Jsou nějaké výjimky ze všeobecného zákazu požívání alkoholu o pracovní době a na pracovišti?

Zákoník práce zaměstnancům zakazuje požívání alkoholických nápojů na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště. Dále je zakázáno vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště. A to si může zaměstnavatel kdykoliv zkontrolovat. Zaměstnanec je povinen podrobit se na pokyn předem písemně určeného vedoucího zaměstnance zjištění, zda není pod vlivem alkoholu. O kontrole rozhoduje zaměstnavatelem pověřený šéf, testovat už může třeba bezpečnostní technik. (Podobně je tomu s jinými návykovými látkami, ale budeme se věnovat výhradně alkoholu.)

Dozvíte se: 

• Pozor na kocovinu, ani s ní se nesmí na pracoviště
• Ani pivo k obědu o pauze v práci
• Ani na pracovní cestě, když není zaměstnanec pod dohledem zaměstnavatele
• Podnikové oslavy nesmějí být na pracovišti ani po pracovní době
• Horké provozy mají výjimku, tam se pivo může, ale rozhodně ne desítka, natož dvanáctka
• V hutích a slévárnách je nízkoalkoholické pivo povoleno, ba doporučeno
• Nulová tolerance je nejlepším řešením

Pozor na kocovinu, ani s ní se nesmí na pracoviště

Znamená to tedy, že zaměstnanec si po pracovní době v restauraci či doma může dopřát alkoholických nápojů, co hrdlo ráčí, co jen snese. Jenže vliv alkoholu nesmí přetrvávat druhý den při nástupu na pracoviště. Správně ani s kocovinou nesmí zaměstnanec do práce.

Ani pivo k obědu o pauze v práci

Zákaz požívání alkoholických nápojů se vztahuje i na přestávky v práci na jídlo a oddech. Zaměstnanec tak nesmí požívat alkoholické nápoje např. ani během oběda v restauraci – i když se v tu dobu nenachází na pracovišti. (A přestávka na jídlo se ani nezapočítává do pracovní doby.) Zaměstnanec by totiž po skončení přestávky nastupoval pod vlivem alkoholu na pracoviště, stejně jako kdyby se opil předchozí den večer. Takže o pauze jen pivo nealkoholické.

Čtěte také: Jaké přestávky se započítávají do pracovní doby?

Ani na pracovní cestě, když není zaměstnanec pod dohledem zaměstnavatele

Zákaz konzumace alkoholu platí i pro dobu pracovní cesty, ale je třeba ho vztáhnout jen na dobu výkonu práce, resp. pracovní dobu a dobu cestování, pokud zaměstnanec sám řídí své nebo služební vozidlo.

Čtěte také: Za jak dlouho po požití alkoholu smíte za volant? Muži o poznání dříve

Podnikové oslavy nesmějí být na pracovišti ani po pracovní době

Nejsou povoleny ani oslavy s přípitkem alkoholickými nápoji na pracovištích, i kdyby se konaly až po pracovní době. Nelze čekat s přípitkem na pracovišti, až bude po pracovní době. Je lepší uspořádat oslavu v jiných prostorách než zaměstnavatele, např. typicky v restauraci.

Horké provozy mají výjimku, tam se pivo může, ale rozhodně ne desítka, natož dvanáctka

Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v obtížných mikroklimatických podmínkách (v horkých provozech, což jsou např. hutě a slévárny), pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu.

Čtěte také: Za mírné požití alkoholu před nebo při práci vás vyhodit nemohou

V hutích a slévárnách je nízkoalkoholické pivo povoleno, ba doporučeno

Podrobnosti upravuje zvláštní právní předpis. Podle něj se k ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem poskytují, a to na účet zaměstnavatele, zaměstnancům ochranné nápoje. Ochranný nápoj nesmí obsahovat více než 1 hmotnostní procento alkoholu. (Ochranný nápoj pro mladistvého zaměstnance, tj. do 18 let, však nesmí obsahovat alkohol vůbec). Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % ztráty tekutin a minerálních látek potem a dýcháním za osmihodinovou směnu. Uvedeným podmínkám rozhodně neodpovídá běžné výčepní pivo (desítka) ani ležák (jedenáctka nebo dvanáctka). V horkých provozech proto mohou zaměstnanci pít pivo nízkoalkoholické nebo nealkoholické.

Dále zákaz neplatí pro zaměstnance, u nichž je požívání alkoholických nápojů součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno. Zákaz tedy nemají např. degustátoři a sládci. Výjimka se však vztahuje pouze na tyto pracovní a výrobní činnosti, nikoliv na požívání alkoholických nápojů k jinému účelu, takže ani sládek nesmí zorganizovat podnikový večírek na oslavu svých narozenin spojený s pitím piva na pracovišti.

Čtěte také: Jaké má zaměstnavatel povinnosti, když je vám v práci horko?

Nulová tolerance je nejlepším řešením

Rozhodně lze doporučit všem dodržovat a ctít na pracovištích nulovou toleranci alkoholu, i když je pravda, že soudy, ale to je na složitější výklad, určité minimální množství alkoholu v krvi zaměstnancům tolerují, jak nás upozornil právník Richard W. Fetter. Naměření hodnoty, která se blíží hladině 0,2 promile alkoholu v krvi, je považováno za neprůkazné s ohledem na možnou laboratorní chybu, resp. tzv. fyziologickou hladinu. V praxi soudy tolerovaly zaměstnanci dokonce hladinu alkoholu v krvi až do výše 0,49 promile.

Pro soudy nebyla až tak rozhodující skutečnost, že zaměstnanec vstoupil na pracoviště zaměstnavatele pod vlivem alkoholického nápoje, nýbrž jim šlo o to, aby k požití alkoholu došlo v takové míře, že má vliv na snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti zaměstnance. Jinak proto bude v praxi posouzen případ výrobního dělníka, zedníka a jinak vyučujícího na umělecké škole.

Na to se však rozhodně nevyplatí spoléhat. Hrozí propuštění ze zaměstnání pro porušení pracovní kázně, pokud má zaměstnanec pozitivní test na alkohol. A pracovněprávní spor se zaměstnavatelem není pak nic jednoduchého, příjemného ani laciného. Stejně tak opilý pracovník zásadně nemá nárok na odškodnění pracovního úrazu.