Výpočet zdravotního pojištění 7krát jinak

Někteří pojištěnci zaplatí ze všech přímých daní nejvíce právě na zdravotním pojištění. Vyhnout se platbě zdravotního pojištění nelze, pouze za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát (např. za děti, penzisty…). Sazba zdravotního pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Jak se však liší výpočet u zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby bez zdanitelných příjmů?

1. Zdravotní pojištění a zaměstnanec s průměrnou mzdou
2. Zdravotní pojištění a zaměstnanec s nízkou mzdou
3. Zdravotní pojištění a pasivní příjmy
4. Zdravotní pojištění a podnikání v důchodu
5. Zdravotní pojištění a OSVČ s vyšším ziskem
6. Zdravotní pojištění a OSVČ s nízkým ziskem
7. Zdravotní pojištění a vysoké aktivní příjmy

Příklad 1: Zaměstnanec s průměrnou mzdou

Pan Jaroslav má hrubou mzdu 40 000 Kč. Na zdravotním pojištění je mu tedy sraženo 1800 Kč (40 000 Kč × 4,5 %) a dalších 3600 Kč (40 000 Kč × 9 %) za něj platí zaměstnavatel. Na výpočet zdravotního pojištění nemá vliv, že má pan Jaroslav dvě děti.

Příklad 2: Zaměstnanec s nízkou mzdou

Pan Roman pracuje na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 15 000 Kč. Pro účely placení zdravotního pojištění není současně státním pojištěncem, proto se při výpočtu zdravotního pojištění uplatní dopočet do minima. Zaměstnavatel zaplatí za pana Romana 1350 Kč (15 000 Kč × 9 %) a dopočet do minimálního zdravotního pojištění vypočteného z minimální mzdy ve výši 2187 Kč (16 200 Kč × 13,5 %) jde na vrub pana Romana. Z hrubé mzdy je tedy panu Romanovi mzdou účetní sraženo 837 Kč (2187 Kč − 1350 Kč).

Tip: Jaké změny musíte ohlásit své zdravotní pojišťovně?

Příklad 3: Občan pouze s pasivními příjmy

Paní Alice má pouze pasivní příjmy z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmů, přičemž není pro účely placení zdravotního pojištění státním pojištěncem. Pro účely placení zdravotního pojištění je tedy osobou bez zdanitelných příjmů. Paní Alice tedy musí platit měsíční zdravotní pojištění ve výši 2187 Kč (16 200 Kč × 13,5 %). Výše dosaženého zisku z pasivních příjmů nemá na výši zdravotního pojištění vliv. Z pasivních příjmů se zdravotní pojištění neplatí, a všechny OBZP tak odvádí na zdravotním pojištění 13,5 % z minimální mzdy.

Tip: Kdy neplatíte zdravotní pojištění?

Příklad 4: Podnikání v důchodu

Podnikatelka Marie vykonává svoji vedlejší samostatnou výdělečnou činnosti i v důchodu. Z dosaženého zisku musí platit zdravotní pojištění. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti však nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ a zdravotní pojištění se vždy vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu, tedy poloviny daňového základu. Paní Marie bude mít za rok 2022 hrubý zisk 148 000 Kč. Roční zdravotní pojištění bude tedy činit 9990 Kč (148 000 Kč × 50 % × 13,5 %). 

Příklad 5: OSVČ s vyšším ziskem

Živnostník Miroslav bude mít za rok 2022 hrubý zisk ve výši 948 000 Kč. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být zdravotní pojištění vypočteno vždy alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Skutečný vyměřovací základ pana Miroslava je však vyšší než minimální vyměřovací základ, proto se zdravotní pojištění vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu 474 000 Kč (948 000 Kč × 50 %). Zdravotní pojištění za rok 2022 tak činí 63 990 Kč (474 000 Kč × 13,5 %).

Tip: Jak na změnu zdravotní pojišťovny

Příklad 6: OSVČ s nízkým ziskem

Panu Lubošovi se v roce 2022 v jeho podnikání nedaří. Roční hrubý zisk (příjem ponížený o výdaje) bude mít 253 600 Kč. Skutečný vyměřovací základ 126 800 Kč (253 600 Kč × 50 %) je značně nižší než minimální vyměřovací základ, který pro celý rok 2022 činí 233 466 Kč. Roční zdravotní pojištění se tedy bude počítat z minimálního vyměřovacího základu a bude 31 518 Kč (233 466 Kč × 13,5 %). 

Příklad 7: Vysoké aktivní příjmy

Paní Jana má v roce 2022 vysoké příjmy ze zaměstnání i vysoký zisk z podnikání. Roční hrubou mzdu bude mít 1 800 000 Kč a roční hrubý zisk 2 800 000 Kč. Zdravotní pojištění bude paní Janě sraženo nejenom ze zaměstnání, ale bude ho platit i z podnikání. Pro výpočet zdravotního pojištění není stanoven žádný maximální vyměřovací základ, jako je tomu u sociálního pojištění. Z hrubé mzdy bude paní Janě odvedeno za celý rok 81 000 Kč (1 800 000 Kč × 4,5 %) a dalších 162 000 Kč (1 800 000 Kč × 9 %) za ni zaplatí zaměstnavatel. Z podnikání zaplatí na zdravotním pojištění dalších 189 000 Kč (2 800 000 Kč × 50 % × 13,5 %).