bude mít hrubý zisk 96 000 Kč. Z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění neplatí, když je hrubý zisk do limitu. Pro celý kalendářní rok 2023 je limitem hrubý zisk do částky 96 777 Kč. Pan Martin tedy nezaplatí na sociálním pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nic, současně se mu však tento příjem nebude započítávat pro důchodové účely.

Pan Martin je však pojištěn ze svého hlavního zaměstnání, takže mu nevzniká žádná mezera v pojištění. Vzhledem k jeho nadprůměrné mzdě ze zaměstnání je na tom pan Martin s ohledem na budoucí výpočet důchodu dobře, bez ohledu na skutečnost, že ze samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění neplatí.

Příklad 4: Práce pouze na pracovní dohody

Paní Lucie pracuje pro více zaměstnavatelů, vždy však pouze na některou z pracovních dohod. Ani z jedné dohody neplatí paní Lucie sociální pojištění, neboť hrubá odměna je do limitu. U dohody o pracovní činnosti nesmí být hrubá měsíční odměna, aby se z ní neplatilo sociální pojištění, 4000 Kč a více. Na základě pracovních dohod je možné pracovat pro více zaměstnavatelů současně.

Paní Lucie však chce mít vyřešen svůj pojistný vztah s ohledem na budoucí výpočet starobního důchodu. Proto si platí dobrovolné důchodové pojištění, přihlášku si podala na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení. Dobrovolné důchodové pojištění však platí v minimální výši 2823 Kč. Placením dobrovolného důchodového pojištění má paní Lucie pokrytou dobu pojištění. Měsíční částka 2823 Kč je však nízká a zaměstnanec pracující za minimální mzdu na tom bude citelně lépe, co se týče starobního důchodu.

Kalkulačka: Spočítejte si svůj starobní důchod v roce 2023