Maximální přivýdělek při evidenci na Úřadu práce v roce 2023

Jste v evidenci Úřadu práce a poohlížíte se po nějakém přivýdělku? Za jakých podmínek si můžete v roce 2023 přivydělat a na co si dát pozor?

I v letošním roce se z důvodu zvýšení minimální mzdy navýšila rovněž částka maximálního přivýdělku, který si může osoba v evidenci na Úřadu práce vydělat.

Přivýdělek a podpora v nezaměstnanosti
Maximální limit přivýdělku
Konec přivýdělku na dohodu o provedení práce pro osoby v evidencí ÚP
Uchazeč o zaměstnání, nebo zájemce o zaměstnání

Je možný přivýdělek při pobírání podpory v nezaměstnanosti?

Pobíráte podporu v nezaměstnanosti a zároveň byste si chtěli přivydělat? Přivýdělek během pobírání podpory v nezaměstnanosti bohužel není z legislativního hlediska možný.

Jedinou alternativou je práce na černo, tedy bez jakékoliv pracovní smlouvy. Do toho se ale raději nepouštějte, jelikož při tomto zjištění inspekcí práce hrozí pokuta jak vám, tak vašemu potenciálnímu „zaměstnavateli“.

Na podporu v nezaměstnanosti dosáhnete tehdy, když jste byli účastni na důchodovém pojištění minimálně 12 kalendářních měsíců během posledních 2 let.

Délka podpory v nezaměstnanosti závisí na věku příjemce této dávky, viz tabulku.

Do 50 let	Délka podpory 5 měsíců
50–55 let	Délka podpory 8 měsíců
56 a více let	Délka podpory 11 měsíců

Přivydělat si můžete maximálně do 8650 Kč

Nárok na přivýdělek máte, pokud jste podali žádost o zprostředkování zaměstnání bez žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Tehdy si můžete vydělat v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání maximálně do poloviny aktuální minimální mzdy, ta v roce 2023 činí 17 300 Kč. Vydělat si tedy můžete maximálně 8650 Kč. Vznik tohoto přivýdělku musíte nahlásit Úřadu práce nejpozději v den nástupu do nekolidujícího zaměstnání.

Nekolidující zaměstnání – státem povolená částka, kterou si můžete vydělat během evidence na Úřadu práce – polovina minimální mzdy.

Na dohodu o provedení práce si již osoby v evidenci ÚP přivydělat nemohou

Od 29. 7. 2017 přestal stát tolerovat úvazky na dohodu o provedení práce. Důvodem k ukončení tohoto typu smluv bylo to, že nezaměstnaní si takto mohli přivydělávat do 10 000 Kč, aniž by z této částky něco odváděli do státní kasy.

V současné době je již povolená pouze práce na dohodu o pracovní činnosti nebo klasickou pracovní smlouvu. Pokud byste takových smluv měli víc, příjmy ze všech smluv se sčítají a musíte se s hrubým příjmem vejít do povolené částky 8650 Kč.

Jestliže ovšem bude mít osoba v evidenci nárok na podporu v nezaměstnanosti, nevyplatí se jí rozhodnout se pro přivýdělek nekolidujícím zaměstnáním. Podpora v nezaměstnanosti by totiž byla vyšší než samotný přivýdělek, proto se většina lidí s podporou do přivýdělku nežene.

Uchazeč o zaměstnání, nebo zájemce o zaměstnání

Pozor na rozdíly mezi pojmy uchazeč o zaměstnání a zájemce o zaměstnání. Jestliže skončíte v zaměstnání a budete se chtít zařadit na Úřad práce z důvodu, aby za vás stát platil zdravotní pojištění, stáhněte si formulář s názvem Žádost o zprostředkování zaměstnání. Zároveň pokud splňujete podmínky, můžete požádat o podporu v nezaměstnanosti. Tato doba se bere jako náhradní doba pojištění, která se započítává do doby účasti na důchodovém pojištění.

Jestliže máte stálé zaměstnání, ale poohlížíte se po jiných pracovních pozicích, můžete se také evidovat na Úřadu práce s tím, aby vám pomohl najít nové pracovní uplatnění. K tomu budete potřebovat Žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. V tomto případě za vás nebude stát platit zdravotní pojištění ani nebudete pobírat podporu v nezaměstnanosti a rekvalifikaci, jelikož jste stále zaměstnancem.

Tip: Žena si spletla datum schůzky na úřadu práce, ten ji vyřadil z evidence

Čtěte také:

Jaké je zdanění práce na dohodu v roce 2023?

Kdy můžete odmítnout zaměstnání, které vám vybral Úřad práce?

Zaměstnavatel dluží? Kdy a kolik místo něj zaplatí zaměstnancům stát?