Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění v celých ukončených letech a výši osobního vyměřovacího základu, kterým je průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě.
Dřívější příjmy se při výpočtu osobního vyměřovacího základu přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů. V první redukční hranici (do 17 743 Kč) se osobní vyměřovací základ započítává ze 100 %, ve druhé redukční hranici (od 17 743 Kč do 161 296 Kč) jen z 26 %. Součtem zápočtu z obou redukčních hranic se získá výpočtový základ.
Praktický příklad
Paní Věra má osobní vyměřovací základ za odpracované roky ve výši 17 000 Kč, výpočtový základ má tedy ve stejné výši. Paní Alena má osobní vyměřovací základ 68 000 Kč, výpočtový základ 30 810 Kč (17 743 Kč + 13 067 Kč).
Přestože má paní Alena osobní vyměřovací základ čtyřnásobně vysoký oproti paní Věře, výpočtový základ má vyšší jenom 1,8krát. Právě existence druhé redukční hranice je hlavním důvodem, proč jsou mezi všemi důchody nižší rozdíly než u mezd.
Jak se vypočítá starobní důchod?
Každý starobní důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměru důchodu mají všichni penzisté stejně vysokou a v letošním roce činí 4040 Kč. Stejná částka základní výměry důchodu bez ohledu na konkrétní průběh pojištění je rovněž důvodem nižších důchodových rozdílů. Procentní výměra důchodu se získá z výpočtového základu, když každý rok pojištění činí zápočet 1,5 % z výpočtového základu. Současně se aktuálně vypočtená procentní výměra důchodu násobí příslušnými koeficienty zohledňujícími mimořádnou červnovou a zářijovou valorizaci v roce 2023.
Praktické výpočty
V přiložené tabulce máme vypočten starobní důchod u jednotlivých osobních vyměřovacích základů v září 2022, tedy při zohlednění obou mimořádných valorizací. Pro porovnatelnost ve všech případech počítáme se získanou dobou pojištění v rozsahu 45 let.
Osobní vyměřovací základ |
Doba pojištění |
Starobní důchod |
Hrubý náhradový poměr |
17 000 Kč |
45 let |
16 179 Kč |
95,2 % |
25 000 Kč |
45 let |
17 996 Kč |
72,0 % |
30 000 Kč |
45 let |
18 893 Kč |
63,0 % |
35 000 Kč |
45 let |
19 792 Kč |
56,5 % |
40 000 Kč |
45 let |
20 689 Kč |
51,7 % |
45 000 Kč |
45 let |
21 587 Kč |
48,0 % |
50 000 Kč |
45 let |
22 484 Kč |
45,0 % |
60 000 Kč |
45 let |
24 280 Kč |
40,5 % |
70 000 Kč |
45 let |
26 075 Kč |
37,3 % |
80 000 Kč |
45 let |
27 870 Kč |
34,8 % |
90 000 Kč |
45 let |
29 666 Kč |
32,3 % |
100 000 Kč |
45 let |
31 461 Kč |
31,5 % |
150 000 Kč |
45 let |
40 438 Kč |
27,0 % |
Zdroj: Vlastní výpočet autora
Z přiložené tabulky názorně vidíme, že většina státních důchodů se pohybuje v rozmezí od 17 000 Kč do 23 000 Kč. Při hrubé měsíční mzdě za všechny odpracované roky ve výši 17 000 Kč je starobní důchod 16 179 Kč a při hrubé měsíční mzdě za všechny odpracované roky ve výši 45 000 Kč potom 21 587 Kč. To znamená, že 2,65krát (45 000 Kč : 17 000 Kč) vyšší průměrná hrubá mzda za odpracované roky zaručí měsíční důchod vyšší jen 1,33krát.
Hrubý náhradový poměr (tj. poměr vypočteného měsíčního starobního důchodu vůči hrubé měsíční mzdě) s rostoucím příjmem citelně klesá. Při hrubé měsíční mzdě 25 000 Kč je náhradový poměr přibližně 72 %, zatímco při 80 000 Kč jen necelých 35 %.
Čtěte také:
Co se počítá do náhradní doby pojištění v rámci nároku na důchod?
Kdo by neměl zapomenout na dobrovolné důchodové pojištění?