Vstupem do manželství automaticky vzniká také tzv. společné jmění manželů. Peníze, které od té chvíle vyděláte, jsou vaše společné. Stejně tak majetek, který si od uzavření manželství pořídíte, je váš společný.
Výjimkou jsou případy, kdy se ještě před svatbou domluvíte a uzavřete předmanželskou smlouvu. V ní si může každý pár individuálně nastavit, zda a v jaké míře budou mít po uzavření sňatku společné jmění, co do něj spadá a co nikoli.
- Jak manželé mohou nakládat se společnými penězi?
- Hraje roli společný bankovní účet?
- Od jaké výše musíte rozhodovat společně?
- Kamarádovi nemůžete jen tak půjčit 100 tisíc
Co patří do SJM:
- majetek, který jeden nebo oba manželé získali během manželství,
- zisky z výlučného majetku,
- mzda obou manželů,
- dluhy, které jeden nebo oba manželé vytvořili během manželství.
Další výjimkou jsou případy, kdy se již manželé domluví během manželství na zúžení, zrušení nebo vypořádání společného jmění manželů. Pak opět platí ne to, jak společné jmění upravuje zákon, ale to, jak jste si ho upravili mezi sebou vy.
V případě, že jste ale aktivně žádnou z variant neřešili, platí automaticky zákonná úprava. Tedy – sňatkem vzniká společné jmění manželů a tím jsou nabyté majetky i dluhy společné.
Co nepatří do SJM:
- osobní potřeby (oblečení, hygienické pomůcky),
- dary a dědictví, pokud není výslovně uvedeno jinak,
- náhrada nemajetkové újmy,
- náhrada za poškození nebo zničení nebo ztrátu majetku výhradně jednoho z manželů.
Nakládání se společnými penězi
S finančními prostředky, které máte k dispozici, můžete nakládat oba dva, tady už se nerozlišuje, kdo peníze vydělal, kdo jich kolik uspořil apod. Na nakládání s penězi mají oba manželé stejné právo.
Neplatí to ale neomezeně. Pokud jde například manžel na nákup, který zaplatí ze společných peněz, pak nepotřebuje souhlas manželky ani jí o tom nemusí říkat. Totéž platí o nákupu oblečení, potřeb pro dítě a placení všeho, co by se dalo označit za běžné nebo obvyklé záležitosti.
Naopak v neobvyklých záležitostech platí jiná pravidla. „Pokud by například manžel chtěl použít finančních prostředky v SJM na nákup nemovitosti či auta, jednalo by se nikoliv o obvyklou záležitost a v takovém případě by měl nakládání s finančními prostředky odsouhlasit i druhý manžel,“ uvedla pro Finance.cz advokátka Bohumila Vodičková Krpcová.
Tip: Dědictví bez závěti a pozůstalý partner
Roli ale hraje i status bankovního účtu
Záleží však i na tom, jakou formu má váš běžný účet. Zda je opravdu společný, tedy je veden na oba dva manžely, nebo je veden formou jednoho vlastníka a jednoho disponenta. V takovém případě nemá disponent stejná práva jako majitel účtu.
Na českém trhu jsou i banky, které nabízí založení účtu manželům s tím, že oba jsou majiteli účtu. Je jich ale velmi málo. V drtivé většině případů se setkáte s tím, že banky vedou druhého z manželů jako disponenta. „V takovém případě může být manžel disponent omezen v nakládání s finančními prostředky na účtu, i když se na něm nacházejí finance v SJM. Takové omezení však nevyplývá z povahy SJM, nýbrž z povahy bankovního produktu,“ dodává Vodičková Krpcová.
V takovém případě sice právně máte společné jmění manželů a právo nakládat se společnými penězi rovnocenně, ale bankovní produkt vám to nemusí umožnit.
Tip: Společné jmění manželů a daň z nemovitostí
Od jaké výše máte rozhodovat společně?
Zákon říká, že oba manželé mají právo nakládat s finančními prostředky samostatně. Zároveň ale stanovuje, že v záležitostech, které se týkají společného jmění manželů a není možné je považovat za běžné záležitosti, mají jednat manželé společně, nebo jedná jeden se souhlasem druhého. „Tudíž pokud se manžel chystá k nějakému neobvyklému nakládání s finančními prostředky, měl by k tomuto jednání dát druhý manžel souhlas,“ říká Vodičková Krpcová.
A tady nastává kámen úrazu. Někdy totiž může být těžké rozlišit, co jsou ještě běžné záležitosti a co už ne.
Manžel půjčil kamarádovi 100 tisíc, to může?
Ne vždy znají manželé svá práva a povinnosti. Někde ještě stále panuje představa, že společné jmění manželů znamená, že oba mohou s penězi nakládat dle svého uvážení a bez vědomí či souhlasu druhého. A společné úspory se rázem mohou vypařit, když se jeden z manželů náhle rozhodne pro nákup nového auta, cestu kolem světa, bezbřehé utrácení apod. A že se například manžel může rozhodnout, že kamarádovi v nouzi půjčí ze společných úspor 100 000 Kč, aniž by se s manželkou poradil.
Z toho, co jsme popsali výše, ale vyplývá, že takhle společné jmění manželů nefunguje. „Pro drtivou část rodin by bylo nakládání s částkou 100 000 Kč považováno za nikoliv běžné. Darování či zapůjčení takové částky by tedy měli manželé uskutečnit společně, nebo jeden manžel se souhlasem druhého manžela,“ říká Vodičková Krpcová.
Půjčit takovou sumu bez souhlasu druhého z manželů by tedy šlo jen v rodinách, které jsou na tom majetkově tak, že nakládání s částkou 100 000 Kč jsou pro ně běžné záležitosti. Jinak je potřeba mít souhlas.
A co s tím, pokud už manžel takovou částku kamarádovi půjčil a vy nesouhlasíte? Můžete se bránit. „Pokud by manžel peníze daroval či zapůjčil bez vědomí/souhlasu manželky, pak by se mohla manželka dovolat vůči dlužníkovi/obdarovaném neplatnosti takového jednání a byla by oprávněna požadovat vrácení finanční prostředků,“ uzavírá Vodičková Krpcová.
Tip: Stát zakázal manželce pracovat u manžela jako hospodyně. Pracovní poměr nejde dohromady s manželským