Česká republika v zaměstnávání na částečný úvazek v porovnání se situací v západní Evropě stále zaostává. Tento způsob zaměstnávání si zatím prošlapal cestu pouze v profesích, jako je IT, a u různých druhů zákaznických služeb. Stát se je proto rozhodl podpořit daňovou úlevou v podobě slevy na pojistném. U home office žádnou slevu podnikatelům nenabízí, nicméně v některých situacích už nebudou moct svým zaměstnancům odpírat možnost práce z domu, pokud to umožňuje povaha jejich práce.
Dozvíte se:
- Kdo má nárok na zkrácený úvazek?
- Sleva na pojistném u zkrácených úvazků
- Jak se bude sleva u zkrácených úvazků uplatňovat?
- Od kdy bude změna zákona účinná?
- Zaměstnavatel bude muset vyhovět žádostem o home office
Kdo má nárok na zkrácený úvazek?
Na zkrácený nebo částečný úvazek má z hlediska zákoníku práce nárok
- těhotná zaměstnankyně,
- zaměstnanec nebo zaměstnankyně pečující o dítě do 15 let věku,
- zaměstnanec nebo zaměstnankyně pečující o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni závislosti II, III a IV.
Toto se pravděpodobně ani nijak neplánuje v blízké době měnit.
Čtěte také: Co musíte vědět o zkráceném úvazku, než na něj nastoupíte
Sleva na pojistném u zkrácených úvazků
Nově však budou mít zaměstnavatelé právo na pětiprocentní slevu na pojistném, pokud umožní zaměstnanci práci na zkrácený úvazek. Zaměstnavatel odvádí na sociální pojištění 24,8 % z vyměřovacího základu za zaměstnance. Dle novely zákona by to po nabytí účinnosti mělo být 19,8 %. Sleva však nebude platit pro všechny.
Půjde uplatnit pouze za ty pracovníky, kteří jsou starší 55 let. Dále sem můžeme zařadit rodiče pečující o dítě do 10 let, studenty (osoby připravující se na budoucí povolání studiem podle zákona o důchodovém pojištění), osoby, které v předchozím roce prošly rekvalifikací, osoby se zdravotním postižením nebo osoby mladší 21 let.
Advokát David Šupěj ze společnosti SEDLAKOVA LEGAL navíc dodává, že u zmíněných studentů bude mít zaměstnavatel nárok na slevu, i když budou pracovat ve větším rozsahu. Ve všech ostatních případech platí, že musí být se zaměstnancem sjednána kratší pracovní doba, než je stanovená týdenní pracovní doba.
Podle Barbory Jeníkové, daňové specialistky KODAP, takto stanovená kratší pracovní doba musí činit nejméně 8 hodin a nanejvýš 30 hodin týdně. Sleva se vztahuje i na zaměstnance, kteří uzavřeli pracovní smlouvu již před nabytím účinnosti zákona.
Čtěte také: Je lepší zkrácený úvazek, nebo DPČ?
Jak se bude sleva u zkrácených úvazků uplatňovat?
Podle Jeníkové dále platí, že pokud zaměstnanec u téhož zaměstnavatele vykonává více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, náleží sleva na pojistném jen z jednoho zaměstnání. Limit počtu hodin se pak vztahuje na všechna tato zaměstnání dohromady.
Slevu na pojistném lze za kalendářní měsíc poskytnout za téhož zaměstnance také pouze jednomu zaměstnavateli. Nárok na slevu se neuplatní automaticky, zaměstnavatel o slevu musí požádat prostřednictvím předepsaného tiskopisu a doložit skutečnosti, které její poskytnutí odůvodňují.
Od kdy bude změna zákona účinná?
Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení by měla začít platit od 1. února 2023.Zaměstnavatel bude muset vyhovět žádostem o home office
Home office není doposud nijak právně ošetřen v zákoníku práce. Jeho umožnění tedy závisí především na domluvě a dobré vůli zaměstnavatele. To se však nově změní, ale ne pro všechny zaměstnance.
Zaměstnavatel bude muset nově umožnit práci z domu např. těhotné zaměstnankyni, zaměstnanci nebo zaměstnankyni pečující o dítě mladší 15 let anebo pracovníkovi či pracovnici, která pečuje o osobu závislou na pomoci jiné osoby.
Zamítnutí práce z domu bude muset zaměstnavatel patřičně písemně odůvodnit. Překážkou přitom může být povaha práce anebo vážné provozní důvody.
Home office bude muset být nově také podložen písemnou dohodou obou smluvních stran. Tu půjde rozvázat buď další dohodou, nebo výpovědí s patnáctidenní výpovědní lhůtou.
Sám zaměstnavatel pak bude moci písemně nařídit home office ve zcela výjimečných případech. Bude tomu tak např. tehdy, pokud bude vydáno opatření orgánu veřejné moci na dobu nezbytně nutnou a jestliže bude nové místo výkonu práce způsobilé k pracovnímu výkonu zaměstnance.
Čtěte také: Domácí kanceláře a výuka stojí stovky korun navíc. Jak ušetřit za elektřinu?