Zaměstnavatel chce koncem roku celozávodní dovolenou. Ale co když nějaký zaměstnanec už žádnou nemá?

Koncem kalendářního roku se někteří zaměstnanci obávají, aby jim nepropadla dovolená, kterou nestihli a ani do konce roku nestihnou vyčerpat. Nárok na dovolenou jim nezaniká, dojde k jejímu převedení do následujícího roku.

Může nastat ale i opačný problém, když zaměstnanec už má dovolenu zcela vyčerpánu a žádná mu koncem roku nezbývá, protože si ji plně vybral třeba už v létě. Jenže zaměstnavatel práci zaměstnance koncem roku, často třeba mezi vánočními svátky a Novým rokem, nepotřebuje. Po jeho službách není v tu dobu poptávka, a tak chce uzavřít provoz a třeba vyhlásit celozávodní dovolenou.

Dozvíte se:

• Celozávodní dovolená čili hromadné čerpání dovolené
• Neplacené volno místo dovolené při uzavření firmy?
• Zaměstnavatel určuje termín dovolené, a tak si musí hlídat, kdo na ni má jaký nárok
• Neplacené volno zaměstnavatel nesmí nařídit
• Kdy neplatí ani dohoda o neplaceném volnu a zaměstnanci zůstává nárok náhradu mzdy?
• Nelze čerpat dopředu dovolenou z příštího roku
• Kdy lze čerpat dovolenou ještě před plným vznikem nároku na ni

Celozávodní dovolená čili hromadné čerpání dovolené

Zákoník práce hovoří o hromadném čerpání dovolené. Zaměstnavatel může v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí, určit hromadné čerpání dovolené, jestliže je to nezbytné z provozních důvodů. Hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny.

Tzv. celozávodní dovolenou vyhlašují zvláště velké výrobní firmy obvykle v období letních prázdnin. Avšak je možné, aby k takovému opatření přistoupila třeba naopak menší firma právě v období vánočních svátků, zvláště po nich až do konce kalendářního roku. Pravidlo o tom, že zaměstnavatel určí a sdělí zaměstnancům termín dovolené nejméně se 14tidenním předstihem, platí i při hromadném čerpání dovolené.

TIP: Kalkulačka nároku na dovolenou

Neplacené volno místo dovolené při uzavření firmy?

Ve sdělovacích prostředcích se však často objevují chybné, nepřesné, zavádějící informace. K situaci, kdy zaměstnavatel chce, aby si zaměstnanci koncem roku vzali volno, protože firma hodlá uzavřít provoz, jenže konkrétní zaměstnanec už nemá žádnou dovolenou, právník Kamil Tvarůžka říká, že nezbývá nic jiného, než aby si zaměstnanec vzal neplacené volno, resp. dohodl se na něm se zaměstnavatelem.

Zaměstnavatel určuje termín dovolené, a tak si musí hlídat, kdo na ni má jaký nárok

Takové řešení v neprospěch zaměstnance důrazně odmítá právník Richard W. Fetter. To, že zaměstnavatel nemůže zaměstnanci určit dovolenou, je jen jeho problém spočívající v tom, že umožnil zaměstnanci vyčerpat veškerou dovolenou dříve, aniž by pamatoval na uzavření provozu či hromadné čerpání dovolené koncem roku.

Jestliže zaměstnavatel neumožní zaměstnanci pracovat, nepověří jej třeba i jinými než obvyklými pracovními úkoly, ale třeba pracemi inventurními v souladu s pracovní smlouvou, nastane překážka na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel pak musí zaměstnanci poskytnout stoprocentní náhradu mzdy, tedy stejné peníze, jako by čerpal dovolenou. Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele než prostoje (technické a provozní obtíže) či živelnou událost, má nárok na plnou mzdu.

Čtěte také: Jak je to s výplatou, když nastanou překážky v práci na straně zaměstnavatele?

Advokát Kamil Tvarůžka ještě zvažuje, že by si zaměstnanec mohl poskytnuté volno tzv. nadpracovat, což rovněž odmítá právník Richard W. Fetter. Nadto upozorňuje, že v takovém případě „nadpracovávání“ by šlo nejspíš o přesčasovou práci, zaměstnanec by získal nárok na přesčasový příspěvek, resp. placené náhradní volno.

Neplacené volno zaměstnavatel nesmí nařídit

Zaměstnavatel nemá právo nařídit zaměstnanci neplacené volno, ale přesně naopak má v dané situaci povinnost určit volno placené, protože pokud není schopen přidělovat zaměstnanci práci v souladu s pracovní smlouvou, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele, shrnuje právník Richard W. Fetter.

Kdy neplatí ani dohoda o neplaceném volnu a zaměstnanci zůstává nárok na náhradu mzdy?

Dodává, že i kdyby se zaměstnanec a zaměstnavatel v uvedeném případě na neplaceném volnu dohodli, byla by taková dohoda stejně nicotná. Poukazuje na výslovné stanovisko Nejvyššího soudu, který mu dal za pravdu, když dospěl k závěru, že existují-li objektivní překážky na straně zaměstnavatele, kvůli kterým zaměstnanec nemůže konat práci a za které by zaměstnanci měla náležet náhrada mzdy, k případné dohodě mezi nimi o neplaceném volnu se nepřihlíží. Zaměstnanci tak zůstává zachován nárok na náhradu mzdy.

TIP: Kalkulačka náhrady mzdy za dovolenou

Nelze čerpat dopředu dovolenou z příštího roku

Advokát Kamil Tvarůžka připouští ještě jiné řešení: Jedním z možných způsobů řešení celé situace je podle něj jakási forma započtení dovolené z následujícího roku. Zaměstnavatel totiž může zaměstnanci určit i čerpání dovolené, na kterou doposud nevznikl nárok, a to za předpokladu, že zaměstnanec splní podmínky pro čerpání dovolené do konce kalendářního roku nebo do konce pracovního poměru. Zaměstnavatel tak může učinit i bez souhlasu zaměstnance, protože čerpání dovolené určuje on.

I toto právník Richard W. Fetter zavrhuje kvůli rozporu se zákoníkem práce. Zákoník práce sice umožňuje, aby zaměstnavatel určil zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, a to za podmínky, že je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru. Je ovšem zřejmé, že se musí jednat o dovolenou za kalendářní rok nebo její část za daný kalendářní rok čerpanou právě v daném kalendářním roce.

Kdy lze čerpat dovolenou ještě před plným vznikem nároku na ni

Možnost jakéhosi předčasného určení dovolené dopadá na situace, kdy si zaměstnanec chce vzít dovolenou za určitý kalendářní rok třeba již koncem ledna, ale ještě mu na ni nevznikl nárok. Jelikož ale zaměstnanec bude dále pro zaměstnavatele pracovat, nárok na dovolenou zaměstnanci vznikne později. Rozhodně však nelze zaměstnanci určit čerpání dovolené za následující, budoucí kalendářní rok v kalendářním roce předchozím.

Možná a v souladu se zákoníkem práce je též např. situace, kdy zaměstnanec bude čerpat koncem roku 2022 a ještě i začátkem roku 2023 zbytek (dosud nevyčerpané) dovolené za rok 2022 a ihned na ni v roce 2023 naváže částí dovolené za rok 2023, ačkoliv ještě nesplnil podmínky pro vznik nároku na dovolenou za r. 2023.

Čtěte také: Kdo má nárok na dodatkovou dovolenou?