Jak ovlivní výši důchodu paušální daň nebo minimální zálohy?

Základním vstupním údajem pro výpočet starobního důchodu u osob samostatně výdělečně činných je, stejně jako u zaměstnanců, osobní vyměřovací základ, kterým je zjednodušeně řečeno průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2022 se osobní vyměřovací základ vypočítá z rozhodných příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2021.

• Roční vyměřovací základ není příjem ani zisk
• Minimální záloha = velmi nízký důchod
• Vstup do paušálního režimu

Roční vyměřovací základ není příjem ani zisk

Osobní vyměřovací základ se u OSVČ vypočítá z jednotlivých ročních vyměřovacích základů tak, že dřívější příjmy jsou přepočteny na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.

Pokud je skutečný vyměřovací základ vyšší než minimální, je vyměřovacím základem polovina hrubého zisku (daňového základu). V opačném případě minimální vyměřovací základ.

Praktický příklad

Živnostník Jaroslav dosáhl za rok 2021 příjmů ve výši 920 000 Kč, výdaje měl 552 000 Kč (uplatnil 60% výdajový paušál). Hrubý zisk pana Jaroslava byl 368 000 Kč (920 000 Kč − 552 000 Kč). Sociální pojištění za rok 2021 bylo zaplaceno z vyměřovacího základu ve výši 184 000 Kč (368 000 Kč × 50 %).

Pro důchodové účely se tedy nezapočítává ani částka 920 000 Kč, ani částka 368 000 Kč, ale částka 184 000 Kč. Za rok 2021 je na tom pan Jaroslav stejně jako zaměstnanec pracující za hrubou mzdu ve výši 15 333 Kč (184 000 Kč : 12 měsíců).

Minimální záloha = velmi nízký důchod

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy placeno alespoň minimální sociální pojištění. V takových případech je nutné počítat s velmi nízkým státním důchodem. V roce 2022 činí minimální měsíční záloha 2841 Kč, což odpovídá hrubé mzdě 9728 Kč.

Praktický příklad

Pan Adam odešel v květnu letošního roku do starobního důchodu, přičemž jeho osobní vyměřovací základ byl právě 9728 Kč. Pan Adam získal dobu pojištění v rozsahu 45 let. Panu Adamovi byl tedy přiznán řádný starobní důchod 10 467 Kč. Po dvou mimořádných valorizacích během letošního roku má důchod pana Adama v říjnu hodnotu 11 376 Kč.

Pokud by pan Adam získal nižší dobu pojištění než 45 let, potom by měl starobní důchod ještě nižší.

Vstup do paušálního režimu

OSVČ splňující zákonné podmínky mohou plnit své daňové povinnosti jednou daňovou platbou formou paušální daně. V roce 2022 činí měsíční paušální daň 5994 Kč, přičemž v jedné platbě je zahrnuta daň z příjmů ve výši 100 Kč, sociální pojištění ve výši 3267 Kč a zdravotní pojištění ve výši 2627 Kč. Sociální pojištění je v takovém případě o 15 % vyšší než při platbě minimální zálohy, což má pozitivní vliv na budoucí výpočet starobního důchodu.

OSVČ účastny v paušálním režimu jsou na tom lépe než OSVČ platící minimální zálohy na sociálním pojištění. Měsíční vyměřovací základ při platbě paušální daně pro důchodové účely v letošním roce činí 11 189 Kč.

Tip: Valorizace důchodů: o kolik vzroste váš důchod od ledna 2023?

Praktický příklad

Pan Luboš odešel v květnu letošního roku do starobního důchodu. Osobní vyměřovací základ pana Luboše činí 11 189 Kč, přičemž získal pan Luboš dobu pojištění v rozsahu 45 let. Panu Lubošovi byl přiznán starobní důchod ve výši 11 453 Kč. Po dvou mimořádných valorizacích během letošního roku má v říjnu pan Luboš měsíční důchod ve výši 12 498 Kč. Pan Luboš má měsíční důchod vyšší téměř o 10 % než pan Adam v předchozím příkladu.

Vzhledem k výraznému zastoupení principu solidarity při výpočtu starobního důchodu je to výrazné zvýšení.

Přečtěte si: Doba pojištění nutná pro nárok na důchod se sníží na 25 let, týká se to i OSVČ