Minimální zdravotní pojištění zaměstnanců v roce 2023 v příkladech

Souhrnná sazba zdravotního pojištění činí 13,5 %, přičemž 4,5 % je sraženo zaměstnanci z jeho hrubé mzdy a dalších 9 % na zdravotní pojištění za zaměstnance platí zaměstnavatel.

Vyměřovacím základem pro výpočet zdravotního pojištění je hrubá mzda, až na zákonné výjimky však musí být dodržen minimální vyměřovací základ na úrovni minimální mzdy. V roce 2023 činí minimální zdravotní pojištění 2336 Kč (17 300 Kč × 13,5 %).

• Dopočet zdravotního pojištění do minima
• Příklad 1: Zkrácený úvazek při příjmech z nájmu
• Příklad 2: Student se zkráceným úvazkem
• Příklad 3: Druhé zaměstnání
• Příklad 4: Podnikatel pracující na dohodu o pracovní činnosti

Dopočet zdravotního pojištění do minima

U zaměstnance pracujícího na zkrácený úvazek nebo pracovní dohodu s hrubou mzdou nižší než činí aktuální minimální mzda se provádí dopočet do minima, pokud není např. státním pojištěncem nebo nemá více rozhodných příjmů.

Dopočet do minima jde přitom na vrub zaměstnance, zaměstnavatel odvádí na zdravotní pojištění 9 % ze skutečného vyměřovacího základu. Podívejme se na praktické příklady.

Příklad 1: Zkrácený úvazek při příjmech z nájmu

Paní Zuzana má pravidelný příjem z nájmu, a může tedy pracovat pouze na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 15 000 Kč. Paní Zuzana není pro účely placení zdravotního pojištění státním pojištěncem. Při výpočtu zdravotního pojištění se provede dopočet do minimálního vyměřovacího základu.

Zaměstnavatel zaplatí na zdravotní pojištění 1350 Kč (15 000 Kč × 9 %) a paní Zuzaně bude z hrubé mzdy sraženo 986 Kč (2336 Kč − 1350 Kč). Při dodržení skutečného vyměřovacího základu by zaplatila paní Zuzana na zdravotní pojištění jen 675 Kč, z důvodu dopočtu do minima se paní Zuzaně platba zdravotního pojištění prodraží.

Příklad 2: Student se zkráceným úvazkem

Student Miroslav si přivydělává na časově omezený zkrácený úvazek s hrubou mzdou 14 000 Kč. Student Miroslav je současně státním pojištěncem, proto mu bude na zdravotní pojištění z hrubé mzdy sraženo 630 Kč (14 000 Kč × 4,5 %). Zaměstnavatel zaplatí na zdravotním pojištění 1260 Kč (14 000 Kč × 9 %). U státních pojištěnců se dopočet do minimálního vyměřovacího základu neprovádí.

Příklad 3: Druhé zaměstnání

Paní Kateřina pracuje pro zaměstnavatele AB na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 24 000 Kč a pro zaměstnavatele XY na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 14 000 Kč. Zaměstnavateli XY doručí paní Kateřina potvrzení od zaměstnavatele AB, že zdravotní pojištění je odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Zaměstnavatel XY tedy při výpočtu zdravotního pojištění dodrží skutečný vyměřovací základ a z hrubé mzdy je paní Kateřině sraženo na zdravotní pojištění 630 Kč (14 000 Kč × 4,5 %). Zaměstnavatel XY zaplatí na zdravotní pojištění 1260 Kč (14 000 Kč × 9 %).

Příklad 4: Podnikatel pracující na dohodu o pracovní činnosti

Podnikatel Pavel platí měsíční zálohy na zdravotní pojištění ve výši 3288 Kč. Měsíční záloha je tedy vyšší než minimální měsíční záloha, která v roce 2023 činí 2722 Kč. Pan Pavel si současně přivydělává pro zaměstnavatele XY na dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou 13 000 Kč.

Zaměstnavateli XY pan Pavel doloží čestné prohlášení, že platí zdravotní pojištění alespoň v minimální výši jako OSVČ. Při výpočtu zdravotního pojištění z hrubé odměny z dohody o pracovní činnosti se tak neprovádí dopočet do minimálního vyměřovacího základu. Zdravotní pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu – tj. hrubé měsíční odměny 13 000 Kč. Na zdravotní pojištění je panu Pavlovi sraženo z hrubé odměny 585 Kč (13 000 Kč × 4,5 %) a zaměstnavatel zaplatí za pana Pavla 1170 Kč (13 000 Kč × 9 %).

Čtěte také:

Pro které země se zvyšuje zahraniční stravné pro rok 2023?

Rok 2023 zvyšuje zdravotní pojištění pro OBZP