Zdanění nadprůměrných mezd je v Česku nízké

Zaměstnancům je z hrubé mzdy měsíčně sráženo zaměstnavatelem 4,5 % na zdravotním pojištění, 6,5 % na sociálním pojištění a dále daň z příjmů. Při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění se neuplatňují žádné slevy ani odpočty. U daně z příjmů však ano, proto dva zaměstnanci se stejnou hrubou mzdou mohou zaplatit na dani z příjmů různé částky. U povinného pojistného zaplatí dva zaměstnanci se stejnou hrubou mzdou na pojistném vždy stejnou částku. 

Do hrubé měsíční mzdy ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy je daňová sazba 15 %, hrubá mzda nad limit podléhá 23% daňové sazbě. Vypočtenou daň z příjmů snižuje sleva na poplatníka ve výši 2570 Kč, na kterou mají nárok všichni zaměstnanci s podepsaným prohlášením k dani. Další daňové slevy a daňové zvýhodnění je možné uplatnit pouze při splnění zákonných podmínek. 

• Praktický výpočet zdanění nadprůměrné mzdy
• Kde je vysoké zdanění nadprůměrných mezd?

Praktický výpočet zdanění nadprůměrné mzdy

Pan Tomáš má hrubou měsíční mzdu ve výši 67 000 Kč, což je po zaokrouhlení na stokoruny nahoru 1,67násobek průměrné hrubé měsíční mzdy za II. čtvrtletí letošního roku. Pan Tomáš při výpočtu daně z příjmů uplatňuje pouze základní daňovou slevu na poplatníka. Níže si tedy vypočteme, kolik zaplatí pan Tomáš na dani z příjmů a povinném pojistném. Výpočet v případě pana Tomáše je shodný v roce 2022 i v roce 2023. 

Zdroj: vlastní výpočet autora

Panu Tomášovi je z hrubé mzdy sraženo na přímých daních 14 850 Kč, což činí 22,2 % z jeho hrubé mzdy. Např. u podprůměrných mezd (na úrovni dvou třetin průměrné mzdy) činí 16,4 %. Rozdíl ve zdanění u nadprůměrné a podprůměrné mzdy je v Česku v rámci zemí OECD jeden z nejnižších.  

Zdanění vysokých hrubých mezd je tak v Česku v rámci členských zemí OECD jedno z nejnižších. U nadprůměrných mezd ve výši 1,67násobku průměrné mzdy je nižší (dle údajů za rok 2021) pouze v Chile (8,3 %), v Kostarice (12,8 %), v Mexiku (14,9 %), v Koreji (19,3 %) a v Estonsku (21,3 %). Daňové podmínky pro lidi s nadprůměrnými příjmy jsou v Česku velmi příznivé a při ještě vyšších hrubých mzdách, než má pan Tomáš, je efekt nízkého zdanění ještě vyšší, neboť 15% daňová sazba platí až do hrubé mzdy ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy. 

Ve většině členských zemí OECD je zavedeno výrazně progresivní zdanění, kdy rozdíl ve zdanění u lidí s podprůměrnými příjmy a lidmi s nadprůměrnými příjmy je velmi výrazný.

Tip: Vypočítejte si výši vašich odvodů na sociální pojištění v naší mzdové kalkulačce

Kde je zdanění vyšší než 30 %? 

Dle údajů za rok 2021 je zdanění u nadprůměrných mezd ve výši 1,67násobku průměrné mzdy na straně zaměstnance, tj. bez zohlednění plateb zaměstnavatele za zaměstnance na povinném pojistném, vyšší než 30 % hned ve 20 členských zemích, a sice ve Velké Británii (30,2 %), v Kanadě (30,2 %), v Turecku (33,1 %), v Maďarsku (33,5 %), na Islandu (33,6 %), ve Francii (33,6 %), v Norsku (34,2 %), v Portugalsku (34,8 %), ve Švédsku (34,9 %), v Nizozemí (35,9 %), v Irsku (36,0 %), ve Slovinsku (37,8 %), v Rakousku (38,2 %), ve Finsku (38,5 %), v Litvě (39,1 %), v Lucembursku (39,2 %), v Itálii (40,4 %), v Dánsku (41,1 %), v Německu (42,6 %) a v Belgii (47,7 %).

Pramen: OECD, OECD Tax Database, I.5. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income