Může vám zaměstnavatel nařídit přijít do práce dřív, než je vaše směna?

Každé zaměstnání a každá pracovní pozice je trochu jiná. Některý zaměstnavatel je velmi vstřícný k umožňování práce formou home office, jiný takovou možnost povoluje jednou měsíčně po předchozí domluvě a za výjimečných okolností. Někde je zase výkon práce na pracovišti podmíněn samotným charakterem práce.

Někdy vám do rozvržené doby zaměstnavatel může zasáhnout i tak, že vám to nevyhovuje a nutí vás to přijít do práce o něco dříve. A za určitých okolností na to má nárok.

• Místo na 8 teď musím chodit o 20 minut dříve
• Kdy na to zaměstnavatel má nárok?
• Kdy to musí zaměstnavatel počítat jako přesčas?
• Ideální je se zkusit domluvit

Tip: Zaměstnavatel odmítá převzít vaši výpověď. Co s tím? Kdy skončí váš pracovní poměr?

Místo na 8:00 teď musím chodit o 20 minut dříve

Zkusme si takovou situaci představit na příkladu. Paní Jana pracuje na marketingovém oddělení ve větší firmě a každý den chodí do práce na pevnou pracovní dobu od 8 do 16:30 hodin. V rámci své práce má každou středu v 9 hodin ráno hodinový online meeting, kterého se účastní její kolega a její klient.

Nově se ale čas tohoto meetingu posunul o hodinu, a začíná tedy už v 8 hodin ráno. Pro paní Janu je to komplikace. Při začátku v 9 hodin měla ráno po příchodu do práce hodinu na přípravu. Nyní její meeting začíná souběžně s její pracovní dobou. To pro ni znamená příchod do práce třeba o 20 minut dříve, aby se v rámci budovy dostala do své kanceláře, spustila si počítač, přihlásila se do svého uživatelského účtu, spustila si program, skrze který povede online meeting, a přichystala si k ruce podklady, které bude na meetingu prezentovat. Má její zaměstnavatel nárok chtít po ní dřívější příchod do práce?

Tip: Jaký je rozdíl mezi kratší a zkrácenou pracovní dobou?

Kdy na to zaměstnavatel má nárok?

Za určitých okolností ano. Záleží, zda příprava před meetingem je objektivně nutná, nebo čistě subjektivní. Například výše zmíněné úkony nejsou považovány za objektivní a nutnou přípravu.

„Pracovní doba začíná, když je zaměstnanec schopen a připraven plnit pracovní úkoly. Podle mě je tedy začátek pracovní směny až chvíle, kdy sedí v kanceláři u zapnutého počítače.“

advokátka Olga Hudcová

V takovém případě tedy zaměstnavatel může po zaměstnanci chtít, aby přišel do práce o něco dříve, a aby tedy v souladu se svou pracovní dobou byl hned zkraje pracovní doby připraven k práci u svého počítače. 

Totéž platí v případě, že jako zaměstnanec potřebujete třeba nějakou individuální přípravu. „Je třeba odlišit jakousi ‚psychickou‘ přípravu, která může být u každého jiná, podle osobnosti – zatímco někdo nic takového nepotřebuje, jsou lidé, co se před takovým meetingem musí hodinu rozmlouvat či si něco opakovat,“ dodává Olga Hudcová. Toto je však považováno za čistě subjektivní přípravu a zaměstnavatel není povinen na ni brát ohledy. 

Pokud by tedy paní Jana argumentovala tím, že nestíhá být ráno v 8 hodin připravena na meeting, protože trvá, než se dostane do kanceláře, než jí naběhne počítač a než se rozmluví, může zaměstnavatel argumentovat tím, že jde o její osobní přípravu, nikoli o objektivně nutnou přípravu, a že se začátkem pracovní doby už má být připravena u počítače.

Tip: Jak dát správně výpověď?

Kdy to musí zaměstnavatel počítat jako přesčas?

Trochu jiná je situace v případě, že byste jako zaměstnanci potřebovali na daný meeting udělat přípravu, která je objektivně nutná. Například by bylo potřeba zesumarizovat události za poslední týden do přehledné prezentace, abyste následně výsledky mohli na pravidelném setkání prezentovat.

Pak záleží na tom, kdy je možné tyto podklady připravit. Pokud by bylo objektivně možné připravit si prezentaci už předchozí den v závěru pracovní doby, pak platí totéž, co je uvedeno výše. Tedy že zaměstnavatel může požadovat, abyste byli už v 8 hodin ráno připraveni na meeting i s podklady.

To ale neplatí, pokud je potřeba tyto podklady zpracovat až bezprostředně před meetingem. „Jsou-li prezentovány nějaké výsledky analýz, tabulky a bilance, které je třeba zpracovat bezprostředně před tímto meetingem, a z tohoto důvodu by bylo nutné přijít o hodinu dříve, pak by tento čas měl být započítán do pracovní doby (nebo hodinu započítat jako ‚přesčas‘),“ dodává Olga Hudcová.

Tip: Jak je to s odstupným při výpovědi, dohodě nebo ukončení pracovního poměru z vaší strany

Ideální je se zkusit domluvit

V posuzování, zda na to zaměstnavatel má nárok, či ne, je tedy potřeba zohlednit, zda jde o subjektivní, nebo objektivní přípravu. A v případě objektivní přípravy posoudit, zda je tuto přípravu možné udělat již předchozí den.

Je samozřejmé, že v pracovněprávních vztazích není nic černobílé a v praxi se zaměstnanci setkávají i s tím, že přípravu sice mohou udělat už předchozího den, ale jsou závislí na jiných pracovnících a na tom, aby jim byly včas dodány podklady, což se někdy neděje.

V praxi je ideální zkusit se se zaměstnavatelem lidsky domluvit. „Vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem by měl být založen na vzájemném konsensu a snaze vyjít si vstříc. Co nelze vyřešit dohodou, lze jen těžko vymoci jinak a nutně se podepíše na kvalitě pracovního vztahu,“ uzavírá Olga Hudcová.

Tip: Může být pouhá 16minutová absence v práci důvodem pro výpověď?