Se zvýšením normativních nákladů na bydlení od 1. října se zvýší také počet osob, které mohou mít nárok na příspěvek na bydlení. O příspěvek na bydlení mohou žádat jak zaměstnanci, tak i ti, kteří vykonávají samostatně výdělečnou činnost.
Zjednodušeně lze říci, že nárok na příspěvek na bydlení mají všichni, kdo ze svého příjmu utratí více jak 30 % na náklady na bydlení. Při bydlení v Praze se tato hranice zvyšuje na 35 %.
- Příjmy rodiny a výdaje na bydlení stačí od 1. října doložit pouze dvakrát ročně
- Co se dokládá pro posouzení nároku na příspěvek na bydlení
- Jak se počítají příjmy u OSVČ pro nárok na příspěvek na bydlení?
- Jak se postupuje, když v předchozím roce OSVČ ještě nepodnikala nebo má-li nízké příjmy?
- Příspěvek na bydlení a paušální daň
- Vždy se počítá s čistým příjmem
Příjmy rodiny a výdaje na bydlení stačí od 1. října 2022 doložit pouze dvakrát ročně
Nově od 1. října bude možné dokládat příjmy a náklady na bydlení pouze dvakrát ročně. Příspěvek na bydlení tak bude vyplácen po dobu 6 měsíců ve stejné výši. Povinné bude doložit příjmy a náklady za 1. a 3. čtvrtletí roku 2022.
Prokazování příjmů a výdajů za 2. a 4. čtvrtletí zůstává dobrovolné. Využít toho mohou například ti, kterým se v průběhu daných dobrovolných čtvrtletí zvýšily náklady na bydlení či třeba snížil příjem rodiny. Takové skutečnosti by mohly navýšit žadateli příspěvek na bydlení.
Nárokovat si příspěvek na bydlení lze pouze 3 měsíce zpětně. Od 1. července lze zažádat o příspěvek na bydlení jednoduše online.
Co se dokládá pro posouzení nároku na příspěvek na bydlení
Všechny uvedené dokumenty dokládá žadatel od 1. října minimálně 2× ročně.
- Potvrzení o výši příjmu za každou posuzovanou osobu (foto výplatního lístku)
- Daňové přiznání za předchozí rok (u OSVČ)
- U osob, které nemají žádný příjem, tedy ani nemocenskou, podporu v nezaměstnanosti apod.: Prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky
- Příjmy z nájmů
- Doklad o výživném, které je poskytováno osobou, která v bytě bydlí
- Doklad o výši nákladů na energie
- Potvrzení o studiu na středních, vyšších a vysokých školách (potvrzení o studiu na základní škole je třeba jen tehdy, pokud dítě v daném školním roce dovršilo 15 let)
- Potvrzení nákladů na služby (vodné, stočné, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě…)
- Prohlášení osob, které se žadatelem bydlí, ale nehospodaří s ním
- Nájemní smlouvu nebo doklad o vlastnictví nemovitosti
- Prohlášení dalších osob, které se posuzují pro nárok na příspěvek na bydlení
- U dětí do 15 let rodný list
Jak se počítají příjmy u OSVČ pro nárok na příspěvek na bydlení?
OSVČ dokládají svůj příjem daňovým přiznáním za předchozí zdaňovací období. Pokud by tedy OSVČ podala žádost 1. 9. 2022, pro nárok na příspěvek na bydlení by doložila daňové přiznání z roku 2021.
Za rozhodný příjem by se pak počítala 1/12 z celkového čistého příjmu za zdaňovací období, a to i tehdy, pokud žadatel vykonával samostatnou výdělečnou činnost pouze pár měsíců. Nebere se ani ohled na to, zda byla činnost vykonávána jako hlavní, nebo vedlejší. Vždy tento příjem ale nesmí být menší než výše průměrné mzdy v národním hospodářství, tento případ popisujeme níže.
Pokud měl podnikatel celkové čisté příjmy například ve výši 360 000 Kč, bude jeho rozhodný příjem po vydělení 30 000 Kč a ten bude dále sloužit pro výpočet nároku na příspěvek a bydlení.
Jak se postupuje, když v předchozím roce OSVČ ještě nepodnikala nebo má-li nízké příjmy?
Často se stává, že je žadatelem teprve začínající podnikatel, který tak nemá daňové přiznání z předchozího roku, ze kterého by se mohl vypočítat rozhodný příjem. Zároveň se tento postup bude týkat podnikatelů, kteří měli v předchozím roce nízké příjmy.
Pro uvedené dva případy platí, že se započítá jako rozhodný příjem 50 % z průměrné mzdy v národním hospodářství, což je aktuálně ve výši 18 900 Kč u hlavní činnosti OSVČ.
U vedlejší činnosti se bere 25 % z průměrné mzdy v národním hospodářství, což je aktuálně 9400 Kč.
Pokud by tedy podnikatel měl při hlavní činnosti za rok nižší průměrný příjem, než je daných 18 900 Kč, započítá se mu do rozhodného příjmu právě částka 18 900 Kč, která se vynásobí počtem měsíců za rozhodné období – za čtvrtletí by to tedy bylo 18 900 Kč × 3.
Takovýto postup se používá u všech dávek státní sociální podpory.
Příspěvek na bydlení a paušální daň
Jestliže je OSVČ v režimu paušální daně, a nepodává tak daňové přiznání, počítá se jí rovněž 50 % z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, tedy aktuálně 18 900 Kč za každý měsíc rozhodného období.