Musí zaměstnavatel poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy, když studujete při zaměstnání?

Nárok na pracovní volno zaměstnanců při zvyšování jejich kvalifikace upravuje zákoník práce v § 231–232.

Získáním kvalifikace se myslí její zvyšování a rozšiřování. Nejde pouze o školní studium, ale i jiné formy studia, které jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.

• Počet proplacených dnů na studium
• Pracovní volno bez náhrady ušlé mzdy
• Musí zaměstnavatel poskytnout pracovní volno a náhradu mzdy v každé situaci?
• Kvalifikační dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem

Počet proplacených dnů na studium

Zaměstnavatel má povinnost proplatit zaměstnanci dny, které věnuje zvyšování kvalifikace, a to v tomto rozsahu:

Zdroj: zákoník práce

Nárok na pracovní volno, ale bez náhrady mzdy a platu

Povinností zaměstnavatele je poskytnout zaměstnanci pracovní volno na vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, na účast na promoci nebo obdobné „slavnosti“ spojené se studiem. Za tyto události již ovšem nemusí zaměstnavatel proplácet náhradu mzdy.

Musí zaměstnavatel poskytnout pracovní volno a náhradu mzdy v každé situaci?

I přesto, že zákoník práce udává povinnost pro zaměstnavatele dát zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy, nemusí tomu být tak vždy.

Jestliže zaměstnanec studuje obor, který nesouvisí s jeho zaměstnáním, nárok na pracovní volno a náhradu mzdy mu nevzniká, ledaže by se zaměstnavatel rozhodl jinak a podpořil zaměstnance i přesto, že nově získaná kvalifikace pracovníka nijak nepřinese užitek do jeho podnikání.

V případě, že daný obor se zaměstnáním souvisí, pak záleží na tom, co si zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli před začátkem pracovního poměru či v průběhu něj. Pokud zaměstnavatel nemá zájem na tom, aby si zaměstnanec navýšil kvalifikaci, pak nemá zaměstnanec ani zákonnou možnost vyžadovat po zaměstnavateli pracovní volno a mzdu.

Navýšení kvalifikace zaměstnance může být zároveň podmínkou zaměstnavatele a v takovém případě je zaměstnavatel povinen pracovní volno poskytnout i s náhradou ušlé mzdy.

Záleží tedy na tom, zda je podle zákoníku práce zvýšení kvalifikace zaměstnance v souladu s potřebou zaměstnavatele, o čemž rozhoduje sám zaměstnavatel. Automatický nárok na pracovní volno a ušlou mzdu tedy automaticky nevzniká.

Pokud zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno společně se mzdou poskytuje, má taky právo sledovat průběh a výsledky studia.

Tip: Kombinované studium na VŠ: status studenta, sleva na studenta a daňové zvýhodnění na dítě

Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít také kvalifikační dohodu

Uzavření kvalifikační dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem spočívá v tom, že se zaměstnavatel zaváže zaměstnance podporovat při získání nové kvalifikace tím, že mu bude poskytovat pracovní volno společně s ušlou mzdou, a naopak zaměstnanec se za to upíše zaměstnavateli tím, že ve firmě bude pracovat ještě sjednanou dobu, nejvýše ale 5 let.

Pokud tuto dobu poruší, může chtít zaměstnavatel uhradit náklady vynaložené na vzdělávání, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí u daného zaměstnavatele ještě před získáním nové kvalifikace.

Jestliže by zaměstnavatel na náhradní volno s náhradou ušlé mzdy nechtěl přistoupit, může se s ním zaměstnanec domluvit na neplaceném volnu nebo na studium čerpat svoji dovolenou.

Čtěte také:

Sleva na poplatníka v roce 2023: jaká je její výše a kdo může uplatnit nárok?

Do kdy platí sleva na studenta?

Do kdy letos vyřešit daň z příjmů?