Měsíční částka starobního důchodu závisí na výši rozhodných příjmů a získané době pojištění. Rozhodnými příjmy jsou však pouze příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Odvody na dani z příjmů fyzických osob nemají na výši státního důchodu žádný vliv. V praxi proto dochází k situacím, že někteří občané platí výrazně méně na dani z příjmů, a přitom mají státní důchod vyšší. Důvodem jsou zejména daňové slevy.
- Praktický příklad - výpočet důchodu při vysokých a nízkých příjmech
- Jak je to u pasivních příjmů?
- Praktický příklad 2 - vysoké pasivní příjmy
Praktický příklad 1
Paní Helena má hrubou měsíční mzdu ve výši 58 000 Kč, při výpočtu daně z příjmů uplatňuje daňové zvýhodnění na tři děti. Paní Aneta má hrubou měsíční mzdu 36 000 Kč, a protože je bezdětná, má nárok při výpočtu čisté mzdy pouze na základní daňovou slevu na poplatníka.
- Na dani z příjmů fyzických osob zaplatí paní Helena 683 Kč (8700 Kč − 2570 Kč − 5447 Kč), neboť vypočtenou daň z příjmů ve výši 8700 Kč (58 000 Kč × 15 %) snižuje sleva na poplatníka (2570 Kč) a daňové zvýhodnění na tři děti (5447 Kč).
- Paní Aneta zaplatí na dani z příjmů fyzických osob 2830 Kč (36 000 Kč × 15 % − sleva na poplatníka 2570 Kč).
I když paní Aneta zaplatí na dani z příjmů fyzických osob 4,14krát více než paní Helena, je na tom pro důchodové účely výrazně hůře. Paní Helena má měsíční vyměřovací základ 58 000 Kč a paní Aneta má měsíční vyměřovací základ 36 000 Kč. Současně je nutné počítat s tím, že paní Helena bude mít nárok na výchovné na tři děti. V roce 2023 činí výchovné na každé dítě 500 Kč, na tři děti tedy 1500 Kč, během let se bude i výchovné valorizovat.
Vzhledem k tomu, že paní Heleně bude přiznán vyšší starobní důchod, bude se během let rozdíl mezi paní Helenou a paní Anetou zvyšovat, protože vyšší důchody se v korunovém vyjádření z důvodu valorizace zvyšují více. To ovšem neplatí pro rok 2024, kdy se zvýší pouze základní výměra o 360 Kč.
Při osobním vyměřovacím základu 58 000 Kč a získané době pojištění v rozsahu 45 let činí přiznaný starobní důchod v prosinci 2023 částku 24 582 Kč a po lednové valorizaci v lednu 2024 již 24 942 Kč.
Při osobním vyměřovacím základu 36 000 Kč a získané době pojištění v rozsahu 45 let činí přiznaný starobní důchod v prosinci 2023 částku 20 721 Kč a po lednové valorizaci pak 21 081 Kč.
Tip: Důchody se budou vyplácet v jiných termínech a za jiné období. Jak to bude vypadat?
Jak je to u pasivních příjmů?
Zejména lidé s vysokými pasivními příjmy, které podléhají odvodům na dani z příjmů, jsou mnohdy zklamáni s přiznanou částkou starobního důchodu. Z pasivních příjmů (např. z kapitálového majetku, z nájmu) se totiž sociální pojištění neplatí a takové příjmy nijak nevstupují do výpočtu starobního důchodu. Starobní důchod může být v takových případech i podprůměrný, přestože byla v produktivním věku zaplacena vysoká souhrnná daň z příjmů fyzických osob. S ohledem na budoucí výpočet starobního důchodu je tedy nutné mít i dostatečné aktivní příjmy.
Praktický příklad 2
Pan Luboš pracuje pouze na zkrácený úvazek za 22 000 Kč, protože má vysoké měsíční příjmy z nájmu. Po odpočtu výdajů činí měsíční hrubý zisk z nájmu 60 000 Kč. Prací na zkrácený úvazek má vyřešen pojistný vztah u zdravotní pojišťovny i OSSZ. Na dani z příjmů zaplatí ze zkráceného úvazku 730 Kč (22 000 Kč × 15 % − 2570 Kč). Z nájmu potom 9000 Kč (60 000 Kč × 15 %). V souhrnu činí měsíční daň z příjmů 9730 Kč, výpočet je pro zjednodušení proveden na měsíční bázi, i když z nájmu se platí daň z příjmů až za celý rok.
Pro důchodové účely je však na tom lépe pan Martin, který pracuje na plný úvazek za 25 000 Kč, i když zaplatí na dani z příjmů 1180 Kč a hodinovou mzdu v zaměstnání má citelně nižší. Rozhodující jsou totiž odvody na sociální pojištění, kde zaplatí pan Martin se zohledněním pojistného placeného zaměstnavatelem 7825 Kč (25 000 Kč × 31,3 %), zatímco pan Luboš 6886 Kč (22 000 Kč × 31,3 %).
Čtěte také: