Uzavření zaměstnaneckého poměru je pro zaměstnavatele velmi náročné. Nejenže musí mít zaměstnance, kteří se o mzdy dalších pracovníků budou starat (mzdové účetní, personalisty…), ale zároveň za ně musí platit povinné odvody podle výše hrubé mzdy na zdravotní (24,8 %) a sociální pojištění (9 %) = 33,8 %.
Při zaměstnancově hrubé mzdě ve výši 30 000 Kč zaplatí zaměstnavatel na povinných odvodech 10 140 Kč. Ročně tak musí zaměstnavatel odvést za zaměstnance 121 680 Kč. Tuto částku však ušetří, pokud naváže spolupráci s OSVČ.
Vyzkoušejte: Pro výpočet čisté mzdy můžete vyzkoušet naši kalkulačku
- Jak vysoké jsou pokuty při zjištění švarcsystému?
- Znaky švarcsystému
- Jak se legálně švarcsystému vyhnout?
V zákoně o zaměstnanosti se přímo v § 5 odstavci e) dočteme, že nelegální prací je výkon závislé práce vykonávané fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Což se vztahuje také na OSVČ.
Stát tak za takové situace přichází o desítky tisíc ročně za jednoho pracovníka. Z toho důvodu se prostřednictvím legislativy a kontrol z inspekce práce snaží takovému chování zaměstnavatelů zabraňovat tím, že uděluje velmi vysoké pokuty.
Pokuty ovšem nejsou uděleny pouze zaměstnavateli, ale i samotnému živnostníkovi, který povahou práce vykonává pro druhého podnikatele závislou činnost.
Jak vysoké jsou pokuty při zjištění švarcsystému?
Při zjištění takového pochybení u zaměstnavatele může inspekce práce udělit pokutu až do výše 10 milionů korun, nejméně však 50 tisíc korun.
OSVČ, která práci pro odběratelskou firmu vykonává, může inspekce práce vyměřit pokutu až do výše 100 tisíc korun.
Znaky švarcsystému
- Vymezení pracovní doby
- Výkon práce na pomůckách zaměstnavatele
- Výkon práce v prostorách zaměstnavatele
- Stejné benefity jako řádní zaměstnanci
- Fakturace pouze jednomu podnikatelskému subjektu
- Vztahy nadřízenosti a podřízenosti
- Fakturace stejné měsíční částky
Tip: Paušální výdaje vs. skutečné výdaje: Jaká metoda se vám více vyplatí?
Jak se legálně švarcsystému vyhnout?
Firmy samozřejmě mají možnost sjednat spolupráci s OSVČ, nesmí se však povahou práce jednat o závislou činnost, jak jsme zmiňovali v bodech výše. Proto je dobré s takovou externí osobou sjednat vhodnou písemnou smlouvu, která při kontrole vyvrátí možný švarcsystém.
Příkazní smlouva
Sjednáním příkazní smlouvy se příkazník (poskytovatel práce) zavazuje vykonávat činnost pro příkazce, kterým je odběratelská firma. Příkazník následně po provedení činnosti předloží příkazci vyúčtování (fakturu).
Jestliže se příkazník rozhodne, že úkol svěří jiné osobě, nese odpovědnost za provedení úkolu rovněž příkazník, jako by prováděl činnost on sám. Pokud ale rozhodl sám příkazce, že úkol vykoná jiná osoba, nese odpovědnost za provedení právě příkazce (odběratel).
Příkazník může ukončit svoji činnost nejdříve na konci měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byla doručena výpověď.
Smlouva o dílo
Podle občanského zákoníku se s podepsáním smlouvy o dílo zhotovitel zavazuje na svoje náklady a v ujednaném čase provést pro objednatele dílo a ten se zavazuje dílo převzít a poskytnout sjednanou odměnu.
Za dílo je považováno zhotovení určité věci, jeho údržba, oprava nebo úprava části díla. Během zhotovování díla má objednatel právo činnost zhotovitele kontrolovat. Jestliže při kontrole zjistí nedostatky a zhotovitel je v přiměřené době neodstraní, může objednatel od smlouvy odstoupit.
Smlouva o zprostředkování
Prostřednictvím smlouvy o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje zájemci, že zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, za což mu bude od zájemce vyplacena provize.
Zprostředkovatelskou smlouvu mohou obě dvě strany ukončit pouhým oznámením druhé straně, to platí tehdy, pokud se smlouva neuzavřela na konkrétní stanovenou dobu.
Smlouva o obchodním zastoupení
Uzavřením smlouvy o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost, která povede k uzavírání konkrétního druhu obchodů. Zastoupený se touto smlouvou zavazuje platit za sjednané obchody zástupci provizi.
Smlouvu o obchodním zastoupení lze vypovědět. Výpovědní doba se odvíjí podle toho, jak dlouho obchodní zastoupení trvá. Skončí vždy posledním dnem kalendářního měsíce.
1. rok: výpovědní doba jeden měsíc
2. rok: výpovědní doba dva měsíce
3. rok a další roky: výpovědní doba tři měsíce
Čtěte také:
Zálohy na sociální pojištění OSVČ se budou měnit už za leden, stejně jako u zdravotka
Nemocenské dávky a náhrada mzdy 2024. O kolik se zvýší a jak je spočítáte?
Jakou odměnu může dostat jednatel s.r.o.