Výpočet zdravotního pojištění při více příjmech

Zdravotní pojištění je povinnou daní. Souhrnná sazba zdravotního pojištění činí 13,5 % vyměřovacího základu. Pro výpočet zdravotního pojištění není stanoven strop, jako je tomu u sociálního pojištění. Zdravotní pojištění se počítá z libovolně vysokých rozhodných příjmů. Jak se může výpočet zdravotního pojištění lišit? 

1. Práce na 2 zkrácené úvazky
2. Student a práce na dohody
3. Zaměstnání a podnikání
4. Příjmy z nájmu a zaměstnání
5. Pouze pasivní příjmy

Příklad 1: Dvě zaměstnání na zkrácený úvazek

Zaměstnanec Milan pracuje současně pro dva zaměstnavatele na zkrácený úvazek a hrubou mzdu má u obou 20 000 Kč. Z obou hrubých mezd je panu Milanovi sraženo zdravotní pojištění ve výši 900 Kč (20 000 Kč × 4,5 %) a dalších 1800 Kč (20 000 Kč × 9 %) za něj zaplatí oba zaměstnavatelé. Na výpočet zdravotního pojištění nemá vliv, zdali je u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani, či nikoliv. Při výpočtu zdravotního pojištění se neuplatňují žádné slevy ani odpočty. 

Příklad 2: Student pracující na dvě dohody do limitu

Student Lukáš pracuje současně pro dva zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Když je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, neplatí se z ní zdravotní pojištění. Ani z jedné dohody tedy nebude studentovi Lukášovi sraženo zdravotní pojištění a vzhledem k tomu, že pro účely placení zdravotního pojištění je státním pojištěncem, má vyřešen svůj pojistný vztah. 

Příklad 3: Podnikající zaměstnankyně

Paní Lucie pracuje u zaměstnavatele XY na klasickou pracovní smlouvu a současně si přivydělává výkonem vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Z hrubé mzdy ve výši 40 000 Kč je paní Lucii sraženo zdravotní pojištění ve výši 1800 Kč (40 000 Kč × 4,5 %) a dalších 3600 Kč (40 000 Kč × 9 %) za ni zaplatí zaměstnavatel. Z hrubého zisku ve výši 140 000 Kč zaplatí paní Lucie zdravotní pojištění ve výši 9450 Kč (140 000 Kč × 50 % × 13,5 %). Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se zdravotní pojištění vypočítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu (poloviny hrubého zisku), nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ jako při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.  

Příklad 4: Zaměstnanec s příjmy z nájmu

Zaměstnankyně Darina má mimo svoji hrubou mzdu ve výši 50 000 Kč i pravidelný měsíční příjem z nájmu ve výši 15 000 Kč. Paní Darině bude z hrubé mzdy sraženo zdravotní pojištění ve výši 2250 Kč (50 000 Kč × 4,5 %) a dalších 4500 Kč (50 000 Kč × 9 %) na zdravotním pojištění zaplatí za paní Darinu její zaměstnavatel. Z příjmu z nájmu se zdravotní pojištění neplatí, stejně jako je tomu u ostatních pasivních příjmů. Platbě na zdravotní pojištění podléhají pouze aktivní rozhodné příjmy ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti.

Příklad 5: Pouze pasivní příjmy dle § 8 a § 9 zákona o daních z příjmů

Paní Monika měla po celý rok 2022 pouze pasivní příjmy z kapitálového majetku dle § 8 zákona o daních z příjmů a z nájmu dle § 9 zákona o daních z příjmů. Souhrnný daňový základ za rok 2022 bude mít 500 000 Kč. Žádný z těchto pasivních příjmů však nepodléhá odvodům na zdravotní pojištění. Vzhledem k tomu, že paní Monika není pro účely placení zdravotního pojištění státním pojištěncem, je v registru své zdravotní pojišťovny vedena jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP). Všechny OBZP přitom mají povinnost si měsíční zdravotní pojištění platit. V roce 2022 činí měsíční platby zdravotního pojištění placeného OBZP 2187 Kč (13,5 % z minimální mzdy 16 200 Kč). Za celý rok 2022 zaplatí paní Monika na zdravotním pojištění 26 244 Kč. Výše pasivních příjmů přitom nemá na platbu na zdravotním pojištění vliv. Všechny OBZP platí měsíčně na zdravotní pojištění stejně vysokou částku bez ohledu na skutečnou příjmovou, majetkovou nebo rodinnou situaci.