Kdy máte vyšší příjmy, ale nižší zdravotní pojištění?

Zaměstnanci platí na zdravotním pojištění 4,5 % z hrubé mzdy a dalších 9 % za ně platí jejich zaměstnavatel. OSVČ odvádí na zdravotním pojištění 13,5 % z ročního vyměřovacího základu, přičemž při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být dodržen minimální vyměřovací základ.

Za státní pojištěnce (např. penzisty, děti, příjemce rodičovského příspěvku, nezaměstnané v evidenci na úřadu práce) platí zdravotní pojištění stát. Osoby bez zdanitelných příjmů, což jsou všichni občané, kteří nejsou zařazeni do některé ze tří předchozích kategorií, si platí zdravotní pojištění měsíčně samy. V roce 2022 v měsíční částce 2187 Kč. Při výpočtu zdravotního pojištění není stanoven žádný maximální vyměřovací základ, jako je tomu u sociálního pojištění.

Kolik odvedete na zdravotním pojištění?

1. Při pasivních příjmech versus při zaměstnání
2. Zkrácený úvazek důchodce a ženy v předdůchodovém věku
3. Hlavní činnost versus vedlejší činnost
4. Práce na DPP versus práce za podprůměrnou mzdu

Příklad 1: Pasivní příjmy versus zaměstnání

Paní Irena má vysoké pasivní příjmy z kapitálového majetku a z nájmu (dle § 9 zákona o dani z příjmů). Za celý rok 2022 to bude více než 2 000 000 Kč.

Paní Alena pracuje pro zaměstnavatele za hrubou měsíční mzdu 30 000 Kč.

Paní Irena je pro účely placení zdravotního pojištění osobou bez zdanitelných příjmů, a proto měsíčně platí na zdravotním pojištění 2187 Kč. Paní Aleně bude z hrubé mzdy sraženo na zdravotním pojištění 1350 Kč a dalších 2700 Kč za ni zaplatí zaměstnavatel. Zdravotní pojišťovna paní Aleny tedy obdrží 4050 Kč, což je téměř dvojnásobně více než zdravotní pojišťovna paní Ireny. 

Příklad 2: Zkrácený úvazek důchodce a ženy v předdůchodovém věku

Pan Aleš je v řádném starobním důchodu a pracuje na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 15 000 Kč. Na zdravotním pojištění je mu z hrubé mzdy sraženo 675 Kč (15 000 Kč × 4,5 %).

Paní Hana je v předdůchodovém věku a pracuje na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 14 000 Kč.

Pan Aleš je současně zaměstnancem a státním pojištěncem, proto se při výpočtu zdravotního pojištění neprovádí dopočet do minima. Paní Hana není státním pojištěncem, a proto musí být zdravotní pojištění zaplaceno alespoň z minima (z minimální mzdy ve výši 16 200 Kč). Dopočet do minima jde přitom na vrub paní Haně, zaměstnavatel platí vždy 9 %. Paní Haně je tedy na zdravotním pojištění z hrubé mzdy sraženo 927 Kč (2187 Kč − (14 000 Kč × 9 %)). Paní Haně je tedy na zdravotním pojištění z hrubé mzdy sraženo mzdovou účetní více než panu Alešovi, přestože má nižší hrubou mzdu. 

Příklad 3: Hlavní činnost versus vedlejší činnost

Pan Zdeněk vykonává po celý rok 2022 hlavní samostatnou výdělečnou činnost, přičemž hrubý roční zisk bude mít 320 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ je nižší než minimální vyměřovací základ, proto se zdravotní pojištění vypočítá z minimálního vyměřovacího základu. Skutečný vyměřovací základ je polovina daňového základu, tedy 160 000 Kč. Minimální roční vyměřovací základ činí 233 466 Kč. Roční zdravotní pojištění pana Zdeňka je tedy 31 518 Kč (233 466 Kč × 13,5 %). 

Slečna Zuzana vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost při studiu, takže se bude roční zdravotní pojištění počítat ze skutečného vyměřovacího základu. Roční zdravotní pojištění paní Zuzany při dosaženém hrubém zisku 360 000 Kč bude 24 300 Kč (360 000 Kč × 50 % × 13,5 %).

Přestože má slečna Zuzana hrubý zisk o 40 000 Kč vyšší než pan Zdeněk, na zdravotním pojištění zaplatí méně, neboť vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, která je při výpočtu zvýhodněna. 

Příklad 4: Práce na DPP versus práce za podprůměrnou mzdu

Paní Kateřina je ve starobním důchodu a pracuje pro tři zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Ani z jedné dohody neplatí zdravotní pojištění, neboť je hrubá odměna do limitu pro neplacení zdravotního pojištění. Z dohody o provedení práce vzniká povinnost platit zdravotní pojištění, když je hrubá měsíční odměna 10 001 Kč a více.

Paní Denisa pracuje za podprůměrnou hrubou mzdu 20 000 Kč a z hrubé mzdy je jí na zdravotním pojištění sraženo 900 Kč a dalších 1800 Kč na zdravotním pojištění za ni platí zaměstnavatel.

Přestože má tedy paní Kateřina měsíční příjem 30 000 Kč, neplatí vůbec zdravotní pojištění a paní Denisa platí zdravotní pojištění, i když pobírá podprůměrnou hrubou mzdu.

Tip: Zdanění přivýdělku z dohody o provedení práce v roce 2022