Důchod: Na co by měly OSVČ zapomenout?

Podnikatelé většinou nemohou příliš počítat s vysokým starobním důchodem, protože jejich odvody jsou obvykle nízké. Jak se počítá výše jejich důchodu?

• OSVČ a starobní důchod
• Je předčasný důchod pro OSVČ řešením?
• Co předdůchod a OSVČ?

OSVČ a starobní důchod – jaký je výpočet?

Základními vstupními údaji za každý rok výkonu samostatné výdělečné činnosti je roční vyměřovací základ, což je polovina daňového základu. U OSVČ tedy nelze důchodové nároky odvozovat od ročního příjmu, skutečného zisku (při využití výdajového paušálu je vyšší než daňový základ) ani od daňového základu. I při měsíční platbě na sociální pojištění ve výši dvojnásobku minimální měsíční zálohy je na tom OSVČ s ohledem na budoucí výpočet státního důchodu hůře než zaměstnanec pracující za hrubou mzdu 20 000 Kč. 

Praktický příklad – OSVČ ve starobním důchodu

Podnikatel Tomáš platí v letošním roce měsíční zálohu na povinné sociální pojištění ve výši dvojnásobku minimální zálohy, tedy 5682 Kč, což odpovídá hrubé měsíční mzdě 19 459 Kč. Nyní si pro názornost vypočítáme starobní důchod v září letošního roku právě u osobního vyměřovacího základu (průměrné hrubé mzdě za všechny hodnocené roky v současné hodnotě) ve výši 19 459 Kč při získání doby pojištění v rozsahu 45 let. Měsíční starobní důchod v takovém případě činí 17 524 Kč.

V porovnání s ostatními OSVČ platí pan Tomáš vysoké platby na sociální pojištění, přesto je na tom zaměstnanec pracující za podprůměrnou hrubou mzdu 20 000 Kč lépe. Např. při hrubé měsíční mzdě 25 000 Kč a získání doby pojištění v rozsahu 45 let činí státní důchod 18 631 Kč. Pokud by osobní vyměřovací základ odpovídal dokonce minimální měsíční záloze ve výši 2841 Kč, při získání doby pojištění v rozsahu 45 let by činil státní důchod pouze 11 376 Kč.

Předčasný důchod nepřichází do úvahy

Rozdíl mezi řádným a předčasným důchodem je mnohdy v korunovém vyjádření vyšší, než si mnozí žadatelé o důchod připouští. Pro lidi s nižšími příjmy je tedy složité odejít do předčasného důchodu, neboť následný měsíční důchod bude výrazně podprůměrný a každodenní život finančně náročný. Vzhledem k tomu, že řada OSVČ je na tom při výpočtu starobního důchodu hůře než zaměstnanec pracující za minimální mzdu, není pro ně předčasný důchod finančně dobrým řešením. 

Navíc předčasní důchodci nemohou mít až do dosažení řádného důchodového věku příjem, ze kterého vzniká povinnost platit sociální pojištění. Samostatná výdělečná činnost v předčasném důchodu je omezena, až do dosažení řádného důchodového věku není možné mít libovolný zisk z podnikání. V předčasném důchodu je vykonávaná vedlejší samostatná výdělečná činnost, např. za celý kalendářní rok 2022 se sociální pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti neplatí, když hrubý zisk za celý rok je nižší než 93 387 Kč, při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se však limit poměrně snižuje. 

Praktický příklad – podnikatel a předčasný důchod

Podnikatel Karel má osobní vyměřovací základ rovněž 19 459 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 42 let. Pan Karel se rozhodne odejít do předčasného důchodu přesně tři roky před dosažením řádného důchodového věku, státní důchod činí pouze 13 407 Kč. Při odchodu do předčasného důchodu dříve o tři roky se získá i nižší doba pojištění než při práci až do dosažení řádného důchodového věku, což je důležitá okolnost, která také významně negativně ovlivňuje výpočet předčasného důchodu.

Tip: Nižší předčasný důchod a konec státních příspěvků pro důchodce. I to může být řešení důchodové reformy

Předdůchod? Spíše výjimečně

Občané, kteří mají dostatečně vysoké naspořené finanční prostředky na své smlouvě o doplňkovém penzijním spoření, mohou přestat dříve pracovat a vyhnout se trvale krácenému předčasnému důchodu. V předdůchodu jsou čerpány vlastní naspořené peníze v doplňkovém penzijním spoření a za předdůchodce platí zdravotní pojištění stát. Rovněž během předdůchodu nedochází k rozmělnění osobního vyměřovacího základu (průměrné hrubé měsíční mzdě v současné hodnotě za odpracované roky) z důvodu nulového příjmu podléhajícímu sociálnímu pojištění. Pro většinu OSVČ však není předdůchod vhodným řešením jejich situace. Vzhledem ke skutečnosti, že OSVČ mají většinou nižší měsíční důchod než zaměstnanci, by jim měly sloužit jejich naspořené peníze primárně ke zvýšení jejich životní úrovně až v řádném důchodu. Důchodové spoření a investování je pro OSVČ ještě výrazně důležitější než pro zaměstnance, současně je však vhodné tyto peníze utratit až v důchodovém věku, a nikoliv ve značné míře ještě před jeho dosažením.

Tip: Vypočítejte si věk odchodu do důchodu