Daň z mimořádných zisků má být účinná až od roku 2023. Kdo ji zaplatí?

Zavedení tzv. windfall tax dle středečního ranního vyjádření Mariana Jurečky mělo začít platit už letos. V úterý 18. 10. se na tom podle něj dohodla vládní koalice. V průběhu středy toto tvrzení po jednání vlády ovšem popřel ministr financí Zbyněk Stanjura, který konstatoval, že Jurečka podlehl dotazům novinářů a upřednostnil svůj osobní postoj.

Ke zmatkům také přispěla svým komentářem poslankyně za Piráty Olga Richterová. „Podařilo se prosadit náš návrh, aby windfall tax platila také pro rok 2022, což žádali i ekonomové. Bankovní a energo sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit. Proto Piráti s windfall tax na jaře po vzoru západních zemí přišli,“ informovala na svém twitterovém účtu.

Dle Stanjury by zavedení mimořádné daně ještě letos sice nebylo v rozporu s legislativou, avšak bezpečnější je tuto novelu aplikovat až od roku 2023.

• Kterých segmentů se nová daň dotkne?
• Jak vysoká bude daň z mimořádných zisků?

Důvodem zavedení windfall tax je aktuální situace na finančním trhu, na který má vliv především válečná situace vyvolaná Ruskem. Díky mimořádné situaci si tak některé firmy přišly na mimořádné zisky, a to v důsledku zvyšování úrokových sazeb a cen energií. Nová daň se má dotknout segmentu výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv, petrochemie a velkoobchodu PHM.

Například bankovní společnosti se dotkne nová daň tehdy, pokud v loňském roce měla vyšší úrokový zisk než 6 miliard korun. U energetických společností se bude brát v potaz zisk celého holdingu a nová daň se aplikuje na ty firmy, které měly loňský rok zisk nad 2 miliardy korun.

Naproti tomu stát musí bojovat s vysokou inflací a extrémním zdražení energií. Výnosy z daně by alespoň zčásti mohly kompenzovat náklady státu při boji s vysokými cenami.

Stát již v souvislosti s aktuální situací zvýšil od 1. října příspěvky na bydlení, zastropoval ceny energií a zprovoznil úsporný tarif. Při těchto státních výdajích musí také hledat nové příležitosti, jak navýšit státní rozpočet.

Tip: České banky jsou proti dani z mimořádných zisků

Jak vysoká bude daň z mimořádných zisků?

Ministerstvo financí si od zavedení daně slibuje výnosy ve výši až 85 miliard korun za rok 2023. Nová daň je časově omezená a měla by platit pouze do konce roku 2025.

Dle vyjádření Ministerstva financí bude fungovat nová daň jako 60% daňová přirážka k dani z příjmů právnických osob (19 %) uplatněná na nadměrný zisk. Tento zisk se bude stanovovat jako rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem nákladů na daň za poslední 4 roky (2018–2021) navýšeným o 20 %. Sazba 20 % má sloužit jako toleranční pásmo pro předpokládané vyšší zisky.

Nadprůměrný zisk se bude i v dalších letech (do roku 2025) srovnávat s průměrem nákladů na daň za roky 2018–2021. Poslední 4 roky jsou tak dané napevno a nepřizpůsobují se dle konkrétního roku.

S návrhem vybrané sektory zásadně nesouhlasí. „Energetické společnosti se samozřejmě brání, že ten nárůst není jen kvůli válce. Ony ceny energií skutečně začaly růst dávno před válkou a bývají často přisuzovány i neválečným věcem, jako je třeba zelená politika EU,“ uvedl pro Český rozhlas Plus ekonom Petr Bartoň.

Finální podoba daně z mimořádných zisků ještě není známa. Celý návrh musí ještě projednat Poslanecká sněmovna a Senát.

Zdroj: MFČR

Čtěte také:

Paušální daň 1. ledna 2023 vzroste na 6208 Kč, budou zavedena i pásma?

Jak si říci u zaměstnavatele o zvýšení mzdy?

Co vědět o předčasném důchodu v 10 bodech