Pracovat na procenta se v roce 2023 nevyplatí

Při dosažení řádného důchodového věku nevzniká povinnost odejít do starobního důchodu, o důchod je možné si požádat klidně později. Výpočtová formule toto rozhodnutí zvýhodňuje. Za každých odpracovaných 90 kalendářních dní je totiž potom zápočet za odpracované roky vyšší o 1,5 %. 

Při přesluhování po dobu jednoho roku se získá vyšší doba pojištění o 6 %, což standardně odpovídá čtyřem rokům. Vzhledem k mimořádným valorizacím je však aktuálně výhodnější odejít do starobního důchodu koncem roku 2022 než pracovat během roku 2023 na procenta. Při druhé variantě je totiž paradoxně státní důchod nižší. Hlavním důvodem jsou dvě mimořádné valorizace během roku 2022. 

• Výdělek není v důchodovém věku omezen
• Jak žádat o důchod zpětně?

Výdělek není v důchodovém věku omezen

V řádném důchodovém věku je možné mít libovolně vysoké zdanitelné příjmy, pracovat na smlouvu na dobu neurčitou nebo pracovat pro více zaměstnavatelů současně. Dosažení řádného důchodového věku nepřináší žádná omezení, a lze tedy dostávat na účet starobní důchod a jakékoliv zdanitelné příjmy současně. S ohledem na výši výdělku nepřináší „přesluhování“ žádnou výhodu, a to ani s ohledem na platbu daní. Zdanění mzdy je totiž stejné u zaměstnance pobírajícího starobní důchod i u zaměstnance, který ještě starobní důchod nečerpá a pracuje na procenta.

Praktický příklad – výpočet důchodu a práce na procenta

Paní Ivana dosáhne začátkem prosince řádného důchodového věku. Osobní vyměřovací základ bude mít 43 600 Kč a získá dobu pojištění v rozsahu 45 let. Pokud paní Ivana odejde ke dni dosažení řádného důchodového věku do starobního důchodu, potom jí bude přiznán měsíční důchod ve výši 22 346 Kč. V lednu 2023 bude mít měsíční důchod paní Ivany hodnotu 23 427 Kč. Všechny státní důchody přiznané do konce roku 2022 se totiž budou od ledna valorizovat, procentní výměra důchodu se zvýší o 5,1 % a základní výměra o 140 Kč. 

Pokud by paní Ivana pracovala na procenta, jak měla původně v plánu, a do starobního důchodu odešla o více než půl roku později, v roce 2023, potom by její osobní vyměřovací základ činil 45 200 Kč, dobu pojištění by měla 45 let + 2 roky za přesluhování (1,5 % za každých 90 kalendářních dní). Osobní vyměřovací základ paní Ivany při odchodu do starobního důchodu v roce 2023 je vyšší z toho důvodu, že se použijí vyšší přepočítací koeficienty pro přepočet dřívějších příjmů na současnou úroveň než při výpočtu starobního důchodu v roce 2022. Při přesluhování by byl paní Ivaně přiznán měsíční starobní důchod ve výši 21 582 Kč. 

Pro paní Ivanu je tedy výhodnější odejít do starobního důchodu ke dni dosažení řádného důchodového věku koncem roku 2022 než pracovat na procenta ještě polovinu roku 2023. Z důvodu přesluhování by si paní Ivana důchod nezvýšila, ale naopak snížila, a ještě by měla finanční ztrátu ve výši šesti měsíčních neobdržených důchodů. Práce na procenta není tedy aktuálně výhodná.

Zpětná žádost o důchod

O starobní důchod je možné si požádat i zpětně a nechat si starobní důchod doplatit, takže občané pracující na procenta za účelem zvýšení svého starobního důchodu mohou své rozhodnutí během měsíců zaměstnání přehodnotit. Starobní důchod je možné obdržet zpětně až pět let, po delším období než zmíněných pět let dochází k zániku nároku na výplatu státního důchodu. Legislativa však neumožňuje zpětnou žádost o předčasný důchod, ale pouze o řádný starobní důchod. Lidé uvažující o předčasném důchodu tedy nemohou své rozhodnutí odkládat.