Na co si dát pozor při souběhu dohod

Pracovní dohody jsou stále oblíbenou formou přivýdělku, protože inflace a ceny energií nutí lidi šetřit a hledat další možnosti přivýdělku. Poptávka je jak po zkrácených úvazcích, tak i po práci na dohody.

Dozvíte se:

• Rozdíl mezi DPP a DPČ
• Co když bude mít zaměstnanec více dohod?
• Kdy je povinnost podat daňové přiznání?

Rozdíl mezi DPP a DPČ

Právě dohody jsou daleko častěji uzavírány v případě přivýdělku než zkrácené úvazky. Dle zákoníku práce rozlišujeme dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce, z čehož bývá častější spíše druhá možnost, protože je pro zaměstnavatele z hlediska odvodů pojistného na zdravotní a sociální výhodnější.

• DPP se může uzavřít max. na 300 hodin v kalendářním roce. Do hrubého výdělku 10 000 Kč měsíčně příjem nepodléhá odvodům na sociální ani zdravotní pojištění. Je možné uplatňovat daňové odpočty a slevy.
• DPČ může být sjednána i na delší dobu, ale brigádník může pracovat max. 20 hodin týdně. Příjem do 3499 Kč hrubého měsíčně nepodléhá odvodům na sociální ani zdravotní pojištění s tím, že i zde je možné uplatňovat daňové odpočty a slevy.

V obou případech je nutné, aby byla dohoda uzavřena písemně. Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu v DPP nebo DPČ, je možné ho ukončit dohodou nebo výpovědí danou z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou.

TIP: Srovnejte si přivýdělek z DPP a DPČ 

Co když bude mít zaměstnanec více dohod?

Počet DPP ani DPČ u různých zaměstnavatelů není omezen. Zaměstnanec tak může mít dohodu o provedení práce například u tří zaměstnavatelů. Pokud by ale zaměstnanec vykonával vedle dohody o provedení práce výdělečnou činnost (například na základě další DPP), která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, může tak učinit pouze s jeho předchozím souhlasem. Jinak se vystavuje riziku porušení svých povinností a ukončení DPP ze strany zaměstnavatele.

Pokud měl mít brigádník u jednoho zaměstnavatele více než jednu dohodu, každá z nich musí obsahovat jinou pracovní náplň.

V situaci, kdy si zaměstnanec najde přivýdělek u svého hlavního zaměstnavatele, platí se na základě dohody o provedení práce srážková daň, a to bez ohledu na výši sjednané měsíční odměny. V rámci svého hlavního pracovního poměru má totiž již podepsané prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti (nejčastěji takzvaný růžový formulář), v rámci kterého jsou uplatňovány měsíční slevy na dani nebo daňová zvýhodnění.

Pokud hrubá odměna činí 10 000 Kč a méně (nebo 3499 Kč a méně), odvádí se z ní zmíněná patnáctiprocentní srážková daň, kterou za „dohodáře“ odvede zaměstnavatel. Při překročení těchto částek hradí zaměstnavatel za zaměstnance zálohovou daň z příjmů také ve výši 15 %.

Pro účely pojistných odvodů se pak výdělky z více dohod u jednoho zaměstnavatele sčítají. Tato podmínka se ale zpravidla neuplatní v případě, kdy zaměstnanec koná na základě dohody o provedení práce svou jedinou výdělečnou činnost.

Čtěte také: Zdanění přivýdělku z dohody o provedení práce

Kdy je povinnost podat daňové přiznání?

Všeobecně platí, že příjmy z dohod, u kterých je odvod daně proveden daní srážkovou, nikde uvádět nemusíte. Povinnost podat daňové přiznání se vás ale začne týkat, pokud budete mít více než jeden příjem, ze kterého je odváděna zálohová daň.

To se stane např. tehdy, pokud jste u zaměstnavatele podepsali růžové prohlášení k dani a z příjmů ze zaměstnání je vám tedy odváděna daň zálohová a současně jste u DPP nebo DPČ přesáhli měsíční limit pro odvody pojistného. Při přesažení limitu výdělku se totiž místo daně srážkové začne z příjmu odvádět daň zálohová.

Čtěte také: Dovolená, ošetřovné a příplatky za práci o víkendu. Co vše se chystá pro zaměstnance na DPP a DPČ?