I nejjednodušší rozvázání pracovního poměru dohodou lze poplést: Jak se toho vyvarovat?

Dohoda o rozvázání pracovního poměru je, či měla by být nejjednodušší formou ukončení pracovního poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zákoník práce pro ni upravuje jen 3 jednoduchá pravidla:

• Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem.
• Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná.
• Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.

K ukončení pracovního poměru dohodou je tak třeba souhlasné vůle obou účastníků pracovního poměru jej rozvázat. Ukončení pracovního poměru přitom může navrhnout jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Nejjednodušší je, když se zástupce zaměstnavatele a zaměstnanec osobně sejdou a sepíší jednoduchou dohodu. Dohoda tedy musí být písemná, jinak je neplatná.

Dozvíte se:

• Trest za ústní dohodu pro zaměstnavatele
• Náležitosti dohody
• Dohoda a výpověď jsou dvě odlišné věci, a proto je tzv. „výpověď dohodou“ nesmysl
• Bez omezení zákazy a lhůtami

Trest za ústní dohodu pro zaměstnavatele

Neplatnost takové ústní dohody o rozvázání pracovního poměru může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec namítat u soudu v žalobě podané nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Odškodnění za neplatnou dohodu o rozvázání pracovního poměru v podobě náhrady mzdy za dobu od vznesení požadavku na další zaměstnávání až do vyřešení sporu může získat jen zaměstnanec.

Zaměstnavatel právo na náhradu škody pro neplatnost dohody uplatňovat nesmí. Při neplatné dohodě o rozvázání pracovního poměru se postupuje při posuzování práva zaměstnance na náhradu ušlé mzdy nebo platu obdobně jako při neplatné výpovědi dané zaměstnanci zaměstnavatelem.

Čtěte také: Když vás zaměstnavatel propustí neplatně, kdy můžete získat odškodnění?

Náležitosti dohody

Každá smluvní strana musí dostat jeden exemplář písemné dohody o rozvázání pracovního poměru.

V dohodě je třeba uvést den, kterým pracovní poměr končí. Stačí tedy napsat pouze: Ten a ten zaměstnavatel a ten a ten zaměstnanec se dohodli na skončení pracovního poměru tím a tím dnem (k tomu a tomu dni). Uvede se dále datum podepsání dohody a připojí podpisy obou jejích účastníků. To plně stačí k platnosti dohody.

Důvod rozvázání pracovního poměru být uveden nemusí. Jsou-li ovšem důvodem ukončení pracovního poměru důvody, s nimiž je spojen nárok na odstupné (organizační důvody na straně zaměstnavatele nebo poškození zdraví zaměstnance definované v § 52 písm. d) zákoníku práce), měl by zaměstnanec na uvedení důvodu trvat. Pokud by zaměstnavatel nesouhlasil, je lepší dohodu neuzavřít. Bez uvedení důvodu bude mít zaměstnanec mnohem těžší pozici, až bude odstupné vymáhat, pokud ho zaměstnavatel nevyplatí dobrovolně.

Čtěte také: Kdy musí zaměstnanec vrátit odstupné?

Dohoda a výpověď jsou dvě odlišné věci, a proto je tzv. „výpověď dohodou“ nesmysl

Dohoda o rozvázání pracovního poměru je tzv. dvoustranné právní jednání, jak by řekli především právníci. Naproti tomu výpověď, kterou dává zaměstnanec zaměstnavateli nebo zaměstnavatel zaměstnanci, je jednostranné právní jednání. K dohodě jsou potřeba dva, vůle dvou stran, kdežto k výpovědi stačí vůle jen jedné ze stran pracovního poměru.

Čtěte také: Co všechno musí zaměstnavatel splnit, když chce dát zaměstnanci výpověď?

V praxi (zejména zaměstnanci) občas užívaný pojem „výpověď dohodou“ je naprostý nesmysl. Ten, kdo jej použije, má většinou na mysli dohodu o rozvázání pracovního poměru, resp. přijetí návrhu dohody druhou stranou (popřípadě doručení výpovědi z pracovního poměru druhé straně). Nic takového jako výpověď dohodou ovšem neexistuje.

Zvláště zaměstnanci, jak uvádí právník Ladislav Jouza, pak také mnohdy v praxi vycházejí z chybného předpokladu, že na žádost o uzavření dohody (návrh dohody) o rozvázání pracovního poměru nemusí druhá strana (zaměstnavatel) odpovídat a že pak pracovní poměr končí v navrženém termínu.

K uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru proto nedojde, jestliže strana, které je návrh předložen, návrh odmítne nebo na něj nebude vůbec reagovat. Nicméně není nezbytně nutné, aby dohoda o rozvázání pracovního poměru byla na jedné listině, nýbrž může mít podobu návrhu na jedné a přijetí návrhu na druhé listině. Jedna strana napíše, že navrhuje ukončení pracovního poměru k určitému dni, a návrh doručí druhé straně. Druhá strana pak doručí té první odpověď, že takový návrh přijímá.

Bez omezení zákazy a lhůtami

Dohodou je možno ukončit pracovní poměr kdykoliv – i tehdy, je-li výpověď zakázána, protože je zaměstnanec ochranné době.

Čtěte také: Kdy může zaměstnanec dostat výpověď i během své pracovní neschopnosti?

Dohodou o rozvázání pracovního poměru lze samozřejmě ukončit pracovní poměr sjednaný na dobu určitou i neurčitou. Dohoda o ukončení pracovního poměru může být sjednána i ve zkušební době.