Kdy nelze obdržet přeplatek na zdravotním pojištění?

Za rok 2022 mohou obdržet přeplatek na zdravotním pojištění OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, které zaplatí na měsíčních zálohách více, než činí roční zdravotní pojištění. Zaměstnanci, OBZP a některé OSVČ ale přeplatek na zdravotním pojištění za rok 2022 dostat nemohou. 

1. Zaměstnanci a zdravotní pojištění
2. OBZP a zdravotní pojištění
3. Podnikající zaměstnanec a zdravotní pojištění
4. OSVČ s nízkým ziskem a zdravotní pojištění

Příklad 1: Zaměstnanci a zdravotní pojištění

Zaměstnankyně Alena dostane ve výplatě po provedeném ročním zúčtování daně za rok 2022 relativně vysoký přeplatek na dani z příjmů. V ročním zúčtování daně totiž uplatní několik daňových odpočtů (zaplacené úroky z hypotéky, vklady na smlouvu o životním pojištění, vklady na smlouvu o doplňkovém penzijním spoření). Daňové odpočty a některé daňové slevy se přitom uplatňují až za celý rok, takže se na měsíčních zálohách zaplatí více, než je roční daňová povinnost.

Na výpočet zdravotního pojištění však nemají žádné odpočty nebo slevy vliv. Během roku je každému zaměstnanci z hrubé mzdy odvedeno zdravotní pojištění v sazbě 4,5 % a dalších 9 % za něj zaplatí ještě zaměstnavatel. Měsíčním výpočtem je splněna povinnost platby zdravotního pojištění a tuto zaplacenou částku nelze obdržet zpět. 

Příklad 2: Osoby bez zdanitelných příjmů

Pan Pavel byl po celý rok 2022 osobou bez zdanitelných příjmů, neboť měl pouze pasivní příjmy z kapitálového majetku a z nájmu, které nezakládají účast na zdravotním pojištění. Za každý měsíc si musel tedy zdravotní pojištění platit v měsíční částce 2187 Kč (13,5 % z minimální mzdy 16 200 Kč).

 Všechny osoby bez zdanitelných příjmů platí stejně vysokou měsíční platbu bez ohledu na své skutečné příjmy, majetkovou nebo rodinnou situaci. U osob bez zdanitelných příjmů se nejedná o zálohu, ale o měsíční platbu, kterou nelze obdržet zpět. 

Příklad 3: Podnikající zaměstnanec

Pro pana Filipa je výkon samostatné výdělečné činnosti vedlejším zdrojem příjmů, hlavní činností je pro něj zaměstnání. Z každé hrubé mzdy je panu Filipovi sraženo zdravotní pojištění, stejně jako ostatním zaměstnancům. Z důvodu výkonu samostatné výdělečné činnosti nemá pan Filip při výpočtu zdravotního pojištění ze zaměstnání žádnou úlevu nebo speciální výpočet. 

Zdravotní pojištění ze zaměstnání nemůže pan Filip obdržet zpět. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se během roku neplatí zálohy na zdravotním pojištění, ale zdravotní pojištění se doplatí jednorázově po skončení roku v závislosti na skutečně dosaženém hrubém zisku. 

Z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se zdravotní pojištění platí i při velmi nízkém zisku. U zdravotního pojištění není stanoven žádný limit pro neplacení pojistného při nižším zisku, jako je tomu u sociálního pojištění. Na zdravotním pojištění z podnikání zaplatí pan Filip 13,5 % z poloviny skutečného hrubého zisku.

Příklad 4: OSVČ s nízkým ziskem

Podnikatelka Simona dosáhne za rok 2022 hrubého zisku jenom ve výši 240 000 Kč. Během roku 2022 platila paní Simona zálohy na zdravotním pojištění ve výši 2627 Kč (minimální měsíční záloha dle legislativy). Přestože je skutečný vyměřovací základ ve výši 120 000 Kč (240 000 Kč × 50 %) výrazně nižší než minimální vyměřovací základ ve výši 233 466 Kč, nemůže paní Simona obdržet ani část zaplacených záloh zpět. 

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy zaplaceno alespoň minimální zdravotní pojištění. Pro OSVČ je zdravotní pojištění povinnou daní a nikdy nemůže být při výkonu hlavní činnosti zdravotní pojištění nulové, jako je tomu v případě daně z příjmů fyzických osob.