Dovolená, ošetřovné a příplatky za práci o víkendu. Co vše se chystá pro zaměstnance na DPP a DPČ?

Připravovaný návrh zákona Ministerstvem práce a sociálních věcí, který je momentálně v připomínkovém řízení, může dost výrazně změnit zákoník práce. Chystané změny tak zvýší administrativní zátěž zaměstnavatelů, pro samotné pracovníky jsou však výhodné. 

Cílem novelizace zákona je posílení práv zaměstnanců a reflektování evropských směrnic, a to především v oblasti dohod konaných mimo pracovní poměr. Dále novela zákona upravuje dosud neregulovanou práci na dálku.

• Nárok na dovolenou
• Nárok na ošetřovné
• Informování zaměstnavatelem o rozvržení pracovní doby
• Nárok na příplatky za práci o víkendu

Pracovníci na dohody získají nově nárok na dovolenou

Současná úprava zákoníku práce, která opravňuje zaměstnance klasických pracovních poměrů k nároku na dovolenou, se dle novely zákona rozšíří i na pracovníky pracující na DPP a DPČ. Podmínky, při kterých vzniká právo na dovolenou, jsou obsažené v § 211 až 223 zákoníku práce.

Pro zaměstnance pracující na DPP a DPČ se tedy nepočítá s novou úpravou podmínek pro nárok na dovolenou. Vztahovat se na ně budou stejné podmínky jako pro klasické zaměstnance. To platí také pro čerpání a krácení dovolené.

Zcela nová legislativa by dle závěrečné zprávy z hodnocení dopadů výrazně ztížila administrativní práci zaměstnavatelů.

K tomu, aby se tato novela mohla implementovat, je zapotřebí stanovit týdenní pracovní dobu (TPD) u DPP a DPČ, jelikož nynější úprava takovou dobu neobsahuje. Pro výpočet délky dovolené je určení této doby nezbytné.

Z toho důvodu novela zákoníku práce navrhuje u DPP a DPČ stanovit následující týdenní pracovní dobu:

DPP: Pro zaměstnance pracující na DPP se navrhuje, aby pracovní doba pro účely dovolené byla stanovena na 10 hodin týdně.

DPČ: U DPČ se pro účely dovolené považuje doba sjednaná v pracovní smlouvě. Ta ovšem nemůže překročit polovinu běžné pracovní doby (40 h.), proto ji lze stanovit maximálně na 20 hodin týdně.

Závěrečná zpráva k návrhu zákona také dodává, že fiktivní týdenní pracovní doba nebude mít zásadní vliv na výši hodin dovolené. Toto tvrzení znázorňuje i na příkladu.

Příklad:

Zaměstnanec s výměrou dovolené v délce 4 týdnů v kal. roce odpracoval pro účely dovolené v rámci jedné DPP celkem 200 hodin. Počítáme-li s TPD v délce 10 hodin týdně, vznikne zaměstnanci za odpracování 20 celých násobků své 10hodinové TPD (200 : 10 = 20,0) právo na 16 hodin dovolené (20 / 52 × 10 × 4 = 15,38).

Počítáme-li stejné zadání s TPD v délce 20 hodin, tedy zaměstnanec odpracuje „jen“ 10 celých násobků této TPD (200 : 20 = 10,0), dojdeme k totožnému výsledku 16 hodin dovolené (10 / 52 × 20 × 4 = 15,38).

Pokud bychom počítali s fiktivní TPD v rozsahu např. 6 hodin, zaměstnanec odpracoval 33 celých násobků této TPD (200 : 6 = 33,3), za což mu vznikne právo na 16 hodin dovolené (33 / 52 × 6 × 4 = 15,23).

Pro lepší pochopení výpočtu dovolené uvádíme další příklady:

Zaměstnanec pracující na základě dohody o pracovní činnosti, kterou měl uzavřenou od 1. 6. do 30. 9. se sjednaným rozsahem pracovní doby 16 hodin týdně, odpracoval pro účely dovolené 288 hodin, tedy 18násobek své 16hodinové TPD, za což mu při výměře 4 týdnů vzniklo právo na 23 hodin dovolené (18 / 52 × 16 × 4 = 22,15).

Zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce v kalendářním roce odpracoval pro účely dovolené 152 hodin, tedy 15násobek své 10hodinové týdenní pracovní doby, za což mu při výměře 4 týdnů vzniklo právo na 12 hodin dovolené (15 / 52 × 10 × 4 = 11,54).

Zdroj příkladů: MPSV a Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace

Pro zaměstnance na DPP a DPČ se chystá také nárok na ošetřovné

V souvislosti s tím, že jsou čím dál více upřednostňována flexibilní zaměstnání malého rozsahu, tedy DPP a DPČ, je nutné také upravit současný stav zákoníku práce, který neumožňuje těmto zaměstnancům čerpat standardní sociální ochranu, jako je tomu u klasických zaměstnanců.

Z toho důvodu návrh zákona upravuje také podmínky pro čerpání ošetřovného právě pro zaměstnance na DPP a DPČ. Ošetřovné již fungovalo pro tyto pracovníky v době pandemie, nyní se má stát nárok na ošetřovné trvalým.

Nárok na ošetřovné by tedy měli nově získat ti, jejichž DPČ a DPP zakládá účast na nemocenském pojištění. Tedy pokud si vydělají touto formou nad zákonné limity (DDP od 10 001 Kč a DPČ od 3500 Kč). Novou úpravou tak pracovníci nepřijdou o zdroje příjmů v situaci, kdy musí ošetřovat nemocného člena rodiny.

O rozvržení pracovní doby musí zaměstnavatel informovat zaměstnance předem

Cílem rozvržení pracovní doby je snížit nepředvídatelnost smluv dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Zavedení této změny má zvýšit ochranu těchto zaměstnanců a zamezit zneužívání těchto smluv na straně zaměstnavatelů.

Dle připravené novely zákona bude novou povinností zaměstnavatele vypracovat předem písemný rozvrh pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance pracujícího na DPP a DPČ minimálně týden předem, pokud se nedohodnou na jiné době se seznámením plánu.

„Zaměstnavatel bude mít tedy povinnost rozvrhovat těmto zaměstnancům pracovní dobu tak, aby byla dodržena veškerá ustanovení ohledně poskytování přestávek v práci na jídlo a oddech, garantování doby nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu, úpravy noční práce, pracovní pohotovosti apod.,“ stojí v návrhu MPSV. Tato úprava by tak měla být shodná se zaměstnanci v klasických pracovních poměrech.

Náhrada mzdy za překážky v práci a příplatky za práci o víkendu

Nově by také měli mít zaměstnanci nárok na příplatky za práci ve svátek, příplatek za noční práci, za práci ve ztížených pracovních podmínkách a za práci o víkendech.

Zároveň budou mít také zaměstnanci na DPP a DPČ nárok na všechny překážky v práci, stejně jako zaměstnanci klasických pracovních úvazků. Dle důvodové zprávy MPSV neexistuje důvod, proč by tito zaměstnanci kratších pracovních úvazků měli mít nárok jen na některé překážky v práci, když jim bude rozvrhována pracovní doba stejně jako ostatním zaměstnancům.

Zdroj: MPSV