Jak se zvýšily náhrady za zdraví poškozené pracovním úrazem a nemocí z povolání v roce 2023?

• Jednorázové odškodnění
• Dlouhodobě vyplácené odškodnění v podobě renty
• Valorizace rent

Jednorázové odškodnění

1. Strádání při škodní události na zdraví a v době léčení, včetně stresu a obtíží při léčbě, tedy strádání jak psychické, tak tělesné, se odškodňuje náhradou za bolest.
2. Trvalé omezující zdravotní následky projevující se právě v omezené možnosti zapojení do různých životních činností se odškodňují náhradou za ztížení společenského uplatnění.

Obojí, bolest i budoucí snížení kvality života, se odškodňuje jednorázově. Vychází se přitom z bodového hodnocení stanoveného v odborném lékařském posudku.

Hodnota bodu byla od 1. ledna 2023 zvýšena z 250 Kč na 393 Kč, ovšem zvýšená hodnota se uplatní i při odškodnění pracovních úrazů, ke kterým došlo dříve, pokud nebylo o výši odškodnění rozhodnuto. Nově je i výše bodového hodnocení následků poškození zdraví navázána na vývoj průměrné mzdy, takže se bude každým rokem nejspíš zvyšovat.

Dlouhodobě vyplácené odškodnění v podobě renty

Škoda, která vzniká následkem pracovního úrazu, spočívá též ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity).

V důsledku toho přiznávaná a vyplácená náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (tzv. úrazová renta) vyjadřuje skutečnost, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem pracovního úrazu snížena (či omezena) nebo zcela zanikla. Účelem této náhrady (renty) je poskytnout přiměřené odškodnění zaměstnanci, který není schopen pro své zdravotní postižení způsobené pracovním úrazem či nemocí z povolání dosahovat takového výdělku, jaký měl před poškozením.

Renta slouží k odškodnění dlouhodobých následků snížení nebo ztráty pracovní schopnosti, a tak i výdělku. 

Škoda se vyčísluje zásadně ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem škody na straně jedné a výdělkem zaměstnance po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu na straně druhé. Přiznaný invalidní důchod tedy výši renty snižuje.

Uznání invalidity není nutnou podmínkou pro vznik nároku na rentu. V praxi může v určitém případě dojít ke snížení, resp. omezení pracovní schopnosti a ztrátě na výdělku zaměstnance, aniž by jeho poškození zdraví bylo tak vysoké, že by byl uznán invalidním. Čistě teoreticky ani nemusí na zdraví poškozený zaměstnanec vždy být uznán dočasně práce neschopným. Nicméně název renty – náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo uznání invalidity – ji terminologicky odlišuje od náhrady za ztrátu výdělku během dočasné pracovní neschopnosti.

Tímto způsobem jsou vyjádřeny snížení (omezení) nebo ztráta pracovní způsobilosti poškozeného zaměstnance a jeho neschopnost dosahovat pro následky pracovního úrazu stejného výdělku jako před poškozením. Obojí musí být v příčinné souvislosti. O vztah příčinné souvislosti mezi ztrátou na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity) a pracovním úrazem se jedná pouze tehdy, vznikla-li tato škoda (došlo-li k poklesu nebo k úplné ztrátě výdělku) následkem pracovního úrazu (tj. bez pracovního úrazu by ztráta na výdělku nevznikla tak, jak vznikla).

Tip: Jak postupovat, když se vám stane úraz na zledovatělém chodníku?

Výše renty

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se však nepřihlíží.

Valorizace rent

S ohledem na růst životních nákladů musejí být renty valorizovány. Míra valorizace se odvíjí od zvyšování důchodů. Renty se zvyšují prostřednictvím valorizace průměrného výdělku, kterého dosahoval zaměstnanec před vznikem škody, před poškozením zdraví. Kdyby poškození zdraví nebylo, jistě by už dosahoval po letech mnohem vyššího výdělku než nyní.

V mnoha nebo většině případů se tak při valorizaci renty už dávno nepočítá se skutečným původním průměrným výdělkem, ale jakýmsi teoretickým výdělkem, tedy původním průměrným výdělkem, který už byl (musel být) v minulosti mnohokrát valorizován. Jde o rozhodný výdělek. Aby výše renty (náhrady) byla správně vypočtena, musí se zohlednit všechny na sebe navazující valorizace od okamžiku, ke kterému byla prvotní výše renty spočítána, až do valorizace poslední.

V rámci zatím poslední valorizace se náhrada za ztrátu na výdělku upravuje od 1. ledna 2023 tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku již případně dříve zvýšený se aktuálně zvyšuje o 5,1 %. Nevalorizuje se o 5,1 % přímo renta, ale rozhodný výdělek, od něhož se odvíjí její výše.

Příklad:

Dosavadní rozhodný výdělek činí 20 000 Kč a náhrada za ztrátu na výdělku 10 000 Kč měsíčně. Rozhodný výdělek se zvýší o 5,1 % na 21 020 Kč. Náhrada se tak zvyšuje o nárůst rozhodného výdělku 1020 Kč na 11 020 Kč. (Neplatí tedy, že se o 5,1 % zvýší dosavadní náhrada, to by stoupla jen o 510 Kč.) Valorizace se týká rent, na které vznikl nárok do 31. prosince 2022. Rent, na které vznikl nárok v průběhu roku 2023, se bude týkat až valorizace další.

Čtěte také: Kdy a kde nahlásit pracovní úraz? A je to povinnost zaměstnance, nebo jeho šéfa?