Na první pohled se může zdát, že režim paušální daně s příspěvkem na bydlení vůbec nesouvisí. Také OSVČ ovšem díky zákonu o státní sociální podpoře mohou žádat o příspěvek na bydlení podle částky, která je pro tuto skupinu jednotně určená.
To neznamená, že by si OSVČ, které nebyly v režimu paušální daně, o příspěvek na bydlení žádat nemohly. Ovšem OSVČ v paušálním režimu si díky zákonnému nastavení mohou přijít na daleko více peněz.
- Doložení dokumentů k nároku na příspěvek na bydlení
- Výpočty příspěvků na bydlení u osob v režimu paušální daně
- Tabulky pro určení nároku na příspěvek na bydlení
Které dokumenty dokládají OSVČ při žádosti o příspěvek na bydlení?
Ne každá OSVČ bude dokládat vše uvedené. Záleží převážně na tom, zda žadatel bydlí sám, nebo bydlení sdílí ještě s jinými lidmi, tedy dětmi nebo dospělými osobami, jejichž příjem se bude zahrnovat do rozhodnutí o nároku na dávku.
Žadatel rovněž může sdílet byt i s jinými osobami, které se ale nepodílí na společném hospodaření se žadatelem o dávku (často jde třeba o mladé pracující lidi ve spolubydlení). V takovém případě musí tyto osoby žadatel požádat s pomocí níže uvedeného formuláře o podpis, že s ním nesdílí „domácnost“. Příjmy těchto osob se pak nebudou zahrnovat do rozhodnutí o nároku na příspěvek na bydlení.
Dokumenty se dokládají za předchozí kalendářní čtvrtletí. Tedy pokud by OSVČ žádala v únoru 2023, dokládá dokumenty za prosinec, listopad a říjen.
- Foto nájemní smlouvy
- Potvrzení nákladů na energie (rozpis záloh)
- Daňové přiznání za předchozí rok – osoby v režimu paušální daně daňové přiznání nedodávají, to platí i pro ty OSVČ, které v minulém roce ještě nepodnikaly
- Vyúčtování energií (přeplatek/nedoplatek na energiích za dané čtvrtletí)
- Od dětí studujících na středních a vysokých školách potvrzení o studiu
- U dětí do 15 let rodný list
- V případě spolubydlení s více osobami, které nejsou součástí domácnosti, i podepsaný formulář, že se nepodílí na výdajích domácnosti
- Prohlášení dalších posuzovaných osob pro nárok na příspěvek na bydlení
Z čeho se odvozuje, zda má OSVČ nárok na příspěvek na bydlení?
U osob samostatně výdělečně činných záleží na tom, zda podávají daňové přiznání, nebo jsou v režimu paušální daně. Osoby v režimu paušální daně nepodávají ve většině případů daňové přiznání a ani přehledy na zdravotní pojišťovnu a OSSZ.
OSVČ, které nejsou v paušálním režimu
OSVČ, které nejsou v paušálním režimu, dokládají své příjmy daňovým přiznáním za předchozí kalendářní rok. Pokud by tedy OSVČ podala žádost o příspěvek na bydlení například v únoru 2023, musí doložit daňové přiznání za rok 2022. Za rozhodný příjem pro nárok na dávku se pak počítá 1/12 z čistého příjmu (například čistý zisk 450 000 / 12 = 37 500 Kč).
Tento postup se uplatňuje i tehdy, pokud OSVČ podnikala jen část roku. Příjem ovšem nesmí vyjít nižší než polovina průměrné mzdy v národním hospodářství, což je aktuálně 18 900 Kč. Pokud by nižší vyšel, počítá se automaticky s částkou 18 900 Kč. Tato částka bude platit až do 30. června 2023.
OSVČ, které jsou v režimu paušální daně
I přesto, že lidé v režimu paušální daně mohou mít klidně 100 000 Kč měsíčně, podle zákona o státní sociální podpoře se jim započítává pro nárok na dávky jako rozhodný příjem pouze 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, což aktuálně vychází na 18 900 Kč měsíčně.
Tudíž částka vůbec nereflektuje skutečný čistý zisk podnikatelů v režimu paušální daně, a i díky tomu dosáhnou na vysoký příspěvek na bydlení, zejména pokud žijí sami v nájemním bydlení. Není ani potřeba, aby měli v nájmu trvalé bydliště.
Pro přiznání příspěvku je nutné splnit 2 podmínky:
Čistý příjem × koeficient 0,30 ˂ normativní náklady na bydlení.
Čistý příjem × koeficient 0,30 ˂ skutečně vynaložené náklady na bydlení.
Příklad 1
OSVČ Veronika je v režimu paušální daně. Žije sama v Praze v nájemním bytě. Cena pronájmu je 12 000 Kč a k tomu platí další 3000 Kč na energiích a službách. Na jak vysoký příspěvek na bydlení bude mít Veronika nárok?
1. podmínka
18 900 Kč × 0,30 ˂ 18 129 Kč (normativní náklady na nájem)
5670
2. podmínka
18 900 Kč × 0,30 ˂ 15 000 Kč (skutečné náklady na nájem)
5670
Jelikož platba za bydlení nepřesahuje normativní náklady, použije se pro výpočet příspěvku rozdíl mezi skutečnými náklady a příjmem vynásobeným koeficientem.
15 000 Kč − 5670 Kč = 9930 Kč. Veronika získá od státu příspěvek na bydlení v měsíční výši 9930 Kč.
Příklad 2
OSVČ Petr je v režimu paušální daně (uplatní se opět částka 18 900 Kč) a bydlí v nájemním bytě s partnerkou Alenou, která má měsíční čistý příjem 25 000 Kč ze zaměstnání.
Za nájem v Olomouci dají měsíčně 14 000 Kč a na energie a ostatní služby platí dalších 3500 Kč. Bude mít pár nárok i na příspěvek na bydlení?
1. podmínka
43 900 Kč × 0,30 ˂ 15 597 Kč (normativní náklady na bydlení)
13 170 ˂ 15 597
2. podmínka
43 900 Kč × 0,30 ˂ 17 500 Kč (skutečné náklady na bydlení)
13 170 ˂ 17 500
Jelikož jsou normativní náklady nižší než skutečné náklady, použije se rozdíl normativních nákladů a příjmu vynásobeného koeficientem.
15 597 Kč − 13 170 Kč = 2427 Kč. Petr s Alenou dostanou od státu příspěvek na bydlení ve výši 2427 Kč.
Příklad 3
OSVČ Jana je v paušálním režimu a bydlí sama ve vlastním bydlení v Třebíči. Na topení využívá plyn. Její celkové měsíční náklady na bydlení jsou ve výši 8000 Kč. Dosáhne Jana žijící ve vlastním bydlení na příspěvek na bydlení?
1. podmínka
18 900 Kč × 0,30 ˂ 10 932 Kč (normativní náklady na bydlení)
5670 ˂ 10 932
2. podmínka
18 900 Kč × 0,30 ˂ 8000 + 3571 Kč (skutečné a další náklady podle níže uvedené tabulky pro vlastní bydlení)
5670 ˂ 11 571
Jelikož jsou normativní náklady nižší než skutečné náklady, použije se rozdíl normativních nákladů a příjmu vynásobeného koeficientem.
10 932 Kč − 5670 Kč = 5262 Kč. Jana od státu dostane příspěvek na bydlení ve výši 5262 Kč.
Tip: Jak se změnil příspěvek na bydlení v roce 2023?
Při výpočtu příspěvku na bydlení se vychází z tabulek platných od 1. 1. 2023 (zdroj: Úřad práce ČR).
Normativní náklady v nájmu a podnájmu od 1. 1. 2023
Počet osob v domácnosti |
Praha a Brno |
Obce s alespoň 70 000 obyvateli |
Obce do 69 999 obyvatel |
1 nebo 2 |
18 129 Kč |
15 597 Kč |
15 137 Kč |
3 |
20 812 Kč |
17 500 Kč |
16 899 Kč |
4 a více |
24 995 Kč |
21 002 Kč |
20 277 Kč |
Normativní náklady ve vlastním a družstevním bydlení od 1. 1. 2023
Počet osob v domácnosti |
Měsíční náklady na bydlení |
1 nebo 2 |
10 932 Kč |
3 |
13 561 Kč |
4 a více |
16 368 Kč |
Srovnatelné náklady spojené s užíváním vlastních a družstevních bytů od 1. 1. 2023
Do reálných nákladů na bydlení (odvoz odpadu, elektřina, plyn…) pro osoby žijící ve vlastním a družstevním bytě se od 1. 1. 2023 připočítávají zákonem stanovené srovnatelné náklady podle počtu osob v domácnosti, viz tabulka (k příkladu č. 3; zdroj: Úřad práce ČR).
Počet osob v domácnosti |
Výše nákladů za měsíc |
1 nebo 2 |
3571 Kč |
3 |
4669 Kč |
4 a více |
5632 Kč |
Náklady na tuhá paliva platná od 1. 1. 2023
Jestliže daná domácnost využívá k topení tuhá paliva, přičte si ještě k reálným nákladům pevně stanovenou částku podle počtu členů domácnosti.
Počet osob v domácnosti |
Výše nákladů za měsíc |
1 nebo 2 |
1843 Kč |
3 |
2411 Kč |
4 a více |
2979 Kč |
Dokumenty pro stanovení výše příspěvku na bydlení se dokládají již pouze dvakrát do roka.
Žádost o příspěvek na bydlení stačí podat osobně nebo online na Úřad práce již pouze jednou. K první žádosti se dokládají potřebné dokumenty za předchozí čtvrtletí, poté již stačí jen za 1. a 3. kalendářní čtvrtletí.
Jestliže ale stouply náklady na bydlení, je vhodné doložit i doklady za nepovinné čtvrtletí, aby žadatel dosáhl na vyšší příspěvek na bydlení.
Vyzkoušejte: Kalkulačka pro výpočet příspěvku na bydlení v roce 2023
Kdo dosáhne v roce 2023 na přídavky na děti?