V letošním roce došlo z důvodu vysoké inflace k jedné mimořádné valorizaci, která je zohledněna při výpočtu starobního důchodu i u lidí, kteří odejdou do důchodu od září do konce roku. Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění v celých ukončených letech a výši osobního vyměřovacího základu (průměrné hrubé měsíční mzdě v současné hodnotě). Čím vyšší doba pojištění a vyšší osobní vyměřovací základ, tím vyšší měsíční starobní důchod.
- Jak je v Česku zastoupen princip solidarity?
- Praktický příklad
- Osobní vyměřovací základ může být i nižší
- Komu životní úroveň neklesne?
Jak je v Česku zastoupen princip solidarity?
Při výpočtu starobního důchodu je v Česku výrazným způsobem zohledněn prvek solidarity. Lidé s vyššími příjmy mají značně nižší náhradový poměr než lidé s nižšími příjmy. Princip solidarity je při výpočtu starobního důchodu zohledněn zejména stejně vysokou základní výměrou důchodu pro všechny (bez ohledu na další okolnosti) a zápočtem pouze ve výši 26 % v druhé redukční hranici (nad 17 743 Kč), zatímco v první redukční hranici je zápočet 100 %.
Praktický příklad
Pan Karel odejde v září do řádného starobního důchodu. Osobní vyměřovací základ pana Karla za všechny odpracované roky je 16 200 Kč, tedy na úrovni minimální mzdy z roku 2022. Pan Karel však získal vysokou dobu pojištění v rozsahu 46 let.
- Panu Karlovi bude tedy přiznán řádný starobní důchod ve výši 15 876 Kč. Měsíční starobní důchod pana Karla se skládá ze základní výměry důchodu ve výši 4040 Kč a procentní výměry důchodu ve výši 11 836 Kč. Při výpočtu starobního důchodu byly zohledněny letošní mimořádné důchodové valorizace.
- Před odchodem do důchodu měl pan Karel čistou mzdu 14 418 Kč. Z hrubé mzdy ve výši 16 200 Kč bylo totiž panu Karlovi mzdovou účetní sraženo zdravotní pojištění ve výši 729 Kč (16 200 Kč × 4,5 %) a sociální pojištění ve výši 1053 Kč (16 200 Kč × 6,5 %). Daň z příjmů pan Karel neplatil, neboť při výpočtu čisté mzdy uplatnil základní daňovou slevu na poplatníka v částce 2570 Kč.
- Ze starobního důchodu pan Karel žádné daně platit nebude. Měsíční starobní důchod pana Karla je tedy vyšší o 1458 Kč (15 876 Kč − 14 418 Kč) než předchozí čistá mzda.
Osobní vyměřovací základ může být i nižší
Při výpočtu starobního důchodu neplatí, že osobní vyměřovací základ musí být alespoň ve výši aktuální minimální mzdy. Někteří občané mají z důvodu dlouhodobé práce na zkrácený úvazek nebo minimálních plateb na sociální pojištění při výkonu samostatné výdělečné činnosti osobní vyměřovací základ i nižší než 17 300 Kč. Při osobním vyměřovacím základu pod hranicí minimální mzdy a dostatečně vysoké době pojištění může být rozdíl v procentním vyjádření ještě vyšší než ve zvoleném praktickém příkladu.
Komu životní úroveň neklesne?
V přiložené tabulce máme vypočten starobní důchod a čistou mzdu u zvolených podprůměrných mezd. Jak je z tabulky názorně vidět, lidé s hrubou mzdou ve výši 20 000 Kč jsou na tom v důchodu při získání vysoké doby pojištění finančně lépe než v předdůchodovém věku.
Ještě občané s průměrnou hrubou mzdou za odpracované roky ve výši 24 000 Kč si odchodem do důchodu příliš nepohorší, protože jejich starobní důchod (při získání doby pojištění v rozsahu 46 let) činí 18 114 Kč, zatímco čistá mzda před odchodem do důchodu 20 330 Kč.
Osobní |
Doba pojištění |
Státní důchod |
Hrubá mzda |
Čistá mzda |
Náhradový poměr |
17 300 Kč |
46 let |
16 652 Kč |
17 300 Kč |
15 371 Kč |
108,3 % |
18 000 Kč |
46 let |
17 012 Kč |
18 000 Kč |
15 890 Kč |
106,5 % |
19 000 Kč |
46 let |
17 196 Kč |
19 000 Kč |
16 630 Kč |
103,4 % |
20 000 Kč |
46 let |
17 379 Kč |
20 000 Kč |
17 370 Kč |
100,1 % |
22 000 Kč |
46 let |
17 747 Kč |
22 000 Kč |
18 850 Kč |
94,1 % |
24 000 Kč |
46 let |
18 114 Kč |
24 000 Kč |
20 330 Kč |
89,1 % |
Zdroj: Vlastní výpočet autora